V roce 2017 zorganizoval papež František ve Vatikánu konferenci o korupci a organizovaném zločinu. Ivan Hoffman připomíná jeho roli bojovníka proti mafiím, které chudý a skromný papež rozčiloval a děsil. Dokonce tolik, že se spekulovalo o jeho „odstranění“.
Zvolit papežem někoho, kdo si zvolí jméno František, byl v roce 2013 od kardinálů riskantní krok. Ale v instituci, zmítané skandály a ztrácející prestiž i členy, se zdálo být nutné něco radikálně změnit. Tak se stalo, že „generálním manažerem bohaté korporace“ se stal muž prostý, srdečný, cítící s chudými a k tomu navíc věřící v evangelium. Populární jmenovec populárního světce, Františka z Assisi.
Potíž tradičních, starobylých institucí je v tom, že se časem kvůli provozním otázkám, úřední rutině a protokolu pozapomene, kvůli čemu vznikly a co je jejich smyslem. To nejhorší, co může potkat církev, je její proměna ze společenství věřících na zájmový kroužek lidí setrvačně provozujících volnočasovou aktivitu. Františkova vize chudé církve pro chudé nebyla geniálním marketingovým trikem. Propagoval návrat ke kořenům křesťanství. Víra je ve svém původním konceptu geniální odpovědí na smysl bytí, nikoli manuálem, který člověka životem jen bezpečně provede.
Především v počátcích své papežské mise se František těšil takovému mediálnímu zájmu a popularitě, jaké se dostává celebritám showbyznysu. Svou roli v tom jistě sehrál i marketing, komunikace s médii a sociální sítě, ale nic z toho by nefungovalo, kdyby František nežil v souladu s tím, co hlásal, tedy kdyby nebyl neokázale skromný. Zda František vedle úspěšného působení navenek uspěl církev ovlivnit i dovnitř, se pozná podle toho, zda z hlasování kardinálů v budoucnu jako vítěz vzejde František druhý, anebo zda éra chudého papeže byla jen výjimkou z pravidla, kterým je církevní konzervativismus, respektive okázalý luxus.
František byl pro katolické konzervativce příliš liberální, a pro katolické liberály byl liberální málo. Nikdo mu ale neupře kuráž, se kterou se uměl postavit zlu. V roce 2017 zorganizoval papež František ve Vatikánu konferenci o korupci a organizovaném zločinu s cílem exkomunikovat z církve korupčníky a mafiány. Mafiánům vzkázal, že zotročují obyčejné lidi, adorují ďábla, a vyzval věřící k modlitbám za obrácení členů mafií k Bohu. Šlo o kuriózní situaci, neboť 90 % mafiánů se veřejně hlásí ke katolické víře a jsou to praktikující věřící. Veřejně se ovšem nehlásí k mafiánství.
V Itálii se spekulovalo, zda si mafie nechá líbit, že jí František zkomplikoval a snad i překazil praní peněz přes vatikánskou banku, a zda nebude kvůli své troufalosti mafií odstraněn. Mafiáni-katolíci byli v prekérní situaci: Papež jim jako mafiánům překážel ve zločinném podnikání, ale jako katolíci ho respektovali coby zástupce Krista na zemi. Přes to nejel vlak, ani když jim František vyhrožoval peklem.
Jak to dopadlo? Papež přežil, ale mafie rovněž. Až v roce 2021 Vatikán sestavil komisi, která má najít způsob, jak z církve exkomunikovat mafiány. A ten způsob se hledá dodnes. Naplní-li se někdy Františkovo přání a Vatikán místo odpouštění hříchů začne korupčníky a mafiány vylučovat z církve, nezbude těmto, než se polepšit. Pak mafii zbude jeden člen z deseti, navíc nevěřící, kterému se nedá věřit. Hodný František bude i po své smrti strašit mafiánské ovečky vidinou pekla!
(Komentár vyšiel na ParlamentníListy.cz 24. apríla 2025)
Foto: Archív I. H.
