Oskar Krejčí: Válka (3. aktualizované a doplněné vydání) | Etela Farkašová: O tichu, pomalosti a iných hodnotách | Anton Hykisch: Bezhlavý čas | Ľubomír Olach: Tido J. Gašpar. Pomýlený bohém | Michael Hauser (ed.): Pražské jaro. Logika nového světa: Od reforem k revoluci | Shoshana Zuboffová: Věk kapitalismu dohledu. Boj o budoucnost lidstva u nové hranice moci
Oskar Krejčí: Válka (3. aktualizované a doplněné vydání)
Každá válka je projevem selhání lidského rozumu. Začala vždy proto, že se lidé nedokázali dohodnout o hodnotách, které byly předmětem sporu – proto sáhli k fyzickému násilí. Právě dnes je nutné zahájit diskusi o válce, a to zejména v podmínkách možného sebezničení lidstva. Kniha významného českého politologa a historika přináší úvahy o vzniku válek v minulosti, vedle otázek totální jaderné i omezené války, strategických zbraní a odstrašení se věnuje také válkám občanským. Přináší vymezení právních limitů užití síly, úvahy o povaze válečných zločinů a shrnuje představy o příčinách válek. Závěrečná kapitola je věnována úvahám o příčinách možných budoucích válek.
Professional publishing 2022, 189 strán
Pozrite si ukážku z knihy Válka 3.
Etela Farkašová: O tichu, pomalosti a iných hodnotách
Etela Farkašová sa v novej esejistickej knihe vracia k fenoménom ticha, stíšenia a pomalosti, spomalenia ako k parciálnym kritériám na prehodnocovanie spôsobu života v zahlučnenej, hektickej nonstop spoločnosti.
Názov knihy naznačuje, že autorkiným zámerom je spochybňovať predstavy o správnosti súčasného civilizačného smerovania založeného na princípe nekonečného rastu. Emocionálna zaujatosť, s akou autorka pristupuje k daným témam, sa prelína s racionálnou argumentáciou, čím sa vyznačujú aj ostatné Farkašovej eseje. Spisovateľka sa vo svojich reflexiách opiera o myšlienky viacerých domácich i svetových osobností filozofie, špeciálnych vied i literatúry.
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov 2022, 242 strán
Anton Hykisch: Bezhlavý čas
Historický román Bezhlavý čas zobrazuje koniec 18. storočia. V Európe vrcholí Francúzska revolúcia popravou kráľa a kráľovnej, narastá teror, násilie a nové vojny. V habsburskej ríši po neúspešnom reformátorovi Jozefovi II. vládne jeho brat cisár Leopold II. Po jeho neočakávanej smrti (vražda?) sa panovníkom stáva mladý syn František. Ten začína vládu s pevným odhodlaním, že v našich krajinách zabráni revolúcii, nedopustí „bezhlavý čas“. Mladý vládca však čelí rozsiahlemu sprisahaniu, pokusu o štátny prevrat, revolucionári ho chcú pripraviť o život.
V románe sledujeme zápas konzervatívneho vládcu a polície s revolucionármi vo Viedni aj v Uhorsku. U nás bol vodcom sprisahania opát Martinovič, jeho spolupracovníci boli aj Slováci. Poznávame atmosféru tajných spoločností, zahraničných agentov, ale aj rozvážnych slovenských osvietencov okolo Antona Bernoláka v Trnave. Podaria sa jakobínskym nadšencom za slobodu ich plány? Aké strasti i slasti prežívajú jednoduchí ľudia u nás aj vo Francúzsku počas „bezhlavého času“ neistoty a ohrozenia?
Ako v pestrom filme sa v románe striedajú osudy hrdinov nielen v Trnave, Prešporku, Budíne, ale aj vo Viedni, v Prahe, v Paríži či v Lyone. Poznávame paláce kráľov a šľachty, mníšske cely, chrámy, tlačiarne, snemové rokovania, korunovácie, ale aj súdne siene, väzenské cely, popraviská, gilotíny.
Nástup neúcty k ľudskému životu a rozkladu základných hodnôt sa netýka len udalostí pred dvesto rokmi. V niečom pripomína aj dnešné časy. Autor týmto románom varuje, ale zároveň naznačuje, že „bezhlavý čas“ sa dá prekonať iba vzájomným porozumením, láskou a návratom k zdravému rozumu.
Ikar 2022, 480 strán
Ľubomír Olach: Tido J. Gašpar. Pomýlený bohém
Tido J. Gašpar (1893 – 1972), slovenský novinár, spisovateľ, kultúrny pracovník, dramaturg, verejný činiteľ, ideológ a politik, výrazná postava bratislavskej bohémy. Študoval v Martine, pracoval ako námorník, bol poslancom Snemu Slovenskej krajiny za HSĽS. V roku 1940 sa stal chargé d’affaires vo Švajčiarsku, v rokoch 1941 – 1945 bol šéfom Úradu propagandy Slovenského štátu. V roku 1945 bol zatknutý a odsúdený na tridsať rokov. Na slobodu sa dostal až v roku 1963 po udelení amnestie. Tido J. Gašpar je zaujímavá, ale kontroverzná postava našej histórie. Má mnoho zásluh o pozdvihnutie slovenského povedomia. Kniha je aj o tom, ako sa stal z obyčajného dedinského chlapca kráľ bratislavských nočných podnikov, šéf Úradu propagandy Slovenského štátu, ako spojil svoju budúcnosť s fašistickým Nemeckom. Často obedoval a viedol rozhovory s prezidentom Jozefom Tisom. Vo väzení, kde si odpykáva dlhoročný trest s ním diablov advokát vedie rozhovory o tom, kde urobil chybu, v čom sa mýlil. Jeho tragédia spočívala v tom, že bol až príliš zapálený pre slovenskú vec, samostatný Slovenský štát, pre ktorý bol takpovediac ochotný podpísať aj zmluvu s diablom. Postava advocatus diaboli umožnila autorovi vo fiktívnych dialógoch klásť otázky a hľadať odpovede na zložité rozhodnutia a činy v čase vojnového Slovenského štátu.
Marenčin PT 2022, 256 strán
Michael Hauser (ed.): Pražské jaro. Logika nového světa: Od reforem k revoluci
Společenská dynamika pražského jara byla mnohem vrstevnatější a otevřenější než pařížský květen 1968 nebo než listopadové události roku 1989. Kniha se zaměřuje na opomíjené dimenze pražského jara, které na něj vrhají jiné světlo a přinášejí jiný pohled než ten, s nímž se běžně setkáváme v polistopadových českých a slovenských pracích. Jsou v ní představeny reformy týkající se podnikové demokracie, samosprávného soudnictví, zrušení politických, od společnosti odtržených elit a další myšlenky a počiny pražského jara. Jako jedinečný rys pražského jara vykresluje vzájemné výměny mezi vládnoucí mocí, expertními týmy a společenskými hnutími. Díky nim reformy přecházely v revoluci, která od základu proměňovala státní socialismus. Tváří v tvář dnešním krizím se události pražského jara stávají novým inspiračním zdrojem.
Filosofia 2022, 314 strán
Prečítajte si ukážku z úvodu knihy Pražské jaro
Shoshana Zuboffová: Věk kapitalismu dohledu. Boj o budoucnost lidstva u nové hranice moci
V období klasického kapitalismu firmy nacházely inovativní způsoby, jak ze zdrojů vyrobit produkt, který lze následně přinést na trh a tam ho prodat. S nastolením obchodního modelu největších technologických společností dneška však přichází zásadní změna: zdrojovým materiálem se stává samotná lidská zkušenost, která je jednostranně získávána a měněna na data, posléze zpracovávána pokročilou inteligencí známou jako machine learning a přetavena v nový typ produktu (předpovídané chování) a následně obchodována na novém typu trhu (trh s budoucím chováním).
Co s našimi společnostmi udělá toto odevzdání kontroly nad naším chováním do rukou firem, o nichž nevíme téměř nic, zatímco ony o nás téměř vše? A zbývají nám ještě nějaké sebeobranné mechanismy?
Argo 2022, 728 strán
