Nelze vyloučit, že sabotáže na Nord Stream byly zřejmě připraveny již dříve (Nord Stream a Baltops 22)

26. září 2022 byla provedena sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 (NS1) a Nord Stream 2 (NS2). Bude až tragikomické sledovat, jak se různí vlivoví agenti budou do roztrhání své zbytkové pověsti snažit vymyslet překonspirované teorie, že si škodu na svém majetku způsobil sám majitel, ať již ruský, nebo německý.

Pravda je ovšem, že čistě teoreticky a obecně se žádná vyšetřovací hypotéza předem vyloučit nikdy nedá. Vždyť pojišťovny před pár lety obnovily šetření pádu newyorských „dvojčat“ (WTC, 9/11/2001), protože těch nesrovnalostí tam bylo pro selský rozum skutečně přespříliš. Takže si můžeme být celkem jisti, že otázku možného pojistného podvodu sabotáží na NS1 a NS2 pojišťovny vyšetří důkladně, protože půjde o opravdu velkou hromadu peněz.

Je tu však ještě jeden důvod, který minimalizuje možnost pojistného podvodu z ruské strany. Pojistné plnění bude totiž s velkou pravděpodobností Rusům opět ukradeno, tedy „zmrazeno“, z důvodu sankcí.

Záber z roku 2014: Nord Stream – nová trasa dodávky plynu pre Európu…
Ilustračná snímka commons.wikimedia.org

Škvírka k možnosti pojistného podvodu tedy směřuje na německou stranu, čemuž ovšem nenasvědčuje nic jiného, než řádně „usmažená“ spiklenecká teorie, a rozzuřená německá rozvědka BND to téměř vylučuje.

Nicméně o možnosti pojistného podvodu tito vlivoví agenti – a nejen v tomto případě – z dobrých důvodů nemluví, protože by mohli přivést veřejnost k zajímavým námětům na srovnání s jinými, „těžko vysvětlitelnými“ událostmi.

Jiný důvod, proč by si majitel poškodil svůj majetek, však těžko najít – pokud se do hry mocensky nevloží a všechny ostatní goebbelsovsky nepřeřvou zastánci jedné jediné, ideologicky vykované vyšetřovací verze, připomínající „vrbětické dogma“. Ti mají vždycky ve všem jasno, dokonce dřív, než se to stane. Proto si kdysi z takovýchto týpků dělal srandu satirik Art Buchwald: „Amerika zná odpověď. Jak zněla otázka?“

Nicméně zpět na zem, do hájemství selského rozumu, kde naopak všechno hraje pro varianty zcela odlišné. Začněme u prostořekých politiků. Americký prezident Joe Biden letos 7. února uvedl, že pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, bude to znamenat konec plynovodu NS2. Když byl pak tázán, jak přesně se to stane, odpověděl jen: „Slibuji vám, že to zvládneme.“

Bývalý polský ministr zahraničí, nyní evropský poslanec Radek Sikorski na Twitteru hned druhého dne po sabotáži poděkoval USA za škody způsobené na ruském plynovodu.

Z energetického hlediska by si Rusko zlikvidovalo údajnou energetickou páku, jíž údajně vydíralo Evropu. Ve skutečnosti tomu tak nebylo, protože celé vydírání – přání otcem myšlenky – se odehrávalo pouze v myslích a médiích válečných štváčů. Například v době plynové krize v roce 2009 naše média zcela nestydatě psala, že Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy – a přitom šlo pouze o tranzit přes Ukrajinu, kde se plyn bez placení „ztrácel“, nicméně plynovod Jamal tehdy šel na plný výkon.

Jediným, kdo skutečně hrozil přerušením dodávek ruského plynu do Evropy, byl v srpnu 2014 ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Rusové naopak vždy dbali, aby byli považováni za spolehlivé dodavatele, a preferovali dlouhodobé smlouvy, které dávaly odběratelům transparentní cenové výhledy (na rozdíl od spekulacemi zešílivšího takzvaného volného trhu, čehož jsme svědky nyní).

Podívejme se na geografické a bezpečnostní aspekty sabotáže. ČTK uvádí k tomuto tématu několik zajímavých údajů. Plyn uniká ze čtyř poškozených míst u dánského ostrova Bornholm v tamních mělkých dánských i švédských vodách. Ty byly podle expertů desítky let pečlivě střeženy kvůli výskytu sovětských ponorek, a důkladně monitorovány jsou i v současnosti. (Pozn. red.: Podle informací agentur ANSA-AFP z 3. října švédská pobřežní stráž v pondělí oznámila, že již nevidí žádné úniky z plynovodu Nord Stream 1 v Baltském moři, ale menší únik z plynovodu Nord Stream 2 je stále viditelný).

Podle expertů poškodit dva plynovody na dně moře je akce, vyžadující režii armády. Oblast vyhovuje činnosti miniponorek, které vypustí podvodní drony, schopné umístit výbušniny. Jejich odhadované  množství je v případě druhé exploze podle norského seismologického ústavu NORSAR cca 700 kilogramů, což vylučuje nějakou privátní akci.

„Ruské námořnictvo má nyní nejpočetnější flotilu špionážních ponorek na světě. Nacházejí se v arktickém moři. Dokázaly by poškodit plynovod v Baltském moři,“ řekl námořní expert HI Sutton. Ale současně tuto hypotézu označil za nepravděpodobnou.

Co se zpravodajských aspektů týče, ČTK cituje enigmatický výrok tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, že Rusové nemají údaje o účasti západních tajných služeb na sabotáži plynovodů, ale mají informace o tom, že dříve to dělaly. Prý to po nějaké době oznámí.

To by odpovídalo třem skutečnostem. První je, že Rusové vždy pracovali velmi obezřetně s informacemi, kompromitujícími nepřítele. Nejprve dali sofistikovaným způsobem najevo, že je mají, a otevřeli tak prostor pro možné vyjednávání, které by vedlo nikoliv k eskalaci konfliktu, ale naopak ke snížení napětí, případně ke zvýhodnění svého ekonomického postavení. Jinými slovy, nabídli diskrétnost za obchod. Vzpomeňme jen na mnohokrát citovanou karibskou krizi v roce 1962! USA trvaly na utajení té části ujednání, které pojednávalo o stažení amerických raket, rozmístěných v Turecku. To byla skutečná roznětka celého konfliktu, a sovětské rakety na Kubě byly jen odpovědí. Každopádně je zcela jasné, že tato vyjednávací taktika je obranná, nikoliv útočná.

Druhou, naprosto klíčovou skutečností je námořní cvičení BALTOPS 22, jak o něm referuje americký námořní web Seapower. Cvičení se odehrávalo pod vedením americké 6. flotily Task Force 68 kolem 10. června 2022, a to u pobřeží Bornholmu, v oblasti nyní poškozených plynovodů (!). Účastníci byli z Naval Information Warfare Center Pacific, Naval Undersea Warfare Center Newport a Mine Warfare Readiness and Effectiveness Measuring.

Oficiálním cílem byl výzkum a nácvik používání nových technologií při hledání, lovu a likvidaci námořních min pomocí bezpilotních podvodních dronů (Unmanned Underwater Vehicles – UUV).

Podle webu Seapower tak cvičení BALTOPS 22 poskytlo jedinečnou příležitost pro výzkumnou, vývojovou a akviziční komunitu v USA uplatnit technologii UUV v reálných provozních prostředích. „V tomto roce byly představeny současné a budoucí programy záznamů pro lov min UUV v systémech Mk18 a Lionfish. Oba systémy prošly 10denními operacemi při hledání min a shromáždily přes 200 hodin podmořských dat.“

Nu, a ke všemu článek vtipně doprovází fotografie poručíka Chrise Bianchiho, přiděleného k mobilní jednotce pro likvidaci výbušnin (EODMU) 8, jak připravuje falešné výbušniny pro tréninkovou akci na molu během cvičení BALTOPS 22.

Třetím aspektem je pak skutečnost, že všemožné signální a obrazové zkoumání pohybů podvodních, vodních a vzdušných prostředků v oblasti Bornholmu z nedávné doby skutečně nemusí poskytnout žádná relevantní data, ale spíše klamavá zjištění. To by odpovídalo Patruševovým slovům, naznačujícím tajuplně, že Rusové zatím nemají v ruce nic, ale nebude tomu tak dlouho, protože prozkoumání pohybů těchto prostředků dále do minulosti, konkrétně nejméně do června, kdy se konalo cvičení BALTOPS 22, by mohlo přinést ona extrémně zajímavá zjištění.

Nelze totiž vyloučit, že výbušniny byly k plynovodům umístěny delší dobu před jejich dálkovou iniciací.

Zatím nediskutovanou možností tedy je, že Rusové naznačují ochotu již dost napjatou situaci neeskalovat, ale zobchodovat ji za něco, co by vyhovovalo jak jim, tak Spojeným státům. Znamenalo by to ale, že nad Evropou zlomili hůl, a že ji ponechají všanc dravým Američanům, kteří za posledních něco přes sto let na každé válce profitují, a to na rozdíl od všech zúčastněných. Bude to pro Američany geopolitický posun vojenské aliance opět dále na východ, přičemž ziskem bude cíleně zdevastovaná a vymrzlá Evropa až po Ukrajinu, vyždímaná jak citrón a deindustrializovaná téměř nenávratně. A pak přijde na řadu pointa, něco jako Dawesův plán (1924), Youngův plán (1929) či Marshallův plán (1948), neboli šance na rozšíření odbytového prostoru a investičních možností, záchranu skomírající americké ekonomiky, oddálení konce dolaru coby světové rezervní měny a zvolnění úpadku hegemona.

Odhaduji, že Rusové jsou velmi pragmatičtí a přiznávají národům právo i na euthanasii.

(Celkovo 509 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter