Joseph E. Stiglitz: Krach Silicon Valley Bank se dal čekat

Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha E. Stiglitze je krach Silicon Valley Bank (dále SVB) ukázkou selhání regulačních i monetárních politických kroků. Jsou schopni ti, kteří nesou za tento chaos odpovědnost, reagovat konstruktivně a zmenšit škody? Dokáží se bankéři, investoři, politici a veřejnost konečně poučit?

Run na SVB je sice podle Stiglitze opakováním známého příběhu, ale je víc než jen to. Opět se ukázalo, že hospodářská politika a finanční regulace nejsou adekvátní, píše.

Stiglitz upozorňuje, že nějaká forma traumatu ve finančním systému se dala očekávat v souvislosti se zvýšením úrokové sazby, ke kterému se americký FED odhodlal pod vedením Jeremy Powella. Ačkoliv ale Powell opakovaně tvrdil, že není čeho se obávat, obávat jsme se měli. Powell byl součástí týmu bývalého prezidenta Donalda Trumpa a pracoval na oslabení Dodd-Frankova zákona, který vznikl v důsledku finanční krize v roce 2008 a týká se bankovní regulace velkých bank.

Powell tvrdil, že zvyšování úrokových sazeb přinese „určité bolesti“ – ovšem ne jeho přátelům v soukromém kapitálu, kteří se chystali nakoupit nepojištěné vklady v SVB za 50 – 60 centů místo za 1 dolar (než vláda oznámila, že vklady budou chráněny). „Bolesti“ vždy dopadají na členy marginalizovaných a sociálně citlivých skupin, píše Stiglitz.

Nyní máme v důsledku Powellova bezcitného a zbytečného obhajování „bolesti“ nové oběti. Nejdynamičtější americké odvětví (big tech a inovace koncertované v Silicon Valley)  a celý region budou přibrzděny. Mladí, začínající podnikatelé (SVB půjčovala zdejším start-upům) věřili, že vláda dělá svou práci a soustředili se na inovace, měli ovšem raději kontrolovat rozvahy své banky.

Stiglitz píše, že nové technologie sice nezměnily základy bankovnictví, ale zvýšily riziko runů na banky. Je totiž jednoduší vybrat si peníze, a sociální média rychle šíří fámy, které mohou run vyvolat. Krach banky SVB nebyl vyvolán stejnými problémy jako v roce 2008, byl mnohem prozaičtější: všechny banky se zabývají „změnou splatnosti“, tj. zpřístupňováním krátkodobých vkladů pro dlouhodobé investice, takže i SVB nakupovala dlouhodobé dluhopisy, čímž se vystavovala rizikům, když se výnosové křivky dramaticky měnily.

Nicméně odpověď na problémy amerického bankovnictví je stejná jako před 15 lety. Důsledky by měli nést akcionáři a držitelé dluhopisů, kteří měli z rizikového chování bank prospěch. Vkladatelé SVB  (firmy a domácnosti) by měli být odškodněni, ať už nad nebo pod „pojištěnou“ částkou 250 000 dolarů. Opak by podle ekonoma poškodil jeden z nejdynamičtějších ekonomických sektorů USA, kterým Big Tech bezesporu je. Neudělat v této situaci nic by podle Stiglitze vyslalo veřejnosti špatný signál: jediný způsob, jak ochránit své peníze, je dávat je do bank „příliš velkých na to, aby padly“. Důsledkem by byla ještě větší koncentrace trhu a méně inovací v americkém finančním systému.

Americká vláda nakonec udělala správnou věc a zaručila, že vkladatelé budou odškodněni. Zabránila tak hromadnému vybírání vkladů, které by narušilo ekonomiku.

Zároveň se znovu ukázalo, že systém není v pořádku. Ti, kteří tvrdí, že záchrana vkladatelů SVB je „morální hazard“, říkají nesmysly. Běžní vkladatelé nemohou ovlivnit řízení bankovních rizik, musejí spoléhat na regulační systém.

SVB představuje víc než jen selhání jedné banky. Je symbolem hlubokých selhání v provádění regulační i měnové politiky, píše Stiglitz. Stejně jako krize v roce 2008 byla i tato krize předvídatelná a očekávaná. K zaručení bezpečnosti všech bank je potřeba přísnější regulace, všechny bankovní vklady by měly být pojištěny. Náklady by měli nést ti, kdo z toho mají největší prospěch – bohatí jednotlivci a společnosti a ti, kteří na bankovní systém nejvíce spoléhají, a to na základě vkladů, transakcí a dalších relevantních ukazatelů.

Stiglitz v závěru znovu připomíná, že nové technologie usnadnily vznik panik a runů na banky. Důsledky používání nových technologií však podle jeho mínění mohou být ještě závažnější, proto považuje za důležité, aby rámec pro tvorbu politik a regulaci na tuto situaci reagoval.

(Uverejňujeme v rámci spolupráce s českým webovým časopisom !Argument, text je spracovaný zo stránky Project Syndicate)

Úvodné foto: Joseph E. Stiglitz. Zdroj : Flickr | World Economic Forum

(Celkovo 242 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter