Josep Borrell, který má podle Guardianu pověst neomaleného člověka, upoutal pozornost už 10. října, kdy si stěžoval na diplomaty EU, protože „z novin se toho dozvídá víc než od nich“.
O několik dní později Borrell studentům v Bruggách vysvětloval: „Jaderný útok na Ukrajinu bude mít za následek silnou nejadernou odpověď Západu, která zničí ruskou armádu.“ Jeho jazyk byl opět neuvěřitelně silný, zejména na bruselské poměry, upozornil web Courrier International.
Ovšem nejsilnější mediální bouři vyvolal (ve stejném projevu právě při slavnostním otevření Evropské diplomatické akademie v Bruggách) výroky o tom, že „Evropa je zahrada“ a svět kolem nás „džungle“, což The New York Times a Al-Džazíra ohodnotily jako „neokolonialismus“ a „rasismus“. Jak to, zahrada? Copak evropské státy nikdy nezpustošily jiné části světa?
Evropské snahy o získání celosvětové podpory pro Ukrajinu narážejí na odpor, mimo jiné kvůli dlouhému stínu kolonialismu a jeho dopadu, který stále cítí velké části Afriky a Asie, okomentovala Borrellovo vystoupení Matina Stevis-Gridneffová pro The New York Times.
Co vlastně unijní šéf vypustil z úst? „Ano, Evropa je zahrada. My jsme zahradu vybudovali. Všechno funguje. Je to nejlepší kombinace politické svobody, hospodářské prosperity a sociální soudržnosti, jakou lidstvo dokázalo vybudovat – tyto tři věci dohromady. Většina zbytku světa je džungle a džungle by mohla vtrhnout do zahrady.“ Mladé evropské diplomaty nazval „zahradníky“, kteří „musí jít do džungle“. „Evropané se musí mnohem více angažovat ve vztahu ke zbytku světa. Jinak nás zbytek světa napadne, a to různými způsoby a prostředky.“
Jeho projev neunikl sociálním sítím, na kterých se daly číst komentáře: „Je Afrika stále džunglí, která má sloužit jen k tomu, aby vybavila něčí zahrádku, jak tomu bolestně bylo?“ rýpl si na Twitteru Redwan Hussein, vysoký poradce etiopského premiéra.
„Jaké hrozné přirovnání pan Borrell použil,“ uvedl na Twitteru Bob Rae, kanadský velvyslanec v OSN. „Historie a naše vlastní živé zkušenosti nás jistě učí, že žádná část světa není bez násilí,“ dodal.
Pro politického analytika Marwana Bishara ze zpravodajské platformy Al-Džazíra je Borrell evropský rasistický zahradník. „Když už si člověk myslel, že evropská politika nemůže být horší, Borrell vyslovil svou ‚pravdu‘. Ve své paternalistické samolibosti účinně otrávil mladé mozky budoucích evropských diplomatů naprostou ješitností, domýšlivostí a nadřazeností,“ napsal Bishara.
Borrell si ale stál za svými výroky a trval na tom, že byl špatně pochopen a vysvětloval to následně ve svém článku s názvem „O metaforách a geopolitice“ na portálu Evropské služby pro vnější činnost.
Od „zahradníka“ k „dobyvatelům“
Nedávno se v Bruselu konalo Evropsko-latinskoamerické parlamentní shromáždění (EuroLat), kterou tvoří 150 členů, z nichž polovinu tvoří poslanci Evropského parlamentu a druhou polovinu latinskoamerické regionální parlamenty.
Právě v souvislosti s konanou akcí unijní šéfdiplomat přišel s proslovem, v němž zaznělo: „Stejně jako objevitelé a dobyvatelé (conquistadoři) musíme vymyslet nový svět („Como los descubridores y conquistadores, tenemos que inventar un Nuevo Mundo“). A abychom pochopili rozsah změn, kterým čelíme, musíme s plným historickým vědomím překalibrovat náš strategický kompas.“ Borrell těmito slovy odkázal na „neklidnou dobu v nejistém, nepředvídatelném a nebezpečném světě“ a pokládá za nutné „posílit vztahy mezi Latinskou Amerikou a EU“.
Jeho zmínka o conquistadorech by však u některých mohla (stejně jako u „zahradníka“) evokovat myšlenky na koloniální minulost Evropy ve vztahu k jihoamerickému kontinentu.
(Text uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument)
