Rudá Čína

Politolog Oskar Krejčí se zamýšlí nejen nad ekonomickými úspěchy Říše středu, ale také nad tím, jaké mají tamní změny odraz ve vědomí české veřejnosti a mocenské elity.

Přiblížil se 20. sjezd Komunistické strany Číny a s ním i tsunami komentářů na téma „hanba! hanba! – sláva! sláva!“. Východisko těch nadšených i těch nenávistných bude stejné: fascinující hospodářský a sociální růst Číny, který nemá ve světových dějinách obdoby. Proto tolik zájmu posuzovat čínskou ekonomiku, tamní boj proti chudobě i korupci, demografické změny, stav životního prostředí a podobně. Také nově objevená starost Západu o Ujgury je jen vedlejším produktem obav z toho, jak se stále mocnější Čína bude chovat v budoucnu – zda napodobí západní útočný mesianismus a touhu vše ovládat.

Pro toho, kdo hledá pravdu v číslech, jsou státy jako Čína či USA, které milují statistiky, skutečnou studnicí moudrosti. Čína ale není jen zemí mnoha velkých čísel. Je také zemí stále se měnících čísel. Například letos by se měl podle demografů OSN zastavit růst počtu obyvatel Číny a následovat by měl pokles. Takových čísel hovořících například o plynulém zlepšování postavení obyvatelstva Číny z hlediska indexu lidského rozvoje či prostě o prodlužování věku dožití je nepřeberné množství. Proto je k charakteristice poslední dekády, tedy v čínské tradiční mluvě „epochy Si Ťin-pchinga“, příhodné provést výběr symbolů – například výsledků, které se týkají vědeckého výzkumu, ekologie a rychlostní železnice. S ohledem na stav politické kultury v Česku je zároveň vhodné nepoužívat pro tyto účely statistiky exportované z Číny.

Výzkum a vývoj

Bývaly doby, kdy se snad žádný politický projev v Československu neobešel bez slov o vědeckotechnické revoluci. Dnes už to není tolik třeba, protože se v Česku a na Slovensku mnoho nevyrábí. V globálním měřítku lze ale stále mluvit o významu předstihu vědy před výrobou. Podle nejnovější zprávy Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) i vloni nejvíce žádostí o patenty pocházelo z Číny (69 540 žádostí); o deset tisíc méně jich bylo z USA, následovalo Japonsko, Jižní Korea, Německo, Francie, Velká Británie. Z firem se na prvním místě opět umístila společnost Huawei (6952 žádostí o patent), na druhém místě byla americká firma Qualcomm (3931 žádostí).

Jiná výroční informace WIPO Globální inovační index mimo jiné uvádí, že mezi největšími technologickými centry ve světě se za Tokijem–Jokohamou na druhém místě nachází čínský klastr Šen-čen–Hongkong–Kanton. Na třetí pozici je Peking, následuje jihokorejský Soul a klastr San Jose–San Francisco z USA. Tabulka převzatá z tohoto zdroje ukazuje, že mezi stovkou inovačně nejproduktivnějších klastrů bylo v roce 2021 nejvíce z Číny a Spojených států – poprvé se tak počet čínských největších inovačních center vyrovnal USA.

Rozumět přírodě

Díky Bruselem vnucované Zelené dohodě pro Evropu se v Česku i na Slovensku podařilo zprofanovat snahu o obnovu zdravého životního prostředí. Čína je na tom jinak. Především tam nikdy neplatila biblická představa člověka jako pána přírody: čínská tradice hovoří o harmonii trojice Člověk-Země-Nebe, kde nebesa nejsou personifikací boha, ale představují zákonitosti kosmu. Je nesporné, že industrializace spojena s nástupem kapitalismu i urychlováním rozvoje v prvních dekádách po revoluci tuto harmonii narušila. V posledních letech ale Čína bez velkého humbuku pokročila v ekologizaci a snižování energetické náročnosti výroby – tedy k harmonizaci vztahů mezi člověkem, přírodou a nebesy. Nepodvázala svůj hospodářský růst, plánuje dosáhnout vrcholu v emisích CO2 do roku 2030, ovšem následně dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.

Často se pokazuje na to, že Čína je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí. Proto se uvedený postup může zdát jako nedostatečný. Čína je však podle řady ukazatelů stále ještě rozvojovou zemí, přičemž se zároveň stala továrnou světa. Nelze také srovnávat například čínské a české znečišťování životního prostředí vypouštěním CO2 pouze v absolutních číslech. Podle přepočtu emisí CO2 na hlavu, jak ukazuje následující graf zpracovaný na základě údajů Světové banky, které vloni v únoru zveřejnila agentura Bloomberg, je Čína až na 15. místě, poměrně daleko za některými evropskými zeměmi.

Čína sice pokračuje v industrializaci a modernizaci, současně ovšem realizuje celou řadu projektů k ozdravení životního prostřední a ochrany přírody. Mezi nejznámější patří revitalizace páteřních řek, především Jang-c’-ťiang, a posouvání hranic pouští. Následující graf ukazuje, že podle výroční zprávy BP (dříve British Petroleum) i ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů je Čína na čele pelotonu. Položka „ostatní“ zahrnuje elektřinu vyrobenou z geotermální energie, biomasy a jiných zdrojů obnovitelné energie.

Vysokorychlostní železnice

Obecně je známo, že nejekologičtější dopravou je železnice. V zemi, jakou je Čína, železnice navíc plní mimořádně významnou integrační funkci. O tom psal Sunjatsen, otec republikánské revoluce, už v době, kdy železnice byly symbolem zaostávání Číny nejen za Evropou, USA a Japonskem, ale i za kolonizovanou Indií.

V roce 2008, mimo jiné šlo o reakci na Velkou recesi v globální ekonomice, začala Čína budovat síť rychlodráh. Podle přehledu zpracovaného Mezinárodní železniční unií jsou dnes v Říši středu více než dvě třetiny všech vysokorychlostních železničních tratí světa. Španělsko, které je z evropských zemí nejdále v budování těchto tratí, jich zatím postavilo 3661 kilometrů, což je jedenáctkrát méně než Čína. Přitom je v Číně rozestavěno více tratí, než je v celé Evropě v provozu. A rychlodráhy se staly žádaným čínským vývozním artiklem.

Co na to Česko

Pokud jde o stanovení i plnění hlavních programových cílů, vykazuje čínské vedení vysokou kompetentnost. Peking se v poslední dekádě usilovně snaží o obrození země, přičemž ve vizi socialismu s čínskými rysy se mimo jiné propojuje marxismus s originální kulturní tradicí. To se na Západě komplikovaně odráží v posunech doktrinálního myšlení směrem ke konfrontačnímu tónu – což platí i o Česku.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) téměř pravidelně provádí výzkum, jak respondenti hodnotí vztah Česka k některým zemím ve světě. Následující tabulka je drobnou ukázkou z tohoto výzkumu; číslo před lomítkem ukazuje součet odpovědí „spíše dobré“ a „velmi dobré“, za lomítkem součet odpovědí „spíše špatné“ a „velmi špatné“.

Z této tabulky jsou patrné výkyvy nálad, přičemž zlom mezi roky 2018 a 2021 lze nazvat dramatickým. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je změna související především s aktivitou veřejnoprávních médií v návaznosti na nátlakovou politiku USA, s manifestacemi v Hongkongu v předvečer voleb na Taiwanu a s pandemií COVID-19. Bezbrannost veřejnosti vůči médiím je dána tím, že se prudký nárust zájmu o Čínu v posledním desetiletí snoubí s malou znalostí dějin i současných reálií této země. Tento prostor pro propagandu se pravděpodobně ve střednědobém horizontu nezmění.

Hrozící deindustrializace Evropské unie probíhající souběžně s ekonomickým růstem Číny situaci ještě více komplikuje: emoce nehledají příčiny problémů, ale viníka. Proměna už začala. V březnu 2022 Herbert Diess, tehdy ještě předseda představenstva společnosti Volkswagen, prohlásil, že na problém s dodavatelskými řetězci v Evropě je vhodné reagovat přesunem výroby do Číny a USA – především do Číny. Jeho nástupce, Oliver Blume, asi nevidí svět jinak – v roce 2001 obdržel doktorát na Univerzitě Tchung-ťi v Šanghaji. Dojde-li k tomu a bude-li to mít za následek omezení automobilové výroby v Česku, pro veřejnoprávní média nebude viníkem situace v Evropě, ale Čína.

Co na to Praha

Při vývoji bez prudkých zlomů lze předpokládat, že ideologické předsudky a navyklé politické algoritmy české mocenské elity budou mít za následek pokračování sekuritizace ekonomických vztahů Česka s Čínou – to znamená, že po vzoru útoků na Huawei či chování při rozhodování o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany bude ta či ona ekonomická vazba na Čínu vydávána za bezpečnostní riziko. Jak je tomu už dnes například v diskusi o vzácných zeminách. Nelze předpokládat, že by české politické elity v zahraniční politice postupovaly jinak než Washington – případné rozdíly jsou pouze výsledkem přehnané pražské iniciativy při běhu ke stanovenému cíli.

To platí i na personální úrovni. Nahodilý výběr ministra zahraničí je umožněn tím, že na jméně nezáleží: co ministrem zváno, jmenovat se jinak, jednalo by stejně. Diplomacie v Česku není nástrojem k řešení problémů jednáním, ale pomůckou při prokazování loajality k předsudkům a Velkému bratrovi. Více slouží k sebeprezentaci než k obhajobě národních zájmů. Ministr, který po odchodu ze svého postu upadá do politické bezvýznamnosti, se snaží využít životní náhodu, která jej přivedla do funkce ve vládě, k zajištění vlastní budoucnosti. Z toho vyplývá, že v případě, kdy bude na Západě vyhlášena soutěž, kdo vyhostí více čínských diplomatů, zavede více sankcí vůči Pekingu, otevře dříve u sebe doma zastoupení Tchaj-pej, Praha se závodů aktivně zúčastní. Nemluvě o manifestované solidaritě s těmi zeměmi Evropské unie, které doplatí na své protičínské aktivity.

Těmto změnám nelze čelit pouhou osvětou. Prostor pro ni se může velice rychle zúžit. I slovo lze sekuritizovat, prohlásit je za bezpečnostní riziko. Jak praví výroční zpráva Bezpečnostní informační služby, už v roce 2020 „čínští zpravodajci, diplomaté a členové stranických organizací hledali v ČR způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu v ČR“.

Globální proměny budou mít časem jistě vliv i na Česko. Mnohé záleží na výsledku bojů na Ukrajině: po případné prohře Ruska soustředí Západ svoji pozornost na Říši středu. Už teď ale platí, že kladný obraz Říše středu je v Česku roku 2022 nežádoucí.

(Uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument)

(Celkovo 571 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter