Prezidentský kandidát hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě České televize řekl, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky. „Chci mír, nechci válku,” zdůvodnil. Tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. Tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média i české politiky.„Pokud by bylo napadeno Polsko nebo Pobaltské státy, měli bychom splnit své spojenecké závazky a poslat tam vojáky?“ položil při televizní debatě veřejnoprávní televize moderátor Martin Řezníček hypotetickou otázku Andreji Babišovi. „Určitě ne, určitě ne. Myslím, že je potřeba mluvit o míru,“ odpovídal expremiér.
A už se rozjela samozápalná fejkotvorná hysterie:
Novináře Richarda Jozwiaka z Rádia Svobodná Evropa zase překvapilo, že se Andrej Babiš ani na chvíli nepozastavil nad tím, co řekl. „On by skutečně nedodržel jeden z nejzásadnějších mezinárodních závazků. Jen proto, že chce mír,“ napsal na Twitter. Jeho příspěvek následně začala citovat i ukrajinská média. „Prezidentský kandidát Babiš nepůjde na pomoc svým evropským spojencům,“ zmínil server Obozrevatel.
Dosti neuvěřitelné, že? „Jen proto, že chce mír!“
Jenže ona to není náhoda a není to Babiš, kdo je totálně mimo mísu. Česká republika se stala členem NATO podpisem Washingtonské smlouvy, která však obsahuje pouze jediný závazek. Ten je nikoliv náhodou obsažen v prvním článku:
„Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“
Z toho lze soudit, že Andrej Babiš pochopil základní záměr NATO naprosto přesně, a také deklaroval, že onen jediný a zásadní závazek hodlá dodržet.
Zřejmě negramotné redaktorky z „aktualne.cz“ však blouznily dál:
„Česko jako člen Severoatlantické aliance je součástí konceptu společné obrany, pokud dojde k útoku na jeden stát NATO, jde o útok na celou alianci. Takzvaný článek 5 symbolizuje dohodu, v rámci které stát musí neprodleně podniknout akci s cílem obnovit a udržet bezpečnost v rámci celého obranného uskupení.“
Ocitujme si však onen legendami opředený pátý článek přesně:
„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Takže žádný symbol, za nímž by se cosi skrývalo, nýbrž jasná dohoda, ale nikoliv závazek. O vojenské akci? Nikoliv, přestože vojenská akce není vyloučena. Jde však o takovou akci, jejíž charakter si určí každá smluvní strana sama, tedy o takovou akci, jakou bude považovat za nutnou. Od zaslání přikrývek a kojeneckých vod až po vojenskou akci. A to Babiš potvrdil. „Pokud by došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5,“ odkazoval se na část Washingtonské smlouvy.
Politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity podle „aktualne.cz“ prý uvedl, že kandidát hnutí ANO ani pořádně nevěděl, na co odpovídá. „Z kontextu a kadence slov bylo zřejmé, že se Babiš vehementně snažil celou debatu prezentovat argument své kampaně, že by Česko nezavlekl do války. Zřejmě si tak ani neuvědomil, že otevřeně popřel závazky Česka v rámci NATO,“ odpověděl na dotaz redakce.
Onen popletený politolog žije asi v nějaké bublině, vůči realitě hermeticky odolné. Nejsou žádné závazky NATO, je jen jeden jediný, a to onen v článku 1, který Babiš nepopřel, ale naopak plně se jím řídil, protože mír je největší hodnota.
Babiš se proto zachoval jako věrný zastánce euroatlantických hodnot, na rozdíl od jiných, kteří jimi pouze spektakulárně mávají a zastírají tím své agresivní jednání.
To množství desinformací v předvolební kampani už skutečně přesahuje jakékoliv meze. Člověk si maně vzpomene, že stát, konkrétně ministerstvo vnitra jako výraz starostlivé péče o duševní zdraví obyvatelstva (jíž bohužel není možno uniknout) zřídilo speciální útvar na potírání desinformací a uvádění věcí na pravou míru. Ano, zní to trochu saturninovsky, vždyť také tím vládním zmocněncem pro tutéž problematiku je Michal „Lžiboj“ Klíma. Není na čase se trochu ve stylu J. R. Picka zeptat, co dělá?
Hučí pučí fejků lesy
tak co, Klímo, kde jsi, kde jsi?
Když jen mlčky ležím,
neztrapňuju režim.
Aha, tak to jo. Nedělá. Ostatně, to je optimální varianta. Nejlépe si totiž pomůžeme sami, leccos se přitom naučíme, příště už nás tak snadno neoblafnou. Ale pozor, kdyby nám chtěl někdo pomáhat! U vysloužilého generála Petra Pavla totiž není důvod pochybovat o tom, že by vyslání vojsk podpořil. Dokonce by možná vojáky vyslal na řešení jakéhokoliv problému, protože škála jeho životních zkušeností omezuje spektrum jeho reakcí zhruba na rozměr tankového průzoru. Nebylo by tudíž dobré, aby někdo přišel na nápad na boj s desinformacemi vyslat armádu. Jistý náznak tu již byl, a to skutečně stačilo! Vrchovatě!
Vyšlo na: prvnizpravy.cz
(Text poskytol Slovu autor)