ECHO ČITATEĽOV

Gabriela Rothmayerová: Môžu za to komunisti a bicyklisti

P. S. Příběh o tom, jak Jelcin a Kravčuk rozdělili SSSR je mi povědomý. Přesně tak (bez dotazu na své národy) totiž Klaus a Mečiar rozdělili ČSFR. A jak říká správně Karen Šachnazarov (který ví o čem mluví, jeho rodina zůstala v nezávislé Arménii, která dnes díky tomu mj. prochází traumatem turko-ázerské konečné likvidace Náhorního Karabachu), náhle vzniklé „menšiny“ tím trpěly. Prvním upáleným v Československu po roce 1969 byl roku 1992 Slovák z Nymburka Jozef Aszmongyi, který se zabil na protest proti procesu rozdělení. Můj náhled na rozdělení SSSR a ČSFR je tedy stejný: zločin politiků. S jedinou pochybností: když si vzpomenu na to, co se stalo v SFRJ a na Klausovu větu k Mečiarovi, která mi zní docela smysluplně: „Rozdělme to, než nám s tím začnou pomáhat ze západu…“ Protože samozřejmě (co se týče té naší „svobody ze západu“) to, co si může hladce dovolit federace v západní Evropě (po referendu 2018 o odtržení Katalánska od Španělska, kde Katalánci volili ano, došlo k násilnému obsazení Katalánska španělskými ozbrojenými silami a k zatčení a následnému exilu legálně zvoleného katalánského premiéra), to by na východě způsobilo „spravedlivou“ válku sponzorovanou mj. i členem NATO Španělskem.