Převaděčství migrantů je pro policejní složky v celé Evropské unii stále velkou výzvou. Zločinecké sítě jsou složité a vysoce organizované, diverzifikují trasy a způsoby činnosti, aby se vyhnuly odhalení a zvýšily zisky. Mezitím jsou sami migranti nuceni riskovat své životy při nebezpečných přepravách, které pašerácké sítě nabízejí.
Napomáhání nelegálnímu přistěhovalectví a obchodování s lidmi patří i nadále k nejzávažnějším hrozbám trestné činnosti, kterým Evropská unie čelí. Evropské centrum Europolu pro převaděčství (EMSC – Europol’s European Migrant Smuggling Centre) hraje v boji proti těmto trestným činům klíčovou roli, a to ve spolupráci s členskými státy a externími partnery.
Ve zprávě o pašování migrantů podává Europol přehled o nejdůležitějších událostech, které se v uplynulém roce udály v oblasti pašování migrantů.
Na základě operativních informací, které byly EMSC poskytnuty v roce 2022, zpráva podrobně popisuje, jaké jsou hlavní rysy moderních sítí převaděčů migrantů a jak se tyto sítě spravují. Vysvětluje rovněž jevy, jako jsou zločinecké sítě působící společně ve „společných podnicích“, v nichž nezákonní aktéři spolupracují v různých fázích řetězce převaděčství migrantů.
***
Převaděčství migrantů je dynamická trestná činnost, která ovlivňuje vnitřní bezpečnost EU. Trh se službami převaděčství migrantů do EU a v rámci EU dosahuje nových rozměrů, k čemuž přispívají vznikající a prohlubující se krize, zejména hospodářská recese, mimořádné ekologické situace způsobené změnou klimatu, jakož i konflikty a demografický tlak v mnoha zemích původu. Vnímání EU jako relativně stabilnějšího regionu spolu se stálou poptávkou po pracovní síle v cílových zemích EU navíc podporuje trh s převaděčskými službami.
Sítě převaděčů migrantů se ukázaly jako agilní, rychle se přizpůsobují změnám v dynamice nelegální migrace a vyvíjejícím se aktivitám v oblasti prosazování práva. Zločinecké sítě diverzifikují trasy, ceny a způsoby přepravy na základě poptávky po zprostředkovatelských službách, logistických potřeb a vzniku nových migračních uzlů.
Obchodní model převaděčství migrantů se vyznačuje spoluprací, která může být ad hoc nebo trvalá. Zločinecké sítě často vzájemně spolupracují na různých úsecích pašeráckých tras. Některé velké zločinecké sítě, které se nacházejí na více místech, jsou schopny poskytovat zprostředkovatelské služby po celé trase. Některé spolupráce mezi sítěmi jsou založeny na obchodním modelu „zločin jako služba“ (crime-as-a-service), kdy zločinci nabízejí například podvody s doklady nebo poskytování námořního vybavení.
Zločinecké sítě mohou být složité a skládají se z různých rolí, včetně vůdců, prostředníků a zprostředkovatelů na nízké úrovni. Vůdci převaděčských sítí jsou schopni řídit převaděčské aktivity na dálku a vykazují vysoké manažerské schopnosti, zatímco prostředníci mohou být zapojeni do několika činností, jako je nábor nelegálních migrantů a dohled nad logistickými a finančními opatřeními.
Zločinecké sítě využívají k usnadnění převádění migrantů několik nástrojů. Digitální řešení se používají v každé fázi k inzerování tras a cen, komunikaci s nelegálními migranty a výrobě falešných dokumentů. K provádění převaděčské činnosti je využívána korupce a legální obchodní struktury.
Většina sítí převaděčů migrantů působících v EU se skládá jak z občanů EU, tak ze státních příslušníků třetích zemí, přičemž většinu osob tvoří dospělí muži ze zemí mimo EU. V mnoha případech mají převaděči stejnou státní příslušnost jako nelegální migranti, které převádějí, nebo pocházejí ze zemí na převaděčských trasách. Mnoho státních příslušníků třetích zemí zapojených do převaděčství migrantů legálně pobývá v EU.Převaděči migrantů pocházející z EU obvykle působí ve svých vlastních zemích nebo v sousedních zemích.
Jakmile je nábor dokončen, dochází k hlavní činnosti převaděčství – přepravě nelegálních migrantů. Může se jednat o přepravu do EU, v rámci EU (tzv. sekundární přesuny) nebo z EU či přes EU do třetího regionu – nebo o kombinaci. Přeprava za účelem vstupu do EU je často nabízena v kombinaci s druhotnými přesuny. Zprostředkování sekundárních pohybů v rámci EU je velmi výnosný byznys, který reaguje na vysokou poptávku jak ze strany nelegálních migrantů přicházejících do EU, tak ze strany těch, kteří jsou v členských státech přítomni již delší dobu. Na trhu s převaděčstvím migrantů jsou nabízeny také služby převaděčství do destinací mimo EU, jako je Spojené království nebo Severní Amerika. Vzhledem k délce tras kombinují zločinecké sítě několik dopravních prostředků na námořních, pozemních a leteckých trasách.
Ve fázi přepravy mohou zločinecké sítě nabízet nelegálním migrantům další služby, jako je ubytování v úkrytech a hotelech, dodání falešných dokladů a podpora při legalizaci pobytu. Ta je prováděna několika způsoby, včetně organizování účelových sňatků a instruování nelegálních migrantů, aby v případě odhalení orgány činnými v trestním řízení požádali o mezinárodní ochranu. Podvodné žádosti o azyl umožňují nelegálním migrantům dočasně legalizovat svůj pobytový status v EU, zatímco je organizováno usnadnění dalšího pobytu.
Úhrada poplatků za převaděčství se obvykle provádí po úspěšném příjezdu nelegálních migrantů do cílové země. Někteří převaděči migrantů však používají přístup „pay-as-you-go“. Poplatky se většinou platí v hotovosti prostřednictvím důvěryhodných hawaladarů*. V omezené míře bylo zaznamenáno využívání aplikací pro převod peněz. Zprostředkovatelé a řidiči na nízké úrovni, kteří pracují na základě principu „zločin jako služba“, jsou placeni po předložení dokladu o tom, že nelegální migranti dorazili do cílové destinace.
* Hawala (provozovaná tzv. hawaladary) je neformální systém převodu hodnot, který umožňuje platby vzdáleným příjemcům bez fyzického převodu hotovosti. Převod se zahájí tak, že plátce předá částku hawaladárovi A. Po vybrání poplatku hawaladar A kontaktuje svůj protějšek, hawaladara B, a oznámí mu, že mu byla svěřena částka, kterou lze okamžitě vyplatit příjemci v místě B. Transakce lze provádět oběma směry. Jednou za čas si A a B vyrovnají účty; to je jediná transakce, která může vést k fyzickému převodu hotovosti mezi oběma hawaladary. Systém se zcela spoléhá na důvěru mezi provozovateli. Ve většině zemí není hawala považována za nelegální činnost – je to proto, že podporuje i lidi, kteří nemohou využívat finanční inkluzi (typickou situací je pracovník v jedné zemi, který posílá část svého příjmu zpět do země původu). Protože však není regulována a transakce je obtížné vysledovat, je velmi náchylná k praní špinavých peněz.
Zločinecké sítě vykazují při pašování vysokou míru násilí a bezohlednosti. Převaděči migrantů často používají násilí nebo hrozbu násilím vůči nelegálním migrantům, aby si zajistili jejich podřízenost nebo je donutili zaplatit poplatky za převaděčství. Kromě přímého a úmyslného násilí jsou nelegální migranti často ohrožováni mody operandi, které zločinci používají k usnadnění jejich převádění přes hranice. Nelegální migranti jsou vystaveni rizikům na všech trasách. Ohrožení zahrnuje rozšířené používání nebezpečných dopravních prostředků a skrývání, jakož i bezohledné chování ze strany převaděčů při pokusech uniknout orgánům činným v trestním řízení, přičemž dochází k incidentům, které mají za následek smrt a zranění nelegálních migrantů.
Zdroj: Europol (2023), Criminal networks in migrant smuggling, Europol Spotlight Report series, Publications Office of the European Union, Luxembourg
Text uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument
