Štúdiu Oskara Krejčího z konferencie Evropská unie a euroasijská integrace (40. výročí zahájení čínskych reforem, si možno stiahnuť TU
Z úvodu:
Čínská politická tradice se formovala ve vazbě na geopolitické konstanty, které jsou v řadě ohledů odlišné od evropských či severoamerických. Soběstačná agrární a meritokratická společnost se v Číně utvářela díky závlahovému zemědělství, které vyžadovalo větší roli státu. Ten ve Velkém čínském kanálu získal umělou geopolitickou osu, kolem které se zformovalo geopolitické jádro jednotného státu. Velká čínská rovina však měla potenciál vytvářet více států, což vedlo k velkému množství „občanských“, vnitroetnických válek. Útoky z vnějšku na čínský stát až do 19. století přicházely z pevniny. Začleňování Číny do globálního kapitalistického systému bylo ale spojeno s vnější agresí, která přišla z jihu po moři. Století ponížení plné válek vyústilo v novou jednotu a modernizaci na bázi socialismu s čínskými charakteristikami. Další geopolitický zlom představuje přesun Číny z periferie světového systému do jeho jádra, což je spojeno s novou aktivitou čínského státu na mezinárodním poli vyrůstající z politiky reforem a otvírání se světu.
