Prinášame podstatnú časť textu, ktorý vyšiel na webe ParlamentníListy.cz 20. júna 2023
Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyrazil na cestu do Číny, aby jako zástupce jedné ze dvou největších ekonomik světa promluvil se zástupci Komunistické strany Číny, která vybudovala druhou nejsilnější ekonomiku světa, ne-li dnes nejsilnější. Při této cestě mimo jiné řekl, že Spojené státy nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. Ale řekl toho ještě mnohem víc…
„Nepodporujeme nezávislost Tchaj-wanu. Jasně jsme řekli, že jsme proti jakékoli změně statu quo, a to z jakékoli strany. V této naší politice jsme konzistentní,“ zdůraznil americký ministr zahraničí při své cestě po Číně, čímž také naznačil, že ani od Číny nečeká změnu poměrů k Tchaj-wanu.
Jednání s čínským prezidentem a vůdcem Komunistické strany Číny Si Ťin-pchingem označil za konstruktivní, upřímné a věcné. „Probrali jsme řadu důležitých otázek včetně potřeby zodpovědně řídit náš vztah,“ konstatoval Blinken na twitteru.
Ilustrácia: Ľubomír Kotrha
Zdá se však, že vše nedopadlo podle amerických představ. Server The Hill upozornil, že čínský prezident Si odmítl Blinkenovu nabídku na zřízení krizové linky mezi Washingtonem a Pekingem. Podobná linka vznikla mezi Washingtonem a Moskvou po Kubánské krizi v roce 1962, kdy byl svět jen krůček od jaderné války.
Blinken uvedl, že ačkoli „opakovaně“ upozorňoval na potřebu, aby americká a čínská armáda měly krizovou komunikační linku, která by rychle tlumila napětí a odvracela konfrontace, „v tuto chvíli Čína nesouhlasila s tím, aby se v tomto směru pokročilo“.
Podle serveru The Hill by Američané o zřízení krizové linky hodně stáli, aby měli možnost v případě potřeby klidnit případné konflikty v Jihočínském moři a případně kolem již zmíněného Tchaj-wanu. Další případ byl spojen se sestřelením čínského špionážního balonu nad Spojenými státy. Lidé ve Washingtonu se pokoušeli spojit s lidmi z Pekingu, ale v Pekingu nikdo nezvedal telefon. Američané jsou prý i nadále odhodláni pracovat na zřízení takovéto krizové linky mezi Washingtonem a Pekingem.
Blinken vedl diskuse také se zástupci amerických firem v Číně. „Znovu jsem potvrdil, že Spojené státy chtějí spravedlivý obchod a investice za rovných podmínek v našem hospodářském vztahu s ČLR,“ nechal se slyšet americký ministr zahraničí.
Prohlásil také, že se podařilo uzavřít konstruktivní kolo jednání s Čínou a zdůraznil, že vedení rozhovorů s druhou stranou je naprosto zásadní při soutěžení s jinými státy a k prosazování zájmů USA.
„Uzavřeno upřímné, konstruktivní kolo rozhovorů s vedením ČLR. Vztah mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou je hluboce důležitý. Přímá diplomacie je nejlepší způsob, jak prosazovat zájmy a hodnoty USA a zodpovědně řídit vzájemné soutěžení,“ napsal Blinken na twitteru.
Americká zpravodajská stanice CNN upozornila, že Blinken je prvním americkým ministrem zahraničí, který v posledních pěti letech navštívil Peking. Obě strany podle CNN uznaly, že je třeba pracovat na stabilizaci vztahů. „Ale znovu chci zdůraznit, že nic z toho se nevyřeší jednou návštěvou, jednou cestou, jedním rozhovorem. Je to proces,“ dodal nejvyšší americký diplomat.
CNN také připomněla, že Čína nedávno odmítla setkání ministra obrany Lloyda Austina s čínským ministrem obrany Li Shangfuem.
Blinken oznámil, že z čínské strany slyšel ujištění, že nebude Rusku poskytovat smrticí vybavení a zdůraznil, že neviděl žádné důkazy o tom, že by Čína Rusku ve válce na Ukrajině něco takového poskytovala.
„Z čeho však máme trvalé obavy, jsou čínské firmy, společnosti, které mohou poskytovat technologie, jež může Rusko využít k podpoře své agrese na Ukrajině. A požádali jsme čínskou vládu, aby byla v tomto ohledu velmi ostražitá,“ dodal Blinken.
Čína vnímá Spojené státy jako zemi, která brzdí čínský technologický rozvoj a v Pekingu opakovaně zaznělo, že by s tím měl Washington přestat.
Jedna odpoveď
Americký politický establišment (tradične) vie „pekne“ rozprávať (keď sa im chce alebo keď sa treba „pretvarovať“) – a pritom myslieť a sledovať iné (!). Je to (nič menej, nič viac) len diplomacia. Všetko má inorodé pragmatické pozadie.
Čína je v súčasnosti už aj na USA (prakticky) veľmi silná. Kým sa US ťahajú roky za prsty s Ruskom (najmenej od rr. 2012-14 mobilizáciou na ten účel Ukrajiny a potichúčky aj po r. 1989 ich obkolesovať zo všetkých možných strán cez šírenie NATO), medzitým si Čína z toho stihla nielen zobrať politické ponaučenie, ale aj hospodársky a vojensky postúpiť do konkurenčných relácii. No a tu už (pekné a prázdne) reči nepomôžu (a nezaberajú). Diplomacia US (pretvarovačka a pekné reči sledujúce opačné skutky) je dobrá pre hlúpych a kúpených (takých „politikov“ máme u nás doma), ale toto nebude prípad Číny.