Pri príležitosti stého výročia Októbrovej revolúcie prinášame anotácie knižných publikácií, ktoré sa nejakým spôsobom viažu k tejto udalosti a jej dôsledkom. Niektoré majú síce starší dátum vydania, ale stále sú na trhu – prevažne v češtine. Dodajme, že ide o oficiálne anotácie, s ktorými išli na trh ich vydavatelia. Posledná poznámka: viaceré publikácie sme v Knihárni už v minulosti zaznamenali, ale považujeme za vhodné ich v tomto kontexte opäť uviesť.
Oskar Krejčí: Geopolitika Ruska | Sheila Fitzpatricková: Ruská revoluce | Richard Pipes: Dějiny ruské revoluce | Perrault Gilles a kolektív: Zločiny kapitalizmu | Svjatoslav Rybas: Stalin: Krev a sláva | Ian Birchall: Rebelův průvodce Leninem | Jiří Hanuš, Radomír Vlček a kolektiv: Lenin. Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin? | Robert Conquest: Velký teror. Nové zhodnocení | Nikolaj A. Berďajev: Prameny a smysl ruského komunismu | Karel Richter: Stalin, nebo Trockij? Vražedná rivalita moci | Lesley Chamberlainová: Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence | Robert Service: Soudruzi | Václav Veber: Leninova vláda. Rusko 1917-1924
Oskar Krejčí: Geopolitika Ruska
Čtenářům se do rukou dostává originální práce, která byla napsána bez ohledu na ideologické předsudky a myšlenkové stereotypy. Kniha je uspořádána do pěti hlavních okruhů: 1. Fénix Rusko ukazuje, jak geografické postavení předurčovalo vzestup a pád ruské státnosti i proměny jeho etnické charakteristiky. 2. Formování suverenity přibližuje vliv geopolitických vektorů na dějiny Kyjevské Rusi, Moskevského carství, Ruského impéria a Sovětského svazu. 3. Státní idea přináší charakteristiku hlavních koncepcí hledajících místo Ruska v dějinách i jeho národní zájmy, a to – od ideje Třetího Říma přes vize západnictví a panslovanství, sovětskou ideu až po eurasijství. 4. Mocenský potenciál ukazuje ekonomické, demografické a vojenské postavení současné Ruské federace. 5. Rusko v prostoru popisuje vztahy Moskvy k okolí – k blízkému zahraničí, k Západu, ale také k Číně a Východu obecně. Závěr obsahuje Geopolitické desatero Ruska.
Professional Publishing, s.r.o., 2017, 534 strán
Súvisiace: Sovětská idea a mezinárodní politika | Připojení Krymu k Rusku | Patříme k Nesmrtelnému pluku! | Zánik Sovětského svazu | Ruský imperialismus
Sheila Fitzpatricková: Ruská revoluce
Dílo renomované historičky, které se v zahraničí dočkalo již čtvrtého vydání. Ruská revoluce nabízí strhující příběh marxistické revoluce, jejímž cílem bylo změnit svět, místo toho však ruskému lidu způsobila obrovské utrpení a tak jako Francouzská revoluce nakonec začala i požírat své vlastní děti. Autorka popisuje zasvěceným způsobem jak revoluce z února a října roku 1917, občanskou válku a přechodné období Nové ekonomické politiky, tak Stalinovu „revoluci shora“, pětileté hospodářské plány a tzv. velké čistky.
CPRESS, 2017, 280 strán
Richard Pipes: Dějiny ruské revoluce
Syntetická práce amerického historika polského původu Dějiny ruské revoluce detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu – občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.
ARGO, 2017, 456 strán
Perrault Gilles a kolektív: Zločiny kapitalizmu
O zločinoch komunizmu sa toho pohovorilo už veľa a stále sa pripomínajú. Čudné však je, že o zločinoch kapitalizmu sa slušne a povinne mlčí. Prečo? Veď dnes už máme „demokraciu a slobodu“! V knihe Zločiny kapitalizmu, ktorú napísal kolektív 35 zahraničných autorov sú popísané najznámejšie zločiny kapitalizmu od jeho vzniku až do konca 20. storočia na celom svete. Neuveriteľné a strašné! Vykorisťovanie a zabíjanie pracujúcich v Anglicku a Francúzsku, kruté otroctvo černochov, vyhubenie Indiánov v Amerike, 1. a 2 svetová vojna s miliónmi obetí ľudských životov. Genocída na Kube, v Indočíne, Vietname, vo východnom Timore, atď. Zločinnosť, drogy, represie, potieranie ľudských práv, výsmech demokracie, zbrojenie, invázie, okupácie, vojny a masové vraždenie – to je pravá tvár kapitalizmu. To ste ešte nečítali!
Eko-konzult, 2017, 524 strán
Svjatoslav Rybas: Stalin: Krev a sláva
Významný ruský autor Svjatoslav Rybas připravil českému čtenáři speciální edici biografie J. V. Stalina. Tato kniha je považována za dosud nejúplnější a nejobjektivnější publikaci o sovětském vůdci. V Rusku se již dočkala sedmi vydání a v roce 2014 se zařadila mezi bestsellery v Číně.
S. Rybas podrobně rozebírá Stalinovu složitou osobnost a nevyhýbá se ani intimnímu životu, který neodmyslitelně utváří pozadí velkých dějin. Zabývá se soupeřením o vedoucí pozice v sovětské společnosti a popisuje průběh nejdůležitějších operací druhé světové války nebo jednání s Rooseveltem a Churchillem.
Profesor Rybas důkladně analyzuje letité úsilí SSSR o mezinárodní uznání a prozrazuje i dlouho utajené aspekty vztahu s USA. Speciálně pro českého čtenáře připravil kapitolu, jež se věnuje dlouholetým vztahům sovětského vůdce s československým prezidentem Edvardem Benešem. V závěru knihy se pak zamýšlí nad Stalinovým odkazem – projektem syntézy sovětského socialismu a kapitalismu, jenž od 80. let uskutečňuje Čína.
Ottovo nakladatelství, 2015, 728 strán
Súvisiace: Svjatoslav Rybas: Stalin – osud a strategie
Ian Birchall: Rebelův průvodce Leninem
Dnešní svět je velmi odlišný od toho, který znal Lenin. Leninova první brožurka byla psána ručně, zatímco dnes ideje oblétnou svět pouhým stisknutím tlačítka. Kdyby však Lenin znovu ožil, brzy by poznal celou řadu věcí, jež se od jeho dob nezměnila – nekonečné války, rostoucí nerovnost mezi chudými a bohatými, kruté státní represe, rabování chudých zemí bohatými korporacemi, zkorumpovanost a bezmocnost mainstreamových politiků. Jiný svět je nejen možný, ale přímo nezbytný k tomu, aby lidstvo vůbec přežilo. Abychom toho dosáhli, potřebujeme organizaci. Naši nepřátelé mají skrze svou organizaci moc a stejně tak ji musíme mít i my.
Ústředním tématem Leninova života byla nutnost organizace, přičemž jeho představy o tom, jak by takováto organizace měla vypadat, se v průběhu času měnily. Nic není opředeno tolika mýty jako „leninská strana“. Leninovy práce netvoří sbírku receptů a návodů, jak tohoto cíle dosáhnout, a nejlepším leninistou proto není ten, kdo Lenina nejčastěji cituje. Analýzy Leninových zkušeností a úspěchů nám však mohou pomoci lépe porozumět jeho metodám a nakonec vybudovat typ organizace, jaký potřebujeme k našemu boji.
Kapesní Rebelův průvodce Leninem se snaží věcně představit komplexnost, jež stála za mužem, historiky tak často hanlivě označovaným. Ian Birchall provází čtenáře skrze úvodní analýzy Leninových zkušeností a úspěchů, jež dokazují metody, jichž využíval a snahu vytvořit svět, v němž by produkce sloužila lidské potřebě a nikoli zisku.
První z připravované série kapesních příruček „pro každého správného revolucionáře“ si neklade si za cíl obsáhnout veškeré podrobnosti, ale vytyčit body nejdůležitější. Popsat v knize Leninova rozhodnutí tak, že z ní budete moct směle předčítat nevěřícím sousedům, tetám nebo lidem v tramvaji. Jednoduché, čtivé a přesvědčivé.
Nakladatelství Solidarita, 2015, 88 strán
Súvisiace: Kniháreň k siedmemu novembru vo formáte causerie
Jiří Hanuš, Radomír Vlček a kolektiv: Lenin. Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin?
Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek.
Je působení této jistě charismatické osobnosti a jejího hnutí pochopitelné v rámci ruské politiky, myšlení a kultury? Nebo je možné mluvit o radikálním vybočení nejen z ruských, ale případně z evropských dějin s jejich silnou vazbou na křesťanství, s jejich akcentem na důstojnost lidské osoby a důrazem na politický, a tedy kompromisní způsob jednání?
Autoři publikace Lenin. Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin? samozřejmě odpovídají na tyto otázky různě, podle svého přesvědčení, metody i oblasti zájmu. Každý z nich se ale poctivě pokouší vyrovnat s fenoménem „Lenin“, s významem jeho díla pro další dějiny Ruska i Evropy i s klíčovou otázkou: Existuje v dějinách kontinuita s případnými diskontinuitami, nebo se jedná pouze o konstrukt v myslích historiků?
Centrum pro studium demokracie a kultury, 2013, 164 strán
Robert Conquest: Velký teror. Nové zhodnocení
Problematika „stalinismu“, sovětského totalitního systému a komunistického bezpráví nachází řadu zájemců nejen mezi laickou veřejností, ale především v řadách odborníků. Ti všichni na stránkách Velkého teroru nacházejí srozumitelně formulované odpovědi na otázky týkající se jedné z tragických kapitol minulého století.
Největší klad knihy spočívá v komplexnosti, s níž Conquest pojal problematiku represí v Sovětském svazu třicátých let minulého století. Neomezil se pouze na známé oběti represivních kampaní, ale represe a státní teror vztáhl k fungování sovětského systému jako celku. Conquestovo pojmenování či přejmenování řady obecných pojmů a teorií bylo v šedesátých letech (v době 1. vydání knihy) zcela novátorské. Conquest byl prvním historikem, který uchopil represe daného období jako celek postihující a deformující všechny složky společnosti. Tento celek označil dnes běžně používaným termínem „velký teror“. Některými skupinami badatelů a veřejnosti byly jeho definice označovány za provokativní či doslova za skandální a ostře odmítány. Většina z jeho závěrů se však během let ujala v běžné praxi a dnes je přijímáme jako samozřejmé.
Academia, 2013, 812 strán
Nikolaj A. Berďajev: Prameny a smysl ruského komunismu
Autor se v knize Prameny a smysl ruského komunismu zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.
Autor své vhledy do ruských duchovních dějin plasticky předvádí na miniportrétech ruských osobností, jako je např. Radiščev, Gercen, Čaadajev, Chomjakov, Bělinskij, Černiševskij, Pisarev, Bakunin, Něčajev, Tkačev a Lenin. Zejména na nich si čtenář jasně a konkrétně uvědomí, jak bytostně odlišné je ruské myšlení od západní mentality a západního duchovního i sociálního světa, a zejména od jakéhokoli liberalismu. Jeho konstantní rysy jsou fanatismus a asketismus, hluboký nihilismus, revolucionářství, dogmatický kult lidu a sen o jeho domnělém osvobození. Velmi působivá a přesvědčivá je též kapitola o ruské literatuře 19. století, která je sice mesianistická, ale zároveň hluboce apokalyptická, očekávající katastrofu, výbuch, zmar (Dostojevskij, Leontěv, Fjodorov a další).
Dnešní čtenář s překvapením zjišťuje, kolik skutečně radikálních domácích předchůdců a zdrojů ruský bolševismus měl a jaký „kvas“ mu po desetiletí a staletí předcházel. Podle Berďajeva bolševismus zcela organicky vyrůstá z domácích ruských pramenů a marxismus je pouze sjednocujícím teoretickým a organizačním vazivem hnutí.
Berďajevova kniha neztrácí svou aktuálnost. Při četbě jeho výkladů čtenář mimoděk srovnává s dějinami a mentalitou vlastního národa a klade si otázky, do jaké míry je současné Rusko vypočitatelnou zemí a jak se její zvláštní duchovní ustrojení projevuje anebo může projevit dnes. Lze očekávat, že se v něm skutečně mohou prosadit západní liberálně demokratické hodnoty? Jaký postoj k této zemi zaujímat a jakou vůči ní vést politiku?
Prostor, 2012, 220 strán
Karel Richter: Stalin, nebo Trockij? Vražedná rivalita moci
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy. Doslova apokalyptickou podobu má v tomto kontextu příběh vražedné mocenské rivality revolučních vůdců Stalina a Trockého. Před čtenáři se otevírá strhující řetěz zrady, podlosti, zločinů, násilností, mučení a skoro nepochopitelné nenávisti – a to doslova až za hrob.
MarieTum, 2012, 224 strán
Lesley Chamberlainová: Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence
V roce 1922 Lenin osobně sestavil seznam 160 „nežádoucích“ ruských filosofů, akademiků, vědců a novinářů, jejichž deportací z nově vzniklého sovětského státu pověřil Iosifa Stalina. Na podzim roku 1922 vypluly z Petrohradu dva „Parníky filozofů“, na kterých zem se svými rodinami nuceně opustilo 59 významných osobností, z nichž nejslavnější byl filozof Nikolaj Berďajev a které nalezly útočiště v Berlíně, Praze či Paříži.
Mladá fronta, 2009, 408 strán
Robert Service: Soudruzi
Od zhroucení komunismu ve východní Evropě a SSSR uplynula téměř dvě desetiletí. Robert Service, jeden z předních odborníků na moderní ruské dějiny a profesor na Oxfordské univerzitě, si vytyčuje úkol prozkoumat historii komunismu ve světě. Čerpá z četných zdrojů, mimo jiné i z nově zpřístupněných dokumentů, a nabízí jak lidský pohled na tuto problematiku, tak i globální analýzu. Český čtenář už zná jeho podrobný životopis Lenina. Ve své velice rozsáhlé, avšak čtivé monografii Soudruzi, Service portrétuje i další inspirátory, tvůrce i příznivce komunistického hnutí od Marxe přes Maa až ke Castrovi a dalším moderním diktátorům. Přestože se kniha se soustředí v první řadě na Rusko, pojednává i o dějinách a vývoji komunistických hnutí v dalších zemích a všude hledá a nachází společné rysy komunistických režimů: diktaturu, potlačení osobních svobod, pronásledování církve, všepronikající moc státu, justiční zločiny – neslavné následky snahy o celosvětovou revoluci, jež měla vést k odstranění tříd a nastolení sociální spravedlnosti. Historik dochází k nepříjemným závěrům, jež jsou i důležitým varováním pro jednadvacáté století: komunismus ve své původní formě je sice mrtvý nebo skomírá, avšak chudoba a bezpráví, jež umožnily jeho vzestup, jsou dosud nebezpečně živé a umožňují extremistické využití. Už proto si toto znepokojivé, přesvědčivě napsané a brilantními argumenty podložené vynikající historické dílo, zaslouží čtenářskou pozornost.
Argo, 2009, 508 strán
Václav Veber: Leninova vláda. Rusko 1917-1924
Leninova vláda. Skutečného Lenina nám dosud česká historiografie upírala, i když Jan Slavík vykonal v tomto směru mnoho práce již ve třicátých letech minulého století. Lenin jistě nebyl geniální, ani dokonalý, výjimečný byl svým fundamentalismem a snahou vytvořit podmínky pro vznik nového, totalitního, státu. Ovlivnil mnoho levicově smýšlejících lidí nejen v Rusku, ale na celém světě. Jeho dílo je dnes v troskách a doufejme, že je také nenávratnou minulostí.
Triton, 2003, 192 strán
