Pavel Šik: Nejen k podpisu jakéhosi memoranda o porozumění…

Jak souvisí podepsané Memorandum o porozumění mezi MZV a State Departmentem, iniciativa Český prostor a dosazení vojenského policajta do pozice strategické komunikace vlády a boje proti dezinformacím?

a) nesouvisí

b) Ve čtvrtek a pátek se konalo neformální ministerské jednání NATO. Přijel i generální tajemník Stoltenberg, který od svého bývalého přímého kolegy tč. našeho prezidenta dostal Řád T. G. Masaryka. Stoltenberg v Praze zmínil, že členské státy NATO by měly přijmout společný závazek a poskytnout Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně. Navrhuje tak „ukrajinskou válečnou daň“ cynicky řečeno na to, abychom udrželi bojiště. Je dobré si připomenout, že v roce 2023 činily celkové příjmy ukrajinského státního rozpočtu ca 36,38 miliard eur. Mimo to nám Blinken také oznámil, že tato americká administrativa nehodlá na postoji hegemona nic měnit, jak jsem psal včera.

Nechci se věnovat otázce, že si myslím, že jsme se za této vlády stali jakousi předsunutou základnou Pentagonu a CIA v Evropě. Jak se ukázalo, máme ministryni obrany, která by bez pomoci překladatelů ani nerozuměla smlouvě na F35, kterou podepsala. Máme ministra zahraničí, jehož společenskou inteligenci dokládá jeho role ve videu stranického kolegy a který se chlubí fotkou s kanadskou ministryní Melanií Joly, co stála a nadšeně tleskala v parlamentu nacistickému pohlavárovi nebo co vychvalovala – z geopolitického hlediska amatérské – snahy své vlády o prosazení změny režimu v Rusku. A máme premiéra, který do funkce strategického mluvčího obsadí vojenského policajta. Jsou jen otvírači dveří, v žádném případě to nejsou osobnosti střihu maďarského Szijjárta, o kterém si sice můžeme myslet cokoli, ale který je ve světě doma a který sebevědomě v plynné angličtině všem ostatním ministrům zahraničí oznámil, že Maďarsko se na plánovaných akcích podílet nebude.

Ještě před tímto setkáním, které nám dává malý náhled, co se pravděpodobně může a bude dít mezi volbami do EU parlamentu a začátkem maďarského předsednictví v druhé polovině roku, jsme mohli zaznamenat krátkou zprávu o podpisu jakéhosi memoranda o porozumění.

Chci nejprve uvést, že osobně si stále myslím, že Spojené státy i přes to všechno imperialistické chování ke svým vazalům, válkám a operacím jejich agentur, jsou doposud uvnitř systému nejsilnější demokracie. Ne nadarmo jsme se dozvěděli o Twitter files z USA, ne nadarmo sleduje velká skupina Evropanů americké novináře v jejich poměrně úspěšném boji proti tamější snaze omezovat svobodu projevu, zatímco nám tady EU smyčku utahuje. A není to jen jejich Ústavou a prvním dodatkem. Evropa je na tom v tomto ohledu mnohem hůře.

K memorandu

MZV se neobtěžovalo dát na svůj web text tohoto memoranda. Na webu amerického ministerstva jsem ho také nenašel. Až na webu finského ministerstva. O co se jedná? Autorem memoranda je americká agentura tzv. Global Engagement Center (GEC) v překladu Centrum globální angažovanosti. Na základě americké aféry Russiagate vznikla v roce 2016 na ministerstvu zahraničí USA agentura s úkolem „rozpoznávat, chápat, odhalovat a potírat zahraniční státní i nestátní propagandu a dezinformační úsilí zaměřené na podkopávání nebo ovlivňování politiky, bezpečnosti nebo stability Spojených států, jejich spojenců a partnerských zemí po celém světě“.

Jedná se o mocnou agenturu, spolupracující s „Střediskem pro zahraniční zhoubný vliv (FMIC)“ u úřadu ředitelky národního zpravodajství (DNI). V roce 2018 si francouzská vláda nechala vypracovat zprávu o GEC a ta uvedla, že středisko je obsazeno převážně zaměstnanci Pentagonu. V únoru 2023 Elon Musk nazval GEC „obskurní agenturou“ a popsal ji jako „nejhoršího pachatele cenzury vlády USA a mediální manipulace“ a „hrozbu pro demokracii v USA“. V květnu 2023 vlivní republikáni napsali dopis Blinkenovi, ve kterém tvrdili, že GEC se odchýlila od svého zakládajícího poslání mimo jiné tím, že usnadnila cenzuru konzervativních názorů v USA. Agentura od druhé poloviny minulého roku čelí u soudu a v Kongresu přívalu obvinění, že pomáhala gigantům sociálních médií – včetně Facebooku, YouTube a X – cenzurovat Američany v rozporu s prvním dodatkem. V žalobě se uvádí, že práce centra byla „jednou z nejkřiklavějších vládních operací cenzury amerického tisku v historii národa“.

Základními signatáři našeho tzv. memoranda o porozumění, podepsaného Lipavským, které se ve skutečnosti jmenuje „Memorandum o porozumění o boji proti manipulaci s informacemi cizích států“ a zahrnuje tzv. „Rámec pro boj proti manipulaci s informacemi ze strany cizích států“, byly v únoru USA, Kanada a Spojené království, Česko bylo v pořadí sedmnáctou zemí.

Memorandum obsahuje prohlášení, že už nestačí jen „monitorovat a nahlašovat“, ale jsou potřeba strategie, jak hrozbě čelit. Tzv. boj proti manipulaci s informacemi vyžaduje dle memoranda určené řídicí struktury a instituce, technické prostředky a lidské kapacity. A také se uvádí, že multilaterální organizace jsou nepostradatelné kvůli neschopnosti partnerských zemí a proto bude vybudováno „sdílené“ porozumění mezi účastníky. Mám napsat, co si pod touto formulací představuji? Odpovězte si sami..

Současný šéf GEC, úředník a novinář James Rubin v rozhovoru v Guardianu působí poměrně rozumně. Odůvodňoval tam tzv. „globální koalici demokracií“ a vysvětloval, že prý chce jen k některým informacím přidávat jejich autorství a že mu v žádném případě nejde o cenzuru, že chce propagovat více informací založených na faktech atd. Uvedl i logickou věc, že je nefér, když Rusko a Čína uzavřely své informační prostory pro zbytek světa.

Samozřejmě, jeho agentura existuje ve velice demokratickém prostředí USA a je pod neustálým kontrolním dohledem Kongresu a vyrovnaných i silných protinázorů. A přesto i proto nyní čelí i soudnímu obvinění. Osobně nemám vůbec nic proti tomu, pokud se mi na twitteru ukáže dodatečná informace, že zprávu poprvé publikovali Rusové nebo Číňane.

Jsou ovšem ty „jenže“. První „jenže“ je, že názory americké vlády na to, co je a co není dobře pro zbytek světa jsou jiné, než jsou názory třeba obyvatel Brazílie nebo Indonésie a existuje zkušenostmi podložené podezření, že nám může informace neboli vyprávění změnit. Druhé „jenže“ je, že všichni víme, jaké hry americké agentury jako CIA ve světě hrají a jak mnohdy oficiální verze informace, která je nám předkládána, se po letech ukáže jako naprostá lež a původní dezinformace jako pravda.

A to třetí a hlavní „jenže“ je, že my tady žijeme v České republice, kde převážná většina žurnalismu spočívá v opisování tiskových zpráv, kde se lidé nezajímají a nečtou a kde se každá námitka spláchne vlnou proruských nadávek.

Vzpomněl jsem si při té zprávě na můj post o iniciativě Český prostor a můj post o Foltýnovi. A já si nemůžu pomoct, ale zdá se mi, že ani ta iniciativa a ani zvolení vojenského policajta do role „strategické komunikace“ není náhoda. Řeknu konspirativně, že sledujeme v přímém přenosu nastavení jednotné propagandy v době, kdy USA – i kvůli jejich minulosti – rychle ztrácí světovou podporu, mainstreamový tisk ztrácí čtenost a již není tak jednoduché nastavovat „narativy“.

Nejsem si ale jistý, že když nám tady bude vojenský policajt předkládat a prosazovat překlady americké agentury a vše ostatní označí za dezinformaci, tak se to tím nějak zlepší.

takže podle mě za b)…

(Status na FB 2. júna 2024)

(Celkovo 122 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter