
Na setkání skupiny BRICS v Indii se mimo jiného sadily stromy. Strom je investice do budoucnosti a tyto čerstvě vysazené mají značný potenciál. BRICS byl před dvaceti lety zasazen Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jižní Afrikou, a ke dnešnímu dni se už rozkošatil na 11 členů a 9 partnerů, přičemž zájem připojit se anebo spolupracovat má dalších více než 30 zemí. Strom se pozná po ovoci a tento strom už nese 40 % světového HDP.
BRICS se sice neprezentuje jako nepřítel Západu (je to organizace nezápadní, nikoli protizápadní), ale vzhledem k Americké premise „kdo není s námi, ten je proti nám“, se jedná o nežádoucí konkurenci. S tím, jak roste ekonomická síla BRICS, roste i její vliv geopolitický. Indický premiér Modí říká, že političtí předáci zemí BRICS se musí napříště zřetelně prezentovat nikoli v roli politiků respektujících pravidla, prosazovaná jinými, ale naopak se tvůrci těchto pravidel sami stát.
BRICS již pouhou svou existencí ohrožuje americkou dominanci a tím pádem s tímto blokem mají zapovězenou spolupráci i američtí vazalové, sdružení například v G7. Západ má odjakživa sklon podceňovat konkurenci, a i v případu BRICS se dlouho domníval, že tento spolek nebude fungovat kvůli rusko-čínským, čínsko-indickým anebo indicko-ruským animozitám. Nejlepší terapie na vzájemnou nedůvěru je ovšem animozita Američanů, resp. Západu na cokoli, co nemá pod kontrolou a čemu nevelí. Američané jsou důvodem, proč k sobě Čína, Rusko, Indie a následně desítky dalších zemí našly cestu.
Státy BRICS při vzájemném obchodu stále častěji ignorují dolar a upřednostňují národní měny. Reálně je ale dolar, coby rezervní měna ohrožen možností vzniku nové společné měny pro obchod. Donald Trump sice vyhrožuje potrestat takovou drzost uvalením 100 % cel, ale trend k dedolarizaci je zřejmý a kdo je chytrý, aktiv v dolarech se bude zbavovat, dokud má dolar ještě nějakou hodnotu. To samozřejmě neplatí pro západní centrální banky, které si finanční předvídavost nemohu dovolit a dolar nejspíše podrží až do hořkého konce.
BRICS je projekt, který hledá společného jmenovatele zájmů svých členů a reaguje na aktuální geopolitické pohyby. Nepodobá se na NATO či Evropskou unii, struktura BRICS je volná, nikdo nedominuje, co není vzájemně výhodné, to není. BRICS za svůj rostoucí geopolitický vliv nevděčí jednotě. Nejde o tým, co povinně táhne za jeden provaz. Nemá kapitána. Vliv tohoto bloku se odvíjí od pragmatického partnerství členů, kteří se vzájemně respektují, neboť si mají co nabídnout.
Členové BRICS se neuzavírají ostatnímu světu, ale už jim nelze vnutit něco, co je pro ně nevýhodné. Čínu, Rusko a Indii Západ nemá čím vydírat. Společně jsou vůči Západu v komfortní, nezávislé pozici, a jsou si toho vědomi. Důležitější, než jak kdo vidí sám sebe je, jak ho vidí jeho okolí. Jak přibývá zemí, kterým imponuje pragmatický BRICS a vadí militantní Západ, mění se i vnímání globalizace. V západním pojetí je globalizace povinná a má předem určené beneficienty. BRICS přináší naději na změnu pravidel. Jak by měla nová pravidla globálního systému přesně fungovat se přitom členové BRICS neshodnou. Že by to brali od správného konce? Třeba stačí pouze učinit globalizaci nepovinnou, dobrovolnou. Netlačit na pilu. Nechat na každém, jestli se přidá, anebo ne.
(Komentár vyšiel na ParlamentníListy.cz)
Foto: Archív I. H.
Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008