Ať už je motivace americké administrativy k jednání s Ruskem jakákoli, podstatné je, že výsledkem má být mír, konec války, v níž nesmyslně umírají na Ukrajině desetitisíce lidí. Evropským náčelníkům to je, podle jejich reakce, většinou jedno. Jejich zájmem je udržovat mezi svými občany atmosféru strachu a vyhnout se tak konfrontaci se skutečnými problémy. Občanský zájem je jiný: žít v míru, svobodě a dostatku. V situaci, kdy jsou bez reálných argumentů manipulováni k nepřátelství a kdy se vůli mocných vzpírají jen sporadicky a neorganizovaně, však nemá občanská většina šanci na to, aby svůj zájem prosadila. Štváčům je třeba se vzepřít, vypovědět poslušnost. Je to v zájmu jednotlivců, iniciativ, spolků, stran, prostě celé evropské občanské veřejnosti. Jistě je řada chvályhodných iniciativ, které se pokoušejí situaci změnit. Peticemi, demonstracemi, veřejnými vystoupeními. To vše má jednu vadu: jde o izolované aktivity s malým dosahem. Je proto třeba se spojit. Poplašení náčelníci, kterým hrozí mír, to už po nástupu nového amerického prezidenta udělali opakovaně. Jediné, na čem jsou ale schopni se shodnout, je zbrojení a válka. 750 milionů obyvatel Evropy nemá šanci na to, aby se fyzicky sešli, dnes však mají díkybohu k dispozici jiné možnosti. Je třeba jich využít a dohodnout se co nejrychleji na společné výzvě vládám států Evropy k tomu, aby se neodkladně připojily k mírovému úsilí nové americké administrativy a odmítly válku jako způsob řešení problémův mezistátních vztazích. Opravdového míru lze dosáhnout jen dialogem, nikdy ne silou. Vlády musí aktivně přispět k vytvoření nové bezpečnostní architektury v Evropě, která nebude založena na zbrojení, ale naopak na respektu vůči zájmům jiných, na snaze o dosažení vzájemně přijatelných dohod a mírové spolupráci ve prospěch nás, obyvatel kontinentu. Prostředky, které mají být vládami vynakládány na ochranu občanů, musí být před užitím podrobeny objektivní analýze skutečných rizik. Je řada oblastí veřejného života, které na úkor nesmyslných zbrojních výdajů strádají nedostatkem. Tento poměr je třeba otočit. Cílem je Evropa spolupráce, ne Evropa konfrontace. Válečné štváče na našem kontinentu je nutno donutit k tomu, aby tento požadavek se vší naléhavostí přijali, ustali se svou válečnickou rétorikou a společně konali v náš prospěch. Nelze si dělat iluze o tom, že tak učiní dobrovolně. Proto je třeba vyvinout koordinovaný tlak, dohodnout data protestů, demonstrací a dalších veřejných vystoupení, použít k dosažení cíle všech legálních zákonných prostředků, které – zatím – máme k dispozici. Už před desítkami let platilo, že je lépe být aktivní dnes, než být radioaktivní zítra. Sakra, opakujme si to.
(Status na FB, 7. marca 2025)
