Nepřestaneš-li veřejně říkat své názory, dostaneš padáka. Tuto větu má převážná většina populace spojenou s minulým režimem a obecně se má za to, že něco podobného bylo myslitelné naposled před rokem 1989. Aktuální případ ovšem ukazuje opak. Profesoru Petru Drulákovi již měsíce vyhrožují, že dostane vyhazov z Ústavu mezinárodních vztahů, bude-li pokračovat v šíření svých názorů. Dokládají to dokumenty, které má redakce k dispozici a jak nám řekl sám Drulák, případ zdaleka nekončí. „Půjdeme k soudu,” prozrazuje.
Profesor Petr Drulák (na obr.) dlouhé léta patřil k vrcholným českým diplomatům. Byl prvním náměstkem Ministerstva zahraničních věcí, českým velvyslancem ve Francii, ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), působí jako vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník. Aktuálně působí na Západočeské univerzitě v Plzni a na částečný úvazek také v již zmiňovaném ÚMV, který před lety vedl. Kromě toho vystupuje v řadě médií a komentuje vývoj v zahraničí.
Drulákovy názory, které se mnohdy rozcházejí s oficiální linií vedení státu, začaly výrazně vadit a několik měsíců kvůli nim čelí pokusům o výpověď ze strany Ústavu mezinárodních vztahů. Sám upozorňuje, že volné šíření vlastních názorů, které nijak nevybočují ze zákonného rámce, mu garantuje ústavní pořádek naší země a v případě vyhazovu je ochoten svést soudní bitvu. Sám profesor Drulák o tom veřejně celou dobu nemluvil, všechny detaily se rozhodl zveřejnit až poté, co o něm na serveru Aktuálně.cz vyšel článek tvrdící, že nahrává ruské propagandě, šíří údajně nepodložené názory. V textu se navíc nepravdivě tvrdí, že je zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí, které s ním nesouhlasí, ale stejně ho musí platit.
Podívejme se nejprve na to, čemu Petr Drulák čelil ze strany šéfa Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha. Ten mu vyčítá, že ve svých veřejných výrocích údajně porušuje Etický kodex ÚMV. „Vzhledem k tomu, že z Vaší strany dochází k opakovanému porušování Etického kodexu zaměstnance a předchozí osobní domluva v této věci nebyla účinná, upozorňuji Vás na možnost výpovědi pracovního poměru. Zároveň mi dovolte vyjádřit naději, že se podobných veřejných vystoupení v budoucnu zdržíte,” napsal Ditrych již v druhé půli května Drulákovi.
Vyčítal mu například rozhovor pro ParlamentníListy.cz, ve kterém padlo, že Západ hraje špinavou cynickou hru s Ukrajinou, když jí dává falešné naděje vstupu do EU. Šéfovi ÚMV vadil také výrok, že většina vojenských expertů říká, že Ukrajinci nemohou proti Rusku vyhrát. Připomeňme, že profesor Drulák hned v počátku ruské invaze na Ukrajinu varoval, že se konflikt může táhnout velmi dlouho, stát obrovské množství ukrajinských životů a že Západ by se měl snažit pomoci nastolit mír.
V dalším dopise o měsíc později obdržel Petr Drulák od šéfa ÚMV další „vytýkací dopis”, ve kterém Ditrych píše, že se profesor Drulák ve svých veřejných vystoupeních vyjadřuje „ideologicky zúženě” a rovněž prý šíří „konspirační narativy” a využívá „nekorektního vyjadřování” a „zavádějícího zobecňování”. Závěrem druhého dopisu opět varuje, že vše může vyústit ve výpověď z pracovního poměru.
„Opět připomínám, že Vašimi výtkami zasahujete do mých ústavních práv. Rád bych Vám také připomněl, že když jsem řídil instituci, kterou dnes řídíte Vy, razantně jsem kritizoval tehdejší politiku i její představitele. MZV chtě nechtě uznávalo, že pokud tak nečiním z titulu své funkce, mám na to občanské právo. Považuji za nepřijatelné, abyste Vy tato má práva dnes omezoval,” reagoval mimo jiné Drulák v dopise řediteli ÚMV, ve kterém rovněž doložil spolehlivé zdroje pro své veřejně vyjádřené teze, o kterých původně Ditrych tvrdil, že jde o konspirační teorie.
Zajímavé rovněž je, že ředitel Ústavu mezinárodních vztahů ve svých dopisech profesoru Drulákovi tvrdí, že svým vystupováním opakovaně porušuje Etický kodex ÚMV, nicméně Etická komise svým šetřením došla k závěru, že Drulák nic neporušil a dobré jméno Ústavu mezinárodních vztahů nepoškodil. Přesto se zkoumání Etické komise neobešlo bez některých podivných okolností. Drulák byl například vyzván, aby vysvětlil, proč přispívá právě do PL, které jsou podle tvrzení Etické komise „obviňovány ze šíření dezinformací a konspiračních teorií či za šíření nesnášenlivosti”.
V průběhu července se na Ondřeje Ditrycha v zastoupení Petra Druláka obrátila jeho advokátka Jana Zwyrtek Hamplová a upozornila, že oba dva Ditrychovy „vytýkací dopisy” jsou nejen v rozporu s českým ústavním pořádkem, protože ho nutí jednat způsobem, který není definován žádným českým právním předpisem, ale směřují jednoznačně k omezení svobody projevu. Drulákova advokátka nabídla vedení ÚMV vyřešit spor cestou smíru, pokud vezme zpět své dva výše zmiňované „vytýkací” dopisy. V opačném případě se bude velmi důsledně bránit soudní cestou.
Jak naší redakci řekl sám Petr Drulák, pro výzkumné pracovníky není žádný problém v situaci, kdy chtějí publikovat výstupy svého bádání na mezinárodní scéně, ale situace se mění okamžikem, kdy chtějí vystupovat sami za sebe v českém veřejném prostoru a dané názory nezapadají do oficiálního narativu. „V tu chvíli jsou tyto závěry démonizovány a označovány za konspiraci, něčí propagandu apod. Takto je prostě nastavený současný prostor, který je poznamenaný určitou křečí. Jedná se o neuvěřitelně hloupé argumenty, protože ve chvíli, kdy někdo začne užívat tato zdůvodnění, znamená to, že není schopen argumentovat věcně a říci, v čem je ta údajná konspirace či chyba v argumentaci. Nikdo mi dosud nebyl schopen ukázat, co jsem udělal záměrně špatně. Samozřejmě že podnikám různé interpretace, uvažuji o hypotézách, ale to patří k intelektuálnímu hledání. Máme tu nějaká data, nějakou realitu a tu se pokoušíme interpretovat. Podstatné je, že interpretace není jediná, ale je jich několik,” vysvětluje.
„V českém prostředí nyní zažíváme pokus redukovat všechno na jedinou interpretaci, která odpovídá potřebám českém vlády. Všechno ostatní je považováno za konspiraci nebo něčí propagandu,” zdůrazňuje profesor Drulák.
Na základě dotazu redakce pak bývalý diplomat prozradil, že Ústav mezinárodních vztahů nijak nereagoval na dopisy zaslané jeho advokátkou. „Dopisy byly formulovány velmi vstřícně a konstruktivně. Podotýkám, že jsem neměl žádný zájem na medializaci případu, ale k tomu bohužel došlo z druhé strany. Zaskočilo mě, že se najednou na Aktuálně objevil nepřátelský článek. Je očividné, že medializace toho všeho přichází buď ze strany Ministerstva zahraničních věcí nebo Ústavu mezinárodních vztahů, protože z mé strany skutečně nepřišla. V té chvíli jsem postaven do situace, že se bráním a také je na místě připomenout určité mně adresované dopisy, které jsou protiprávní, což moje advokátka jasně ukázala a nedostalo se nám na ně žádné odpovědi. Proto je jediným logickým krokem, že to půjde k soudu,” sděluje profesor.
Delší dobu je však možné zaregistrovat argument, že Petr Drulák svými veřejnými výstupy „nahrává ruské propagandě”. Zajímalo nás proto, co na tyto výtky říká. „Mohu jedině zopakovat, že to považuji za velmi hloupý způsob argumentace. Dám historický příklad. Ve 30. letech někteří lidé říkali, že Evropu ohrožuje fašistická expanze. Tento hlas zněl z Moskvy a byla to komunistická propaganda. Nicméně tento argument měl svoje racionální oprávnění a používali ho i demokraté a liberálové. Znamená to snad, že když říkali totéž, tak nahrávali komunistické propagandě? Nebo jinak. Jiní lidé rovněž ve 30. letech říkali, že Evropa čelí nebezpečí komunistické expanze a je potřeba, aby se Evropa před tlakem komunismu sjednotila. Takový argument měl určitý racionální základ, ale používali ho nacisté. Mimo nich však totéž říkali přesvědčení demokraté. Máme takové přesvědčené demokraty označit za nacistické propagandisty? Z tohoto úhlu je přece jasné, že taková argumentace je naprosto nepřijatelná. Překvapuje mě, že se vůbec někdo ve veřejném prostoru odvažuje tímto způsobem argumentovat,” dodává pro ParlamentníListy.cz profesor Petr Drulák.
(Text bol publikovaný na www.parlamentnilisty.cz 16. septembra 2022)
Poznámka redakcie:
Petr Drulák publikuje aj na našom portáli, v nedávnej minulosti napr.: Pravolevé kleště, Marxismus a liberalismus bez nostalgie: Odpověď Michaelu Hauserovi, Lenin podle Blahy.
