Pavel Šik: Výstřely na Rynku

Polsko masové střelby nezná. Zatímco Američané počítají útoky na školy a nákupní centra po desítkách ročně, v Polsku se taková věc od pádu komunismu nestala. Polská média dnes večer píší, že jde o nejtragičtější čin svého druhu v moderních dějinách země. Pro srovnání musí sahat až k výbuchu ve varšavské Citadele v roce 1923. Právě proto nelze sobotní odpoledne v Krakově odbýt jako další z tragédií, na které si Evropa smutně zvyká.

Kolem třetí hodiny vjel ze Sławkovské ulice na Hlavní náměstí v Krakově černý Subaru a muž ve vojenské uniformě a kukle začal z auta pálit z karabiny AR-15 do lidí. Pak pokračoval Grodzkou a Stradomskou, kde ho policie postřelila a zadržela. Zemřelo šest lidí, čtyři ženy a dva muži, patnáct je zraněných, mezi nimi i policisté. Útočníkem je pětadvacetiletý Polák, který do Krakova přijel připravený, takže nešlo o zkrat v hospodě ani o rodinnou tragédii.

Jen pár set metrů od Rynku, na náměstí Jana Matejky, ve stejnou chvíli probíhala protivládní demonstrace proti tzv Tuskovo puči. Střelec začal střílet až na Rynku tj za touto demonstrací do náhodných lidí, a není jasné, zda shromáždění bylo jeho cílem, kulisou, nebo jen náhodou v sousední ulici.

V zemi, kde se takové věci nedějí, se jedna stane přesně v týdnu, kdy stát prožívá nejvážnější ústavní krizi od roku 1989, kde jedni mluví o puči a druzí mluví o obnově právního státu, kde dnes fakticky neexistuje jeden Ústavní tribunál, ale dva, a každá polovina země věří jinému. Právě ve chvíli politického shromáždění vjede útočník do města a pálí na náhodné osoby.

Proto je otázka motivu krakovského střelce zásadní. Pokud vyjde najevo, že šlo o šílence, kterého přitáhl dav a kamery, zůstane to strašlivou tragédií, ale politicky se časem rozplyne. Pokud se ale prokáže, že útok mířil na shromáždění nebo že střelec jednal z politické nenávisti, posune se polská krize do úplně jiné polohy. Do té doby šlo o spor právníků, ústavních kliček a přetahování o razítka. Byla to ostrá, ale stále institucionální konfrontace.

Výstřely by to mohly změnit, prezidentský tábor by mohl útok vykládat jako plod atmosféry, kterou vytvořila vláda „státním převratem“ a vláda by naopak mohla sáhnout po bezpečnostní rétorice a mimořádných opatřeních vůči „radikálům“.

Ve středu je 11. listopad tj. Den nezávislosti, kdy ulicemi Varšavy mají projít desetitisíce lidí v pochodech obou táborů.

Zobraziť menej