Na portálu infoBRICS byl publikován zajímavý pohled analytičky Evy Seiwertové z Mercatorova institutu pro čínská studia na směrování BRICS z geopolitického pohledu. Zásadní pro text je již titulek: Protizápadní nebo nezápadní?
První summit BRICS+ po rozšíření skupiny v lednu 2024 umožnil ruskému hostiteli Vladimiru Putinovi stylizovat se do role neizolovaného světového vůdce, ale nedostatek podstatného vývoje v klíčových tématech zdůrazňuje rozdíly mezi ambicemi devíti členských států, a to spíše než jejich jednotu. Zatímco BRICS je třeba brát vážně jako rostoucí ekonomickou organizaci zahrnující mnoho zemí globálního Jihu, bylo by chybou interpretovat ji jako jeden pól oboustranné geopolitické soutěže mezi Čínou a Ruskem a Západem.
Summit v Kazani, který se konal ve dnech 22. až 24. října, získal velkou mezinárodní pozornost, částečně díky tomu, že jej Putin představil jako jednu z „nejrozsáhlejších zahraničněpolitických událostí vůbec“ v Rusku a nepochybně působivý seznam účastníků. Kromě osmi z devíti řádných členských států (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty) přítomných (brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se zúčastnil online kvůli nedávnému zranění hlavy), přes 20 dalších bylo zastoupeno více než dvacet zemí, mnohé z nich hlavami států. Mezi prominentní hosty patřili turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, palestinský prezident Mahmúd Abbás, běloruský prezident Alexander Lukašenko a generální tajemník Spojených národů António Guterres.
Jak je na multilaterálních summitech běžné, několik vůdců se také sešlo bilaterálně na okraj summitu, přičemž Putin měl na programu 17 bilaterálních setkání. Pozoruhodné bylo středeční setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s indickým premiérem Naréndrou Módím, které bylo prvním mezi oběma vůdci po pěti letech, usnadněné průlomovou dohodou o sporu o čínsko-indické hranice, den před začátkem summitu.
Nezápadní nebo protizápadní BRICS?
Mnoho západních pozorovatelů považuje BRICS za stále více protizápadní organizaci, přičemž poznamenali, že summit se konal ve válečném štvaní v Rusku, zatímco skupina v lednu 2024 přivítala Írán jako řádného člena. Je pravda, že země BRICS sdílejí výslovnou ambici snížit dominanci Západu v globálním vládnutí a posílit mezinárodní vliv zemí globálního Jihu. Nastolení „spravedlivějšího a demokratičtějšího světového řádu“ bylo hlavním zájmem, který zdůrazňovali všichni členové, staří i noví. BRICS jako skupina také kritizuje používání sankcí západními zeměmi a chce zvýšit používání místních měn ve finančních transakcích členských států, aby se snížila jejich závislost na dolaru.
Ale číst taková opatření jako celoorganizační proklamaci zřetelného protizápadního sentimentu je hrubé zjednodušení. I když to pro některé – především Rusko, Írán a v menší míře Čínu – pravděpodobně platí, jiné členské státy si nepřejí být považovány za součást protizápadního klubu. Členové jako Indie, Brazílie a Spojené arabské emiráty ve skutečnosti nadále úzce spolupracují se západními partnery – vyjádřeno mimo jiné v účasti Indie na čtyřstranném dialogu o bezpečnosti spolu s Austrálií, Japonskem a Spojenými státy. Tyto země pravidelně tlačí zpět na iniciativy, které nejsou v souladu s jejich vlastními programy zahraniční politiky. Například počátkem tohoto měsíce uspořádalo silně sankcionované Rusko setkání ministrů financí BRICS, na kterém ruský ministr financí Anton Siluanov vyzval k vytvoření alternativy k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), stejně jako ratingové agentury BRICS, zajišťovny a komoditní burza. Většina ministrů financí a šéfů centrálních bank zemí BRICS se však ani neobtěžovala zúčastnit se a místo toho vyslala pouze nižší úředníky.
Deklarace ze summitu podobně vyzývá k reformě brettonwoodských institucí spíše než k vytváření plnohodnotných alternativ. Kromě toho se členské státy dohodly, že „prodiskutují a prostudují proveditelnost zřízení nezávislé infrastruktury přeshraničního vypořádání a depozitáře, BRICS Clear, iniciativy k doplnění stávající infrastruktury finančního trhu, jakož i nezávislé zajistné kapacity BRICS, včetně BRICS (Re)Insurance Company, s účastí na dobrovolném základě“ . I když dojde na snížení prvenství dolaru v mezinárodním obchodu – což většina členských států obecně upřednostňuje – existuje mnoho rozdílů v tom, jak toho lze dosáhnout, a očekávaný vzestup čínského jüanu jako alternativy k dolaru nesedí spolučlenské Indii i dalším zemím.
Brát zájmy členů vážně bez přehánění vlivu skupiny
BRICS skutečně zaznamenalo nárůst počtu kandidátských států a zahrnují působivá ekonomická čísla. Členské země tvoří 29 procent světového HDP a 40 procent produkce ropy. Není ale třeba se bát rozvoje velkého geopolitického protizápadního bloku. Na to jsou jejich zájmy až příliš různorodé a zahrnují příliš mnoho zemí, které si organizace cení pouze jako nezápadní než protizápadní skupiny.
Evropa by se měla zaměřit na to, aby brala vážně kritiku, která spojuje všechny země BRICS+, „nezápadní“ i „protizápadní“, což zahrnuje nespravedlivou dominanci západních států v klíčových mezinárodních institucích, která již neodráží současnou mezinárodní mocenskou realitu. Ale nepřehánějme domnělou „hrozbu“ této volné platformy. Vzhledem k přitažlivosti zemí BRICS jako alternativy k institucím vedeným Západem existuje jasná potřeba, aby evropské země přehodnotily své strategie pro spolupráci se zeměmi globálního Jihu. Udržování vztahů s jednotlivými zeměmi BRICS – jako to v současnosti dělá německý kancléř Olaf Scholz při své návštěvě Nového Dillí na 7. mezivládních konzultacích mezi Německem a Indií – je zásadní pro to, aby se BRICS+ nikdy nestal skutečně protizápadním pólem.
Eva Seiwert. Zdroj: merics.org
Preklad vyšiel na Vaše.Věc.cz 12. decembra 2024)
