Kamarád, jakých málo! Den před svými 85. narozeninami, 7. října 2022 se odstěhovala duše Rudolfa Belana, velkého Slováka a stejně velkého Čechoslováka do prostoru, z něhož není návratu. Jako blesk mně předstihla smutná a krutá zpráva. Kdybych se rozčtvrtil a s bohabojným vztekem rozzuřil, nic už nezměním. Stáli jsme spolu léta vedle sebe. Mladí, odhodlaní v zápase za sociální a lidskou spravedlnost. Nic pro nás nebylo v šedesátých letech XX. století těžké. Nikdy jsme se proti jiným nesmiřovali s falešnými pozlátky komplikované a složité doby. Proti falši a lžím věku. Vážili jsme si díla našich předků. Zatoužili jsme změnit poměry, které nás dusily. Já v Československém svazu mládeže a Rudko se mnou a s tisíci jiných v čele Pionýrské organizace ČSM. Zamilovanými do dětského a mladého pokolení.
Než nás svinským krokem farizejové a korouhvičky, jakých dosud všude přemnoženo, vyhnali do zapomnění.
Prý pro naše zakolísání, které v rozsudku zakotvili do plagiátu „Některé základní otázky vývoje dětského a mládežnického hnutí v Československu (1971)“.
Vyzmizíkování se jim nepodařilo. Oba jsme našli své uplatnění, za které se nemusíme dodnes stydět – jeden v pražském deníku Mladé frontě a ve Světě v obrazech bral do ruky břitké pero a někdy fotoaparát a druhý do rukou krásné knihy v bratislavském nakladatelství Smena.
Opírali jsme se o své rodiny. Někdy i jako o biblickou Zeď nářků.
Chvála smrdí, často zapáchá.
Do své knihy „Zväzáci (1945 – 1970)“ mi v listopadu 2015 napsal: „Zdeňkovi Hrabicovi, ktorý je môj priatel väčší, než ostatní bývalí vedúcí funkcionári ÚV ČSM, prvý výtlačok knihy venuje R. Belan.“
Přivezl jsem jako díkuvzdání k Dunaji na oplátku rezavou koňskou podkovu, torzo z vykopávek po Němci rozstřílené rudoarmějské koňské jízdě, osvobozující pod velením maršála Rodiona Malinovského naši společnou vlast.
Mohli jsme tehdy při objetí oba puknout pýchou z radosti nad setkáním.
Měli jsme se v ten okamžik opět ještě více rádi, jak jsme toho jenom byli plni a schopni, z celého chlapského srdce.
Zůstalo navždycky!
Čest věčné památce Rudolfa Belana – z rodu Belanovcov!
Odišiel Rudolf Belan, verejný činiteľ, vydavateľ, prajný človek
Gabriela Rothmayerová: Za Rudolfom Belanom
