Trump ukazuje svaly
Mohla by Trumpova jaderná demonstrace síly nakonec přivést šéfa Kremlu k jednacímu stolu? Lhůta pro mír na Ukrajině vyprší v pátek.
Nicolas Butylin píše v Berliner Zeitung:
S neobvyklou veřejnou jadernou hrozbou Donald Trump uvedl svět do pohotovosti. Oznámení, že nasadí dvě strategické ponorky, zpočátku vyvolalo v Rusku jen pokrčení ramen. V dnešní době si ale lidé v Moskvě jistě kladou otázku, jakou vyjednávací strategii Bílý dům prosazuje. Podle Trumpovy zkrácené lhůty musí být řešení války na Ukrajině nalezeno do pátku.
Pro mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova to jistě byla Trumpova emocionální reakce na situaci na válkou zničenou Ukrajinu. Ve skutečnosti se však nic nezměnilo – americké ponorky již operují ve všech světových oceánech. A mimochodem, ruské jaderné ponorky jsou také v neustálé pohotovosti.
Takové nasazení ponorek je obvykle drženo v tajnosti. Trumpovo veřejné odhalení by mohlo změnit pravidla hry v americko-ruských jednáních. Na jedné straně to má Kreml odradit. Na druhé straně se říká, že to dále vyhrotí již tak napjatou situaci. Peskov nedávno prohlásil, že všechny strany by měly být s jadernou rétorikou velmi opatrné.
Trumpovo oznámení vyvolává rozruch i na Ukrajině. Kyjevská vláda pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského doufá, že Kreml by po nedávných varováních USA nakonec mohl ustoupit. V současné době se však Moskva nezdá být ochotna ustoupit od svých maximálních požadavků na Ukrajině. Zatímco prezident Vladimir Putin rétoricky zdůrazňuje svou ochotu uzavřít mír, podmínky zůstávají nezměněny: územní ústupky, neutralita pro Ukrajinu a faktická kontrola nad okupovanými územími. Dokud se vojenská situace zásadně nezmění, Moskva má jen malou motivaci ke kompromisu, slyšíme z Ukrajiny.
Debata o clech je zcela jiná. Trumpovo oznámení o zavedení 100% cla na kupce ruské ropy, jako je Indie a Čína, by mohlo vyvinout masivní ekonomický tlak. V současné době však neexistují žádné náznaky, že by například Indie snížila dovoz ropy z Ruska. Čína zase využívá situace k tomu, aby se prezentovala jako prostředník, aniž by vyvíjela vážný tlak na Moskvu. Dokud budou důležití obchodní partneři Ruska nadále podkopávat západní sankční politiku, ekonomický tlak na Putina zůstane extrémně slabý.
Zvýší tedy Trump tlak na Ukrajinu? Jeho administrativa by se v nadcházejících dnech mohla velmi dobře pokusit přimět Kyjev k ústupkům. Prezident Zelenskyj nadále trvá na úplném obnovení ukrajinské suverenity, včetně znovudobytí všech okupovaných území. Ukrajina je zároveň otevřená humanitárním gestům, jako je výměna vězňů. Východoevropská země tak primárně signalizuje svou ochotu k dialogu, ale bez ochoty k jakýmkoli podstatným kompromisům.
V současné době neexistují žádné náznaky bezprostředního obratu v průběhu války. Více než 1200 kilometrů dlouhá frontová linie od severovýchodní Ukrajiny k pobřeží Černého moře je z velké části stabilizovaná a ani jedna strana v poslední době nedosáhla žádných rozhodujících územních zisků. Bez náhlé vojenské slabosti Ukrajinců nebo Rusů – například kvůli nedostatku zásob nebo vojensko-politické nestabilitě v ozbrojených silách – jednoduše chybí tlak, který by mohl donutit kteroukoli stranu k vyjednávání nebo k hořkým kompromisům.
Nejpravděpodobnějším scénářem je ten, ve kterém se setká několik faktorů: diplomatický tlak ze strany velmocí USA a Číny, ekonomické sankce, které stále více zatěžují ruskou ekonomiku, a omezený vojenský pokrok na frontě. V průběhu války by mohla hrát roli i domácí politická dynamika, například na Ukrajině.
Plánovaná návštěva Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa v Moskvě by proto mohla poskytnout první indicie o tom, zda se v zákulisí již podnikají kroky ke kompromisu mezi Moskvou a Kyjevem. Pravděpodobnost brzkého uzavření mírové dohody však zůstává extrémně nízká.
Tolik Berliner Zeitung.
Podle prezidenta Petra Pavla se Kyjev pravděpodobně bude muset vzdát části území jako cenu za přežití suverénní země. Řekl to v rozhovoru pro BBC.
Podle něj se Kyjevu ani se vší západní podporou nepodaří získat zpět území ovládaná Ruskem v krátké době a bez značných ztrát. Bylo by krajně nefér, kdyby k tomu Západ Ukrajinu nutil. Pavel dále zdůrazňuje:
„Chceme, aby přežila jako nezávislá a suverénní země. Pokud obrození Ukrajiny jako nezávislého a autonomního státu něco stojí, tak budiž.“
Pavel však ujišťuje, že Česká republika nikdy neuzná ztracená území jako součást Ruska.
Kromě toho by měla pokračovat vojenská pomoc Ukrajině, říká Pavel. Zdůrazňuje, že válku nelze vyhrát na bojišti. Ekonomický tlak na Rusko je silnějším prostředkem, jak donutit Moskvu k vyjednávání, domnívá se Pavel. Říká doslova, že Moskva nemůže soustředěnému ekonomickému tlaku vzdorovat.
Zatím se ekonomický tlak projevuje tím, že Rusko v ekonomických ukazatelích předstihlo Německo a Indie navzdory výhrůžkám násobnými cly dál nakupuje ruskou ropu… Evropa se vzdaluje realitě.
(Facebook, 5. augusta 2025)
