Svoboda projevu se stává iluzí, říká filosof Martin Brabec o situaci v (nejen) akademickém výzkumu

Žijeme v cenzurní atmosféře. Už v loňském roce dosáhla Fialova pravicová vláda dočasného zablokování několika novinových webových stránek. Dochází k omezování svobody projevu a akademické svobody a lidé přicházejí o práci. Taková situace tady nebyla už desítky let. Utváří se nový vědecký disent. Z nejznámějších případů v akademickém prostředí můžeme zmínit například, že bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák byl zaměstnavatelem napomínán a nakonec dostal výpověď, nebo děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík musel po svých občanských aktivitách čelit opakovaným tlakům na odvolání ze své funkce. Po mnoha letech úspěšného mezinárodního výzkumu bylo Centrum globálních studií na Filosofickém ústavu AV pod ideologickým tlakem zrušeno. Nejprve odvolali zakladatele Centra Marka Hrubce z pozice ředitele. Pak sesadili Martina Brabce jako jeho bývalého zástupce, který mohl ve vedení Centra pokračovat jen půl roku. Při likvidaci centra ztratili někteří jejich kolegové práci, jiní mohli zůstat v malém zbytkovém oddělení s omezeným výzkumem pod novým vnuceným vedením. Přinášíme rozhovor s Martinem Brabcem, který je obhájcem svobody projevu a vědeckého bádání.

„Je-li ztracena svoboda projevu, pak hloupí a mlčící mohou být vedeni jako ovce na porážku“

George Washington

Jak hodnotíte zrušení Centra globálních studií s jeho rozsáhlým výzkumným programem se spoluprací s mnoha vědci na více ústavech Akademie věd a hlavně v zahraničí?
Centrum globálních studií bylo výrazně zapojeno do mezinárodní sítě spolupráce, pokrývající v podstatě vědecká pracoviště z celého světa – od Evropy, Číny a Ruska přes arabský svět a Afriku až po Severní a Jižní Ameriku. Hlavní zásluhu na tom měl jeho bývalý vedoucí Marek Hrubec – a byla to práce mnohaletá. Stejně tak i činnost Centra se zabývala všemi světovými a civilizačními okruhy – žádný pro ni nebyl tabu. To bylo odvoláním vedoucího i ztrátou pracovních míst kvalitních odborníků, kteří se daným oblastem věnovali, podkopáno.

Martin Brabec

Jak se kauza dotkla svobody projevu? Má to nějaké zvláštnosti v akademickém prostředí?
Kauza ukázala na obecné rovině výrazné deficity ohledně svobody projevu v rámci akademického prostředí. Na prvním místě to, že akademické instituce (a především jejich vedení) velmi snadno ustoupí mediálnímu tlaku či obecně zprávě v médiích, která kriticky směřuje na pracovníky a jejich výstupy.

Co je dalším nedostatkem? Týká se omezování svobody projevu  publikování textů?
Ano, jakmile pracovník publikuje v rámci svého pracovního výstupu politicky citlivé výstupy (týkají se jak aktuálních politických témat, tak i témat teoretických), které jsou v rozporu s převládajícím politickým diskurzem či převládajícím míněním vědecké komunity, tak jsou často namísto v rámci tvrdé recenzní, ale věcné, na obsah zaměřené kritiky, používány metody k jeho umlčování a diskreditaci – například spolupráce s nevhodnými zahraničními partnery, poukazování na nevhodnost média či obecně prostředí, ve kterém byl výstup prezentován či prezentací autora jako někoho, kdo daným výstupem ztrácí svoji vědeckou kredibilitu a poškozuje tak danou instituci. Tato diskreditace často nebere vůbec v potaz, že daný výstup byl již uznán jako odborný výstup (prošel hodnocením peer-review, tj. recenzním řízením) či je naopak povahy pouze popularizační.

Má deficit svobody projevu v akademickém prostředí nějaké dopady na vědce jako občana?
Pokud pracovník z důvodů výše uvedených začne tyto své výstupy prezentovat jako své osobní, občanské, tedy je neuvádět jako své pracovní výstupy pod jménem své instituce, pak vědecké instituce tento rozdíl neberou v potaz s odvoláním na poškozování dobrého jména své instituce a porušením interních norem, etického kodexu. Akademik je v jejich pojetí pracovníkem 24/7. Tím se však jeho práva na publikování (či obecně svobodu projevu), které má jako občan (vycházím z toho, že svými výstupy neporušuje zákon), stávají jen iluzorní, jelikož ho reálně nikdy nemůže uplatnit.

Martin Brabec, politický filosof zabývající se svobodou, spravedlností a rovností
Jan Klán, sociolog a politický analytik

(Text uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument)

(Celkovo 308 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter