Polsko triumfálně oznámilo, že vynakládá 5 procent svého HDP na zbrojení, a to je důvod k hrdosti, jak nám téměř denně připomíná ministr národní obrany [Radek Sikorski] a premiér Donald Tusk. Tak zahujeje svůj text na stránkách Myśl Polska Jan Engelgard.
Američané, kteří mají zájem vnucovat své zbraně všem za velké peníze, poukazují na Polsko jako příklad pro neochotné země NATO. Aby ospravedlnili tyto hrůzné výdaje (cca 200 miliard zlotých ročně!) – bije se do válečných bubnů, odhalují se plány na evakuaci uměleckých děl v případě války, prakticky bez odporu Sejm zmocňuje prezidenta k vypovězení úmluvy o nepoužívání protipěchotních min, plánuje se výstavba krytů a probíhá výstavba Východního štítu. Je zřejmé, že Polsko zachvátila tzv. baltská choroba, protože podobná nebo i větší válečná hysterie panuje pouze v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.
Politici, kteří tuto hysterii rozdmýchávají, se nesetkávají s odporem, protože používají morální a vlastenecké vydírání. Zaprvé nás straší příkladem Ukrajiny, ačkoli je známo, že důvody probíhající války tam jsou zcela odlišné od toho, co nám je říkano. To ale nevadí, nespokojencům se dá vždycky říct: „Vždyť před 22. únorem 2022 nikdo nevěřil, že válka vypukne, a ona vypukne, Rusko se na Ukrajině nezastaví, půjde dál.“ Tento absurdní argument, živený cynickou a bezohlednou propagandou z Kyjeva, je tak účinný, že se v Polsku nediskutuje nejen o důvodech války na Ukrajině, ale ani o směřování naší bezpečnostní politiky.
Všudypřítomné heslo: „Bezpečnosti nemá cenovku“. No, je to lež. Má svou cenu, a navíc vysokou. Jediný člověk z establishmentu, který o tom otevřeně mluví, je profesor Grzegorz Kołodko. Ve své nedávno vydané knize s názvem „Trump 2.0. Revoluce chorého rozumu“ píše: „Není úžasné, že [Donald Tusk] nechápe, že zvyšování podílu vojenských výdajů na HDP automaticky způsobuje pokles jejich relativní úrovně jinde, především ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních dávkách? No, připravujeme se; na válku, ne na mír. Protože v Kremlu, jak tvrdí ,The Economist‘, sedí ,vražedný revanšista, který útočí na své sousedy, sabotuje infrastrukturu v celé Evropě a zasahuje do demokratických voleb po celém světě‘. V celé Evropě? Na celém světě? Pokud ano, pak se musíme nepochybně vyzbrojit. A tak to děláme. Politici s rozhodovací pravomocí soutěží o to, kdo utratí více. Nyní se některým z nich ani 5 procent HDP, které prezident Trump hlasitě prosazuje, nezdá být příliš mnoho. A co hůř, brzy začnou říkat, že to nestačí.“
Nikdo neposlouchá Kołodka, protože už není ve hře a je považován za excentrika. Ale má pravdu. Gigantické zbrojení, a navíc chaotické a nekoordinované, je cestou nikam a může v naší generaci skončit ekonomickou katastrofou. Válka stejně nebude, ale šílenci pak řeknou: nestalo se to proto, že jsme se ozbrojili.
Jan Engelgard
Myśl Polska, č.p. 27-28 (6-13.06.2025)
(VašeVěc.cz, vybrala a přeložila Jana Putzlacher)
Jedna odpoveď
Dobrý deň.
Zbrojiť, či nezbrojiť ?
Byť, či nebyť ?
Zabezpečiť si v štáte akú – takú ekonomickú prosperitu, zamestnanosť, rozvoj strojárstva, dopravnej siete, aplikovanej vedy, atď., alebo to hľadať niekde inde ?
Ale kde, keď sú medzery na ekonomicko -hospodárskom trhu takmer všetky obsadené, vyplnené a na ťaženie z umelej inteligencie nie sú ľudia.
A tak sa ponúka rýchle a návratné riešenie,
v kapitalizme zvlášť obľúbené – zbrojarina.
Zatiaľ nesklamala, tak sa prestaňme čudovať.