Největší chybou v jakémkoliv sporu, je ignorovat motivaci soupeře. Kolektivní Západ ve své snaze rozložit a ovládnout Rusko tuto chybu dovedl k dokonalosti, když si zakázal „ruské narativy“. Důsledkem informační blokády, kombinované s šířením vlastní propagandy, je falešná představa kolabujícího Ruska, které se dříve, nebo později bude u Západu doprošovat odpuštění. Což se nestane.
Ve vztahu Evropy a Ruska existuje symetrie. Stejně jako Evropa řeší nezávislost na Rusku, má i Rusko na stole plán, jak se zbavit Evropy. Je docela komplexní, realistický a ironií je, že vychází vstříc snům evropských rusofobů, tedy lidí pociťujících k čemukoli ruskému hluboké pohrdání a vášnivou nenávist. Budoucnost patří připraveným a ruskou připravenost shrnuje doktrína Pevnost Rusko, ve které Rusko s Evropou nepočítá a popisuje, jak se od ní v praxi odstřihne.
Evropský sen izolovat Rusko nakonec zrealizují Rusové, čímž Západu ušetří práci. Bude to pravděpodobně vypadat takto: Nejprve Rusko zákonem zakáže dodávky ropy, plynu a elektřiny do ne přátelských států a důsledně pohlídá šedé exporty a reexporty přes Indii, Turecko, Čínu či Ázerbájdžán. Rusové uzavřou dopravní cesty do Evropy a z Evropy: Transsibiřskou magistrálu, Severní námořní trasu, vzdušný koridor nad Sibiří, všechny železnice a říční přepravu. Dojde ke konfiskaci západních aktiv v Rusku, tedy ke znárodnění bez náhrady v odplatě za zmražení ruských aktiv na Západě.
Doktrína předpokládá vedle ekonomické blokády i blokádu kulturní. Rusové se plánují obejít bez Hollywoodu a západních sociálních sítí. S tím souvisí počítačová suverenita, vytvoření ruského internetu kompletně izolovaného od Západu. Takováto striktní kulturní a informační deglobalizace je sotva představitelná v míru, ale válka, ve které jde o přežití, má vlastní zákonitosti. Dobře je to patrné na zdůrazňování soběstačnosti. Rusové počítají s „industrializací z donucení“. Blokáda západního zboží povede k tomu, že co se doma nevyrobí, to nebude. To je ta nejlepší tržní stimulace zaplnit vlastní produkcí díru na trhu. Náhrada importu vlastní výrobou mimochodem není pouze ruský výmysl. Je to také americký sen Donalda Trumpa, frustrovaného Čínou.
Zvláštní pozornost je v doktríně Pevnost Rusko věnována ruským elitám, tedy, podnikatelům a top manažerům, politikům, poslancům, kteří vydělávali v Rusku a utráceli na Západě. Západ tyto Rusy vnímá jako vetřelce a v Rusku se na ně pohlíží jako na kolaboranty s nepřítelem. To povede a vlastně už vede ke „znárodnění elit“, čili k eliminaci prozápadní páté kolony. Rusové zbaví Evropany Rusů, s výjimkou těch, kteří si Rusko hlasitě oškliví, pročež Rusku nejsou k užitku a rádo je postrádá.
Zbývá ještě zmínit, že Rusko se po zuby vyzbrojí, a přinutí k témuž i Evropu. Militarizace Evropy nebude jen drahá, ale také zbytečná, protože jaderné velmoci lze okopávat kotníky jen zlehka, aby se nenaštvala. Nejpravděpodobnější prognóza pro příští desetiletí vypadá tak, že Rusové s gustem nechají namyšlené Evropany napospas vykutáleným Američanům a chytrým Číňanům. My tady přitom díky zákazu ruských narativů a víře ve vlastní propagandu setrváme v přesvědčení, že jsme to russákům pěkně nandali.
(Komentár vyšiel na ParlamentníListy.cz)
Foto: Archív I. H.
4 Odpovede
Skvěle napsáno, pane Hoffmane. Zbývá něco dodat? Ale, ano! Přání, aby se to Rusům beze zbytku povedlo. A co přát nám, Slovákům a Čechům? No přece aby se stal zázrak všech zázraků, a Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Čechy znovu založili Rakousko-Uhersko. Samozřejmě samostatné, soběstačné a přátelské vůči Rusku, není-liž pravda?
Preco nie Stredoslaviu? Z vynimkou Rakuska a Madarska ide prevazne o Slovanske staty. A aj Madari aj Rakusania su v podstate pomadarceny a ponemceny Slovania. V pripade mAdarska ide o pomadarcenych Slovakov, Srbov a Chorvatov. V pripade Rakuska o ponemcenych Slovincov a Cechov.
Milý pane Vrtielko,
já bych se držel osvědčeného. Středoevropská říše, resp. stát, tu byl v částečně proměnlivých hranicích nějakých 400 let. Fungoval, a malé národy v něm začleněné v něm měly svůj domov i určitou míru bezpečí. Nebýt nacionalismu – na nikoliv posledním místě nacionalismu českého – mohlo Rakousko-Uhersko žít po první světové válce dále. Nezapomeňme, že Rakousko-Uhersko byl po Rusku největší stát v Evropě. Rozbít takový stát na státečky, nadto částečky neschopné vlastní existence, to mohlo přinést jenom katastrofu. A také se tak stalo a trvá to dodnes. A potom, bez Vídně žádný středoevropský státní útvar existovat nemůže. Takže s tím vypichováním slovanství, ať už v názvu státu či v čemkoliv jiném, bych si dovolil razantně nesouhlasit. To naše hloupé a nedospělé české (o Slovácích si netroufám cokoliv v tomto smyslu tvrdit) slovanství, které ani neví, kdo by tím nefalšovaným a čistokrevným Slovanem měl být, nám nikdy nic dobrého nepřineslo a sotvakdy přinese.
Veľmi logické a pochopiteľné každému, kto ešte nestratil rozum. Ak sa tento trend vývoja naplní, budú musieť všetci ideológovia i historici zásadne prehodnotiť svoje vízie o pokroku a dejinách, ktoré by podľa nich mali smerovať k akémusi „zjednotenému ľudstvu“ a „otvorenému svetu“. A všetci by mohli začať chápať, že žiadny progres bez regresu neexistuje, pretože každé uzatváranie sa do seba, izolácia, budovanie „pevností“ a „železných múrov“, ale aj návraty a oživovanie minulých foriem, je reálnym regresom. I keď pochopiteľným a v danej situácii logickým. Ľudské dejiny sa tu „zauzlili“ a bude treba veľa času a úsilia, kým sa znova „rozmotajú“ — ak vôbec. Príčinou sú zrejme tie najhoršie stránky ľudskej povahy, a to nielen v individuálnej, ale aj kolektívnej podobe: nenávisť, nepriateľstvo, zloba, egoizmus, agresivita, chamtivosť atď. Presadzujú sa a „vyhrávajú“ vďaka moci a technológii (a „technológii moci“), ktorým kapitalizmus nielenže „otvoril brány“, ale priamo na nich stojí. Tí, ktorí sa nechcú dať touto obludnou mašinériou zničiť, hľadajú hoci aj krajné východiská, ako v tomto prípade Rusko.