Události spojené s válkou na Ukrajině v podobě výkladového slovníku, který si může každý čtenář libovolně upravit či doplnit.
ATOMOVÉ ZBRANĚ. Nukleární nálože tvoří předěl, za kterým se omezená válka mění na totální. Podle Federace amerických vědců má Rusko 5580 jaderných náloží, z toho 2822 ve strategických silách. Ukrajina nemá žádné. Rusku se vyrovnávají pouze Spojené státy, ovšem je sporné, zda by riskovaly sebezničující konfrontaci s Ruskem kvůli Ukrajině či Evropě. Francie a Velká Británie mají dohromady 515 nukleárních náloží.
BLOGER. Provozování internetových stránek či aplikací s redakčním systémem, na nichž jsou umísťovány články, obrázky, videa, je nový válečný fenomén. Rychlé zprávy i komentáře blogerů, často přímo z místa bojů, doplňují a mnohdy i opravují oficiální informace. Výrazně se podílejí na vytváření obrazu války a tím i na mobilizaci veřejnosti. Na Ukrajině je z bezpečnostních i propagandistických důvodů zakázáno natáčet a šířit záběry zásahů ruských ozbrojených sil na frontě i v týlu; v Rusku, pokud jde o týl (pravděpodobně s ohledem na význam blogerů) takový zákaz neexistuje.
BUDAPEŠŤSKÉ MEMORANDUM. V této dohodě z prosince 1994 se Ukrajina zřekla nukleárních zabraní výměnou za závazek respektovat její nezávislost a suverenitu ve stávajících hranicích. Podepsali ji zástupci Ukrajiny, USA, Velké Británie a Ruska. V té době platná „Deklarace o státní suverenitě Ukrajiny“ z července 1990 zároveň proklamovala záměr Ukrajiny být neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků a nebude mít jaderné zbraně.
CÍLE VÁLKY. V Moskvě byly jako cíle oficiálně definovány demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. Teritoriální záměry Moskvy nejsou jasné, pravděpodobně existují ve variantách. Veřejně jsou nejčastěji diskutované otázky záboru levobřežní a jižní Ukrajiny, nebo od Charkovské po Oděskou oblast k Podněstří. Kyjev oficiálně jako cíl války prohlašuje návrat k hranicím z roku 1991, tedy získat zpět nejen Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, ale i Krym.
ČERNOMOŘSKÁ FLOTILA. Před válkou byla tato flotila s téměř 50 hladinovými loďmi a ponorkami jediným velkým loďstvem Černého moře. Nový typ války s využitím vzdušných i vodních dronů vedl k významným ztrátám – západní zdroje uvádějí 20 % až třetinu potopených či vážně poškozených lodí, a to i raketového křižníku Moskva. Což znemožňuje vést větší ofenzivní námořní operace, včetně výsadkových. Zkušenosti z této války pravděpodobně povedou k všeobecnému přehodnocení významu a struktury vojenského námořnictva.
ČÍNSKÝ MÍROVÝ PLÁN. V únoru 2023 Peking předložil návrh cesty k míru na Ukrajině, který obsahuje 12 zásad – mimo jiné respekt k suverenitě, odmítnutí mentality studené války, ochrana civilistů a válečných zajatců, předcházení použití chemických, biologických a jaderných zbraní, odmítnutí jednostranných sankcí, zajištění stability dodavatelských řetězců či poválečnou pomoc při rekonstrukci Ukrajiny. Zásadní je požadavek příměří a zahájení mírových rozhovorů – tedy jednat bez předběžných podmínek. Řešení problémů jako je stažení vojsk, musí být výsledkem jednání (třeba s ohledem k situaci na frontě), ne jejich podmínkou. V tomto ohledu je čínský plán nejznámějším protikladem Zelenského formule.
DĚLOSTŘELECTVO. Výrazné omezení ofenzivních možností tanků vyžaduje, aby opevněnou obranu prolamovala palba z děl a houfnic, případně bombardování ze vzduchu. Zvýšil se nejen dostřel, ale také přesnost dělostřelby, a nejen pomocí dronů. Převaha ruské armády nad ukrajinskou bývá v této zbrani odhadována na poměr 4:1 a víc. Vzhledem k prudkému nárustu výroby zbraní a munice v Rusku nelze předpokládat, že připravované západní dodávky situaci zásadním způsobem změní.
DONĚCKÁ OBLAST. V roce 2010, při posledních prezidentských volbách před převratem, získal v této oblasti Viktor Janukovyč 90,4 % hlasů. Na části tohoto regionu po euromajdanu povstalci vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Tu v předvečer intervence Rusko diplomaticky uznalo. Na části obsazené ruskou armádou proběhlo v září 2022 referendum o připojení k Ruské federaci. Byly podepsány smlouvy o připojení. 3. října 2023 poslanci ruské Státní dumy schválili zákon o vstupu Doněcké lidové republiky do Ruské federace a prezident tento zákon podepsal.
DRON. Bezpilotní letadla a čluny přinesly výraznou změnu bojových operací. Informační typy dronů (spolu s družicemi) pokrývají týl protivníků a v reálném čase informují o pohybech či shromažďování jeho vojsk. Zároveň jsou drony používány k navádění dělostřelecké či raketové palby proti cílům na frontě i ve frontovém týlu. Drony-kamikadze ze vzduchu či na vodě útočí na objevené cíle sebezničujícími náložemi. Roje dronů bývají také při útocích využívány k vyčerpání a odkrytí protivzdušné obrany, přičemž až po nich následují dražší a destruktivnější střely s plochou drahou letu a rakety. Dokud nebude nalezena funkční obrana proti dronům, nelze například počítat s průlomovými operacemi tankových vojsk či využitím válečných lodí.
EUROMAJDAN. Od listopadu 2013 do února 2014 probíhala na kyjevském Náměstí nezávilosti (Majdan) série demonstrací. Účastníci požadovali zapojení Ukrajiny do euroatlantických struktur a odchod vlády. 22. února 2014 euromajdan vyústil ve svržení prezidenta Viktora Janukovyče. Podle některých komentátorů a politiků představuje tento převrat začátek války na Ukrajině; podle jiných byla začátkem války ruská anexe Krymu, nebo masakr v oděském Domě odborů v květnu 2014, povstání ve východních provinciích Ukrajiny zahájené v dubnu 2014, či až ruská invaze 24. února 2022.
GENERACE Y. Lidé narození po roce 1980 (mileniálové, protože maturovali po roce 2000) nemají osobní zkušenosti ze života v Sovětském svazu a v interpretaci minulosti jsou závislí na výchově, školství a propagandě. Televizní záběry z porad velení ukrajinské a ruské armády naznačují generační rozdíl. Podle západních zdrojů po svržení Viktora Janukovyče došlo k cílenému omlazování velitelského sboru armády a vojenské rozvědky. Zároveň americká CIA v rámci Služby bezpečnosti Ukrajiny vytvořila zcela novou Pátou správu a britská MI6 Šestou správu – obě výhradně z lidí bez vazeb na Rusko. Životní příběh vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil ale ukazuje, že rusko-ukrajinské vztahy nelze vtěsnat do žádných schémat.
HRANICE. Ukrajinská hranice z roku 1991, které se dovolává Zelenského formule, má pouze sovětskou minulost. To platí o „Curzonově linii“ na Západě, o Krymu na jihu, ale také o východě. Ta východní o délce 2295 km (pevninská část 1974 km, mořská část 321 km) je výsledkem zmatků během 1. světové války, občanské války a sporů uvnitř stranického a státního vedení při vzniku SSSR. Její formování bylo završeno v roce 1928, a to bez delimitace a demarkace. V pozadí bylo rozhodnutí vymezit hraniční linii tak, aby na rolnické Ukrajině byla i dělnická třída. Tato hranice neodpovídá etnickému rozhraní, které odděluje oblasti s většinovým ukrajinským a ruským obyvatelstvem, nemá ani oporu v podobě carských gubernií. V roce 1991 se tato administrativní hranice stala mezistátní hranicí. Ukrajinská sovětská socialistická republika ale patřila v roce 1945 k zakládajícím členům OSN.
CHARKOVSKÁ OBLAST. V roce 2010, v posledních prezidentských volbách před převratem, zde Viktor Janukovyč získal 71,3 % hlasů.
CHERSONSKÁ OBLAST. Region, kde v roce 2010, při posledních prezidentských volbách před převratem, Viktor Janukovyč získal 60,0 % hlasů. Na části obsazené ruskou armádou proběhlo v září 2022 referendum o připojení k Ruské federaci. Byly podepsány smlouvy o připojení. 3. října 2023 poslanci ruské Státní dumy jednomyslně schválili zákon o vstupu Chersonské oblasti do Ruské federace a prezident tyto zákony podepsal.
ISTANBULSKÁ DOHODA. Vzápětí po ruské invazi běloruský prezident zprostředkoval jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Výsledkem bylo istanbulské komuniké z března 2022, jež mohlo být předehrou k míru. Podle této dohody měla být Ukrajina neutrální nejaderný stát s omezenou armádou, přičemž možnost členství Ukrajiny v Evropské unii byla zachována. Status Krymu měli dořešit diplomaté během 10 až 15 let. Garanty bezpečnosti Ukrajiny měly být kromě Ruska i západní mocnosti, včetně USA a Velké Británie, Po zásahu britského premiéra, který ukrajinskému prezidentovi přislíbil podporu až do vítězného konce, Kyjev od dohody ustoupil.
JAZYKOVÝ ZÁKON. V roce 2012 ukrajinští poslanci přijali zákon o zásadách státní jazykové politiky, který udělil ruštině a dalším menšinovým jazykům statut regionálního jazyka: mohly být vedle ukrajinštiny užívány ve školách a státních institucích tam, kde národnostní menšiny přesahují 10 % populace. Vzápětí po svržení Viktora Janukovyče parlament odhlasoval zrušení zákona – což úřadující prezident vetoval. Ovšem v únoru 2018 Ústavní soud prohlásil tento zákon za protiústavní. V dubnu 2019 pak parlament odhlasoval zákon „O zajištění fungování ukrajinského jazyka jako státního jazyka“, podle kterého je používání ukrajinštiny povinné ve více než 30 oblastech veřejného života – například v oblasti veřejné správy, při volbách, vzdělávání, ve vědě, kultuře, ve sdělovacích prostředcích, zdravotnických a pečovatelských institucích, v činnosti politických stran a podobně. Po ruské intervenci ukrajinský parlament schválil dva zákony, které například zakazují ruským občanům tisknout knihy, pokud nepřijmou ukrajinské občanství, zakazují dovoz materiálů vytištěných v Rusku, Bělorusku a v oblastech obsazených ruskou armádou.
KRYM. Tento poloostrov byl od roku 1921 autonomní republikou a poté oblastí v rámci Ruské sovětské federativní republiky. V dubnu 1954 byl Krym na základě rozhodnutí stranického a státního vedení v Moskvě převeden do Ukrajinské SSR. V únoru 1991 ukrajinský Nejvyšší sovět změnil jeho status na Autonomní republiku Krym. V roce 2010, v posledních prezidentských volbách před převratem, zde Viktor Janukovyč získal 78,2 % hlasů (v Sevastopolu 84,3 %). Během převratu v Kyjevě převzali v únoru a březnu kontrolu nad Krymem ruští vojáci. 11. března zastupitelské orgány Autonomní republiky Krym a Sevastopolu přijaly deklaraci o samostatnosti. 16. března proběhlo na Krymu referendum o připojení tohoto poloostrova k Rusku: při účasti 83 % oprávněných voličů pro připojení Krymu k Rusku hlasovalo více než 96 % zúčastněných. Dva dny po jeho konání byla anexe dovršena, když nejvyšší představitelé Krymu, Sevastopolu a Ruské federace podepsali smlouvu o vytvoření dvou nových subjektů Ruské federace: Krymského federálního okruhu a Sevastopolu coby města federálního významu.
LEVOBŘEŽNÍ A PRAVOBŘEŽNÍ UKRAJINA. Tradiční dělení podle řeky Dněpru pochází z dob války Ruska s Polsko-litevskou unii (1654–1667): podle dohodnutého příměří připadly země východně od Dněpru (levobřežní Ukrajina) Rusku a západní území (pravobřežní Ukrajina) zůstalo součástí Polsko-litevské unie. Někdy se toto dělení odvolává na etnické rozhraní (podle sčítání lidu z roku 2001 na západě měla převahu ukrajinština 94,4 % oproti 3,1 % ruštiny, na východě byl poměr obrácený: 86 % ruština a 3,7 % ukrajinština). Nejčastěji se ale užívají politická kritéria: levobřežní je „proruská“, pravobřežní“ prozápadní. Ve skutečnosti volební výsledky v prezidentských i parlamentních volbách před euromajdanem ukazují, že pro kandidáty podporující dohodu s Ruskem hlasovala většina voličů v pásu od Charkovské oblasti na jih k Záporožské oblasti a poté podél celého pobřeží včetně Oděské oblastiaž k Podněstří – což přibližuje i následující mapa. Lze předpokládat, že většina lidí v těchto regionech nesouhlasila s převratem v Kyjevě roku 2014.
LUHANSKÁ OBLAST. Region, kde v roce 2010, při posledních prezidentských volbách před převratem, Viktor Janukovyč získal 89,0 % hlasů. V části této oblasti po euromajdanu povstalci vyhlásili Luhanskou lidovou republiku. Tu v předvečer intervence Rusko diplomaticky uznalo. Na části obsazené ruskou armádou proběhlo v září 2022 referendum o připojení k Ruské federaci. Byly podepsány smlouvy o připojení. 3. října 2023 poslanci ruské Státní dumy jednomyslně schválili zákon o vstupu Luhanské lidové republiky do Ruské federace a prezident tyto zákony podepsal.
MINSK II. Druhá minská dohoda byla přijata poté, kdy selhala První minská dohoda o příměří podepsaná v září 2014 představiteli Ukrajiny, Ruska a povstaleckých oblastí. Minsk II vznikl v tzv. normandském formátu: 12. února 2015 dohodu podepsali prezidenti Ukrajiny, Ruska, Francie a německá kancléřka. Úmluva obsahovala závazek klidu zbraní, stažení těžké vojenské techniky, amnestii pro povstalce, propuštění rukojmích, stažení zahraničních vojenských útvarů, obnovení kontroly hranice Kyjevem v zóně konfliktu. Obsahovala též dohodu o přímých jednáních Kyjeva s povstalci, o ústavní reformě a příslib autonomie etnicky specifických oblastí. Postrádá jakoukoliv zmínku o Krymu. V prosinci 2022 někdejší německá kancléřka prohlásila, že dohoda Minsk II byla ze strany Západu chápaná jako snaha dát Kyjevu čas k přípravě na válku. Rozklad ukrajinské armády a dalších bezpečnostních složek po svržení prezidenta Viktora Janukovyče opravdu naznačoval možnost, že povstalci Ukrajinu ovládnou. Minské dohody nebyly naplněny. Podle údajů kanceláře Vysokého komisaře OSN pro lidská práva bylo v bojích na východě Ukrajiny od dubna 2014 do konce roku 2021 zabito 3106 civilistů, z toho 1072 žen, 102 chlapců a 50 děvčat. Počet raněných civilistů byl odhadnut na sedm tisíc.
MOBILIZAČNÍ POTENCIÁL. Velikost populace vhodné každoročně pro zařazení do armády je podle amerického serveru GlobalFirepower na Ukrajině 2,7x menší než v Rusku. K tomu je nutné přičíst i problém s ukrajinskými uprchlíky ve vojenském věku. Výsledkem není jen nedostatek ukrajinských vojáků na frontě a omezená možnost rotace, ale i krátký čas na výcvik nových branců. Situaci by měl upravit nový mobilizační zákon přijatý na Ukrajině minulý měsíc, ovšem není pravděpodobné, že změna bude zásadní. V Rusku se i podle západních médií denně hlásí do armády tisíc dobrovolníků.
NÁRODNÍ GARDA UKRAJINY. Je složena z polovojenských útvarů spadajících pod ministerstvo vnitra. Byla obnovena po euromajdanu, v době, kdy v armádě a policii panovala nejednota; v předvečer ruské intervence bylo v těchto útvarech přibližně 50 tisíc mužů. Jedním z útvarů je i Pluk Azov, 12. brigáda speciálního určení „Azov“, známý nejen svými bojovými aktivitami, ale i propagací nacistické ideologie (platí zákaz Kongresu USA dodávat tomuto útvaru zbraně). V současné době jsou útvary Národní gardy bojující na frontě podřízeny vojenskému velení.
NEUTRALITA. Téma neutrality patří k jádru politických sporů na Ukrajině od jejího osamostatnění. Zásada neutrality byla obsažena v „Deklaraci suverenity“ z roku 1990. V roce 2004 prezident USA veřejně podpořil vstup Ukrajiny do NATO. V roce 2008 bukurešťský summit NATO „přivítal euroatlantické aspirace Ukrajiny a Gruzie na členství v NATO“, ale pro neshody se nepodařilo zařadit Ukrajinu do programu Akční plán členství. Princip neutrality Ukrajiny byl v roce 2010 obnoven zákonem. V prosinci 2014 ukrajinský parlament zrušil neutrální status Ukrajiny a v roce 2019 bylo přání vstoupit do NATO vtěleno do ukrajinské Ústavy (čl. 85, 102 a 116).
OBRANA. Vzhledem k proměnám techniky se mění i role obrany. Za každým postupem následuje budování obrany, což jakoukoliv rozsáhlejší ofenzivu štěpí a zpomaluje. Někdy je tato situace přirovnávána k reconquistě, postupnému dobývání Pyrenejského poloostrova křesťany, kdy byla hranice Kastilie posouvána v liniích, na nichž byly budovány hrady. V této chvíli se zdá, že strategickým úkolem ukrajinské armády na léto je udržení obrany.
ODĚSKÁ OBLAST. Pobřežní západní region Ukrajiny. V roce 2010, v posledních prezidentských volbách před převratem, zde Viktor Janukovyč získal 74,1 % hlasů.
OFENZIVA. Ukrajinská ofenziva v červnu až říjnu 2023 narazila na obranu připravenou ve dvou liniích. Neuspěla především proto, že směr útoku byl očekávaný – byla to především snaha přerušit pozemní trasy z Ruska na Krym. Organizace útoku ve skupinách kolem obrněných vozidel a tanků, které narážely na pěchotní protitankové zbraně, minová pole, dělostřelectvo a drony, byla bez dodatečné dělostřelecké a letecké přípravy. Propagandisticky přehnaně optimistický doprovod příprav a začátku ofenzivy, v níž byly využity dodávky zbraní ze Západu a jednotky, které byly na Západě cvičeny, se ukázal kontraproduktivní. Nyní probíhající nástup ruských sil doprovází cílené dělostřelecké a letecké bombardování (jsou užívány i 500 až 1500 kilogramů těžké řízené bomby s doletem až 50 km), které připravenou obranu ničí. Navíc útoky na týl omezují přísun nových jednotek, rotaci a zásobování obrany.
OMEZENÁ VÁLKA. V omezené válce nejsou využity všechny dostupné zbraně, je omezeno území konfliktu i cíle války. V případě války na Ukrajině Rusko ani Západ nepoužívají či nedodávají všechny druhy zbraní, které mají k dispozici, projevují odhodlání udržet válku v určitých teritoriálních mezích a deklarují, že se nechtějí navzájem zničit. Potenciál k eskalaci ovšem existuje: v loňském roce vojenské výdaje Ruska činily 108,5 miliardy dolarů, zatímco výdaje Severoatlantické aliance 1264,1 miliardy dolarů.
PODNĚSTŘÍ. Podněsterská moldavská republika je de facto odtržená část Moldavska na levém břehu Dněstru. Místní ozbrojený konflikt po rozpadu Sovětského svazu zastavil zásah ruské armády v srpnu 1992. Na území Podněstří stále působí Operační skupina ruských ozbrojených sil o velikosti přibližně 1,5 tisíce vojáků. Ta mimo jiné střežila vojenské sklady, kde bylo původně přibližně 45 tisíc tun sovětské vojenské techniky a munice; podle některých údajů byly tyto sklady vyklizeny, podle jiných tam přibližně polovina zbraní a munice stále je.
PRAVOSLAVNÁ CÍRKEV. Poltické spory po euromajdanu zasáhly i církev. V roce 2018 byla v rámci Ruské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát) vytvořena Pravoslavná církev Ukrajiny. Ta v následujícím roce získala od Konstantinopolského patriarchátu status organizačně a právně nezávislé církve. Zápas o věřící, církevní školy, kostely a kláštery na Ukrajině stále pokračuje.
RAKETY. Obdobně jako v případě střel s plochou drahou letu i tady platí, že ruské rakety dokážou pokrýt celé území Ukrajiny, zatímco rakety, které má k dispozici Ukrajina i ze Západu, nedoletí do hloubky území Ruska; americké taktické rakety ovšem útočí na Krym. Ruská armáda užívá i hypersonické rakety s rychlostí převyšující nejméně pětkrát rychlost zvuku a manévrovací rakety, které ukrajinský obranný systém neumí dostatečně zachytit.
SANKCE. Západní sankce proti Rusku jsou zpravidla rozdělovány na ty, které byly uvaleny po anexi Krymu a ty, jež byly přijaty po začátku intervence. Situace je málo přehledná i proto, že různé zdroje uvádějí jiné počty. Například podle statistik systému X-Compliance bylo na ruské fyzické a právní osoby do 20. února 2022 uvaleno přibližně tisíc sankcí, v současnosti jich je více než šest tisíc. Sankce nemají plný účinek mimo jiné proto, že jsou vyhlášeny západními státy a mnohé země globálního Jihu se jimi neřídí. Navíc ekonomické sankce mívají oboustranný dopad. Podle aktualizovaných údajů Mezinárodního měnového fondu vzrostl loni hrubý domácí produkt Evropské unie o 0,5 %, skupiny G 7 o 1,7 %, zatímco Ruska o 3,6 %.
SPECIÁLNÍ VOJENSKÁ OPERACE. Tento oficiální název ruské intervence na Ukrajině v únoru 2022 bývá pokládán za propagandistický eufemismus, formulaci, která má válku představit ruské veřejnosti v přijatelnější podobě – s malou úrovní násilí. Ovšem tato formulace také dává možnost vyhnout se právním krokům, které jsou spojené s ústavou (čl. 87) a ústavním zákonem z roku 2002 stanoveným válečným stavem. Obdobně Spojené státy v době korejské války oficiálně nevyhlásily válku, protože se podle tehdejšího prezidenta USA jednalo o „policejní akci“; válka v Afghánistánu byla „Operace trvalá svoboda“.
STŘELA S PLOCHOU DRÁHOU LETU. Řízené střely schopné létat nebalistickou trasou podle tvaru terénu či nad hladinou moře, některé s nadzvukovou rychlostí, mohou být odpalovány ze země, z vodní hladiny i z letadel. Ruské mají dolet na celé území Ukrajiny, západní dodávky Ukrajině zatím nezahrnují střely s doletem větším než na Krym.
TANK. 1. světová válka bývá charakterizována jako opotřebovávací válka i proto, že linie fronty se nedala prorazit a obrovské ztráty mužstva se dařilo doplňovat. Za 2. světové války tankové jednotky (za podpory letectva a dělostřelectva) umožnily prolamovat obranu a provádět v týlu nepřítele obkličovací manévry. Nyní především relativně levné protitankové pěchotní zbraně a drony činí tanky velmi zranitelnými. To výrazně zpomaluje útočné operace.
TÝL. Tradiční zázemí za linií fronty, odkud jsou bojující jednotky doplňovány a zásobovány, je dnes viditelné z dronů a družic – a tedy i ohroženější než dříve. Navíc je celý hluboký týl ukrajinské armády, a to až k západní hranici Ukrajiny, v dosahu ruských dronů, střel s plochou dráhou letu a raket. Útoky míří nejen na vojenské objekty, ale i na kritickou infrastrukturu, která by mohla napomáhat ukrajinskému vojensko-průmyslovému komplexu, především na energetiku.
UPRCHLÍK. Informace Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádějí, že začátkem letošního března bylo celkem 6,5 milionů uprchlíků z Ukrajiny, z toho nejvíce v Rusku a v Německu. Pouze 40 až 60 procent z nich je zaměstnáno, často pod úrovní své kvalifikace. Podle únorové závěrečné zprávy z výzkumu UNHCR většina dotázaných ukrajinských uprchlíků (65 %) vyjádřila přání se jednoho dne vrátit na Ukrajinu.
ÚSTUP. Opuštění linie obrany patří k válečnému umění. Ruská armáda provedla během války na Ukrajině dva velké ústupy – od Kyjeva (buď v důsledku chybné přípravy, nebo jako vstřícný krok k naplnění istanbulské dohody) a na podzim roku 2022 zkrácení fronty z přibližně tisíc dvě stě kilometrů na zhruba osm set kilometrů; tehdy v řídkém osazení fronty z ruské strany pronikaly malé rychlé ukrajinské jednotky do týlu a v případě úspěchu byly posilovány. Ústup pomohl připravit obranu na chystanou letní ofenzivuukrajinské armády v roce 2023.
VÁLKA V ZASTOUPENÍ. Takzvaná proxy war je konflikt, kdy jedna z válčících stran se bojů neúčastní přímo, ale přes prostředníka. Takto je válka na Ukrajině někdy označována jako válka USA či „kolektivního Západu“ proti Rusku prostřednictvím Ukrajiny. Válka v zastoupení pomáhá udržet ozbrojený konflikt v mezích omezené války.
VNITROSTÁTNÍ BĚŽENEC. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky registroval začátkem tohoto roku na Ukrajině 3,7 milionů vnitrostátních běženců. Podle únorové závěrečné zprávy z výzkumu UNHCR 72 % z nich vyjádřilo přání se jednoho dne vrátit do původních domovů.
WAGNEROVA SKUPINA. Polovojenská ruská „soukromá armáda“ vytvořená v roce 2014, která se rozrostla až na 50 tisíc mužů s výzbrojí zahrnující i těžké zbraně. Působila přibližně v deseti státech, včetně války na Ukrajině. Neúspěšná vzpoura této skupiny v červnu 2023 proti armádnímu velení vyústila v její reorganizaci, částečné rozpuštění a částečné zařazení do řad regulérní armády. Budoucnost ukáže, zda v pozadí vzpoury stála osobní rivalita, nebo spor o strategii – přejít do aktivní obrany, nebo útočit?
ZÁPADNÍ POMOC. Západ podporuje Ukrajinu vojensky, ekonomicky, předáváním zpravodajských informací, diplomaticky, propagandisticky, ale i v humanitární oblasti. Tato pomoc je zásadní pro udržení současného ukrajinského režimu. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku západní země v období mezi 24. lednem 2022 a 29. únorem 2024 poskytly či přislíbily Kyjevu vojenskou pomoc ve výši 112,05 miliardy eur (z toho nejvíce anglosaské země 55,78 miliardy), finanční pomoc ve výši 129,21 miliardy (z toho nejvíce instituce a členské státy EU 84,11) a humanitární pomoc 17,88 miliardy eur. Vojenská pomoc byla povětšině orientována na dodávky starší techniky a munice, pro kterou je ukrajinská armády vycvičena; dodávky moderní techniky, ale i techniky schopné zasahovat hluboký týl v Rusku, jsou limitovány snahou udržet daný charakter omezené války. Navíc moderní technika je velmi drahá a vyžaduje specializovaný výcvik, provozní i servisní infrastrukturu, která na Ukrajině chybí. Naopak ruský vojensko-průmyslový komplex nejen výrazně zvýšil výrobu potřebných zbraní, ale u těch nejdůležitějších zrychlil inovační cyklus (výzkum, vývoj, testy, výroba, užití).
ZÁPOROŽSKÁ OBLAST. Region, kde v roce 2010, při posledních prezidentských volbách před převratem, Viktor Janukovyč získal 71,5 % hlasů. Na části obsazené ruskou armádou proběhlo v září 2022 referendum o připojení k Ruské federaci. Byly podepsány smlouvy o připojení. 3. října 2023 poslanci ruské Státní dumy jednomyslně schválili zákon o vstupu Záporožské oblasti do Ruské federace a prezident tyto zákony podepsal.
ZELENSKÉHO FORMULE. Návrh ukrajinského prezidenta VolodymyraZelenského z listopadu 2022 má 10 bodů. Jsou mezi nimi jaderná a potravinová bezpečnost, obnova ukrajinské energetické infrastruktury, propuštění vězňů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska, vyhodnocení ekologických škod, obnova a rekonstrukce, mnohostranná mírová konference, která přijme závaznou bezpečnostní smlouvu. Nejvíce pozornosti přitahují požadavky vytvoření zvláštního tribunálu pro ruské válečné zločiny, úplné stažení ruských vojáků z Ukrajiny – a obnovení rusko-ukrajinské hranice v podobě před anexí Krymu, tedy návrat do podoby z roku 1991. Na této bázi by měl jednat i chystaný červnový summit ve Švýcarsku o Ukrajině. Je ale zřejmé, že Zelenského formule se příliš podobá kapitulaci Ruska ještě před začátkem jednání, což neodpovídá situaci na frontě. Jako rozumnější základ hledání diplomatického kompromisu se jeví čínský mírový plán.
ZTRÁTY. Během války patří údaje o vlastních ztrátách – tedy počtu zabitých a zraněných – mezi utajované skutečnosti, údaje o protivníkových ztrátách pak bývají upraveny pro potřeby propagandy. Proto je nutné na přesné údaje počkat až na období po válce. Nejčastější odhady dosavadních ztrát ve válce na Ukrajině překračují sto tisíc zabitých lidí.
(Uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument. Článok nie je určený pre šírenie na iných weboch.)
