Čekání na Trumpa

I když komentáře povětšině vyjadřují překvapení nad podobou první televizní debaty Joea Bidena a Donalda Trumpa, v zásadě proběhla podle očekávaní. Ne stáří, ale celková kondice současného prezidenta nesvědčí v jeho prospěch, a to už několik let. S největší pravděpodobností se ve Washingtonu odehrává mnohokrát opakovaný příběh: politická družina vládce – jeho ministři, tajemníci, poradci, nemluvě o příbuzných – si chtějí zachovat své postavení, a to vyžaduje udržet vladaře u moci. Dalo by se říci „udržet za každou cenu“. Vždyť je tu oprávněná obava, že každý jiný vladař, byť ze stejné politické líhně, mnohé současné ministry, tajemníky a poradce vymění za své. A protože vládce Bílého domu patří mezi nejmocnější lidi na planetě, celý svět zpozorněl.

Evropská unie na případné změny politiky Washingtonu reagovala opevňováním pozic vládnoucí skupiny. Výběr staronového vedení Evropské unie však není příliš šťastný: jsou to pravděpodobní pohrobci Bidena a takto je případný vládce z republikánské strany bude vnímat. Navíc platí, že unijní byrokracie rozhodně není vhodným ochráncem humanistických evropských hodnot. Protože obdobně jako předsedkyně Evropské komise přísahá, že povede válku na Ukrajině do vítězného konce, hrozí jí – a s ní celé Unii – že Trump řekne: „Bojujte dál, ale za své!“ Už teď je finanční pomoc Evropské unie Kyjevu větší než finanční pomoc USA; ovšem americká vojenská pomoc, která se vyplácí vojenskoprůmyslovému komplexu, je větší než pomoc Unie. Pro Ukrajinu by mohl být smrtící i případný požadavek nového prezidenta USA, aby Kyjev začal splácet půjčky. Na druhé straně vznik nových frakcí v Evropském parlamentu naznačuje, že některé strany se na příchod Trumpa připravují.

A pak je tu zvažována možnost, že summit NATO tento týden přijme rozhodnutí vypracovat strategii vztahu Aliance k Rusku. Z toho vyplývá, že se NATO sice od roku 1999 směrem k Rusku roztahuje, ale netuší, proč tak činí. Prostě – objeví-li se možnost, tak je nutné ji v duchu anglosaské geopolitiky využít. Přijmout teď rámec pro nějakou novu strategii NATO vůči Rusku, když hrozí, že příští prezident USA bude mít jiný názor – to ale není příliš prozíravé. Proto se asi bude každý nadále chovat tak, jak se choval doposud. Londýn s novou vládou bude pokračovat ve své oblíbené politice „Rozděl a panuj!“; Berlín bude dopoledne pronášet zásadní stanoviska, která odpoledne popře; Paříž bude i po volbách pokračovat v usilovném hledání vlastní identity; Praha bude dál provolávat militantní hesla a harašit zbraněmi… Po pokusu zavraždit slovenského premiéra jediným státníkem z EU/NATO, který má odvahu hledat cestu k míru hodnou moderní Evropy, zůstává maďarský předseda vlády Viktor Orbán.

Spojené státy jsou bezesporu zemí s nádhernými přírodními scenériemi, jsou domovem řady vynikajících vysokých škol, vědeckých laboratoří, ale v některých případech i nejvyspělejší výroby. Nejsou ale, a nikdy nebudou, jediným průkopníkem vědy a technologického pokroku lidstva. A nejen to. Spojené státy rozhodně nejsou v nejlepším stavu. Politická společnost je v USA rozštěpená na nesmiřitelné tábory odhodlané k činům dosud nevídaným. Důvodů, reálných i fiktivních, k tomuto štěpení je velice mnoho. V této chvíli přesáhlo celkové zadlužení USA – tedy individuální půjčky, úvěry obcí, států a federace – téměř sto jeden bilion dolarů. Samotná federální vláda dluží 34,9 bilionu dolarů. A dluhy všech zúčastněných stále narůstají…

Spojené státy patří k nejbohatším zemím na světě. Ovšem Food Research & Action Center, pracoviště sídlící ve Washingtonu D. C., uvádí že v roce 2022 žilo v USA pod oficiální hranicí míry chudoby 37,9 milionu lidí, což bylo ve srovnání s předcházejícím rokem beze změny. V chudobě žilo jedno z osmi dětí, což ale byl dvojnásobek oproti roku 2021. V dubnu sice Bidenova administrativa vyhlásila novu Národní strategii prevence sebevražd, ovšem předběžné údaje říkají, že v roce 2023 bylo dosaženo smutného rekordu: v USA spáchalo sebevraždu více než 50 tisíc lidí. V témže roce zahynulo v USA v důsledku incidentů způsobených střelnými zbraněmi přes 43 tisíc lidí, z čehož téměř 18,5 tisíc byly vraždy. V roce 2023 se odehrálo v USA 656 masových střeleb (incident s nejméně čtyřmi zraněními nebo úmrtími, nepočítaje v to střelce) při nichž bylo 715 lidí zavražděno a 2689 zraněno. A tak by bylo možné pokračovat.

Netolerantní liberalismus postrádá nejen schopnost porozumět jiným, ale i schopnost sebepoznání. Především je tu takzvaná válka proti terorismu, hlavně útoky na Irák a Afghánistán. A také plno kontraproduktivních barevných revolucí, především ta na Ukrajině. To vše praktikovali jak republikáni, tak demokraté. Jejich neúspěchy nebyly vyhodnoceny a nikdo nebyl pohnán k odpovědnosti. Zároveň slepé prosazování washingtonského konsenzu vyústilo do řetězce problémů od hypoteční krize přes finanční krizi až do Velké recese. Výsledkem těchto dvou tlaků se staly migrační vlny. Tak se otevřely dveře pro populismus všeho druhu, a to nejen v USA. [1]

Neschopnost vidět změny v reálném světě je nebezpečná choroba západních elit. Ignorování řady zásadních událostí není ale spojeno jen s cenzurou, která odděluje zprávy pro vládnoucí vrstvu od zpráv pro veřejnost. Ona slepota elit je dána daleko horším faktem: uzavřenou myslí těch, kdo rozhodují, a nejsou schopni vnímat význam událostí. Vládní propaganda nelže, pouze tlumočí vlastní omezenou, věcně deformovanou představu světa. Tu se vládnoucí vrstva pokouší „strategicky komunikovat“, tedy vnutit veřejnosti. A také se o její pravdivosti jednotliví příslušníci vládnoucí vrstvy navzájem ujišťují uvnitř uzavřené bubliny. Jenže, jak napsal slovenský filozof a skvělý člověk Jozef Lysý, kdyby lidé „znali utajovaná fakta, kdyby nebyli vystaveni strategické manipulaci se svými potřebami, kdyby veřejný prostor nebyl kolonizován partikulárními zájmy“, rozhodovali by pak jinak než jejich politická reprezentace o tom, „co je důležité a společné“. [2]

Skutečnost, že se do večerních zpráv České televize například nedostanou nejdůležitější informace o vývoji v Číně, změny ve světě nezastaví. Média hlavního proudu nemohou zabránit tomu, aby se stala Čína ohniskem rozvoje umělé inteligence: podle aktuální zprávy OSN z Číny za posledních deset let vzešlo šestkrát víc patentů z oblasti umělé inteligence než z USA, které se umístily na druhém místě v pořadí států podle množství patentů z této oblasti. Strkat hlavu do písku ve světě, v němž narůstá geopolitické napětí a ekonomická nejistota, rozhodně není šťastný přístup.

Minulý týden se v kazašské Astaně konal summit Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS). Je to organizace, která se věnuje otázkám bezpečnosti a ekonomické spolupráci; pořádá společná vojenská cvičení, má ale také Podnikatelskou radu a Mezibankovní konsorcium; podporuje výměnu studenů na takové úrovni, že se mluví o Univerzitě ŠOS. Když v roce 2001 tato organizace vznikla, zakládalo ji šest států, mezi nimi především Čína a Rusko. Jak ukazuje tabulka na konci tohoto článku, dnes ji tvoří deset států a dalších čtrnáct se o členství uchází. Organizaci BRICS, která se věnuje hospodářské spolupráci, zakládaly v roce 2009 čtyři státy – kromě Ruska a Číny také Brazílie a Indie. V předvečer summitu, který se bude konat letos v říjnu v ruské Kazani, má BRICS devět členů a patnáct uchazečů o členství. Na příkladu těchto dvou organizací je vidět, jak se během dvou dekád svět zásadně mění.

Minulý týden na summitu ŠOS vyzval čínský prezident Si Ťin-pching členské státy této organizace, aby chránily právo na rozvoj tváří v tvář reálným rizikům „malých dvorků s vysokým plotem“. Svět je – především kvůli západním elitám – přeplněn sankcemi, izolacionalistikými tendencemi a blokovým myšlením. Několik dní před tímto summitem Si Ťin-pching přednesl projev k 70. výročí zformulování pěti principů mírového soužití. Samotné toto téma je velmi závažné: oněch pět zásad bylo původně začleněno do společných prohlášení Číny a Indie i Číny a Myanmaru, ale stalo se také osnovou programu hnutí nezúčastněných; pět principů mírového soužití je též součástí Ústavy Čínské lidové republiky.

Přitažlivost oněch pěti principů je dána tím, že berou pod ochranu zájmy malých a slabých zemí před mocenskou politikou, řekl prezident Si. „Kategoricky se staví proti imperialismu, kolonialismu a hegemonismu a odmítají agresivní a šikanující praktiky zákona džungle.“ Dnes z těchto pěti principů vyrůstá čínské úsilí o „budování společenství se sdílenou budoucností lidstva“. Jménem Číny Si Ťin-pching ujistil posluchače, že se „nikdy nevydáme na vyšlapanou cestu koloniálního drancování nebo na špatnou cestu hledání hegemonie, když se staneme silnými“. Připomněl konstruktivní roli Číny v ukrajinské krizi, palestinsko-izraelském konfliktu a v otázkách týkajících se Korejského poloostrova, Íránu, Myanmaru a Afghánistánu. S vědomím obtížnosti řešení současných problémů citoval v závěru jednoho z předchůdců čínské revoluce, který před sto lety napsal: „Běh dějin není nikdy hladký. Někdy je sužován obtížemi a překážkami. Nic menšího, než hrdinský duch jim nemůže pomoci je překonat.“ [3]

Tato vystoupení čínského prezidenta se nesla v duchu oněch pěti zásad mírového soužití. Přesto si z nich může čtenář ze střední Evropy odnést hořký pocit: jako by Si Ťin-pching hovořil pouze ke globálnímu Jihu, jako by přestal věřit, že Západ pochopí…

Spojené státy a s nimi celý Západ možná nepotřebují Trumpa, ale určitě potřebují změnu.

Reference:

[1] Viz například RHODES, Ben: A Foreign Policy for the World as It Is. Biden and the Search for a New American Strategy. In: Foreign Affairs, Volume 103, Number 4 (2024/7-8).

[2] LYSÝ, Jozef: Dejiny politického myslenia. Bratislava: Univerzita Komenského, 2006, s. 164.

[3] Si Ťin-pching pravděpodobně citoval profesora Pekingské univerzity Li Ta-čao, jednoho z otců čínské komunistické strany, který byl zavražděn militaristy.

(Uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument. Článok nie je určený pre šírenie na iných weboch.)

(Celkovo 266 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter