Evropská komise vyčlenila z rozpočtu EU 16 milionů eur na výcvik ukrajinských vojáků. Školení Ukrajinců bude probíhat na území členských států EU v rámci mise EUMAM Ukraine. Účast Chorvatska na tomto programu v pátek definitivně zamítl parlament v Záhřebu.
Chorvatská vláda chtěla zemi do unijního programu výcviku ukrajinských vojáků v používání západní výzbroje zapojit. Chorvatský premiér Andrej Plenković předložil počátkem týdne prezidentu republiky Zoranu Milanovićovi ke schválení plán dočasného pobytu 100 ukrajinských vojáků, kteří se na vojenských základnách měli cvičit v používání západních těžkých zbraní. Chorvatský prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil však návrh odmítl jako protiústavní.
„Ukrajina není členem EU ani NATO, takže ji nelze považovat za spojenecký stát. Výcvik ukrajinských vojáků na chorvatském území by proto byl porušením Ústavy Chorvatské republiky,“a sdělil novinářům prezident Milanović poté, kdy odmítl vládní návrh. Agentuře Reuters navíc odpověděl, že Chorvatsko by se nemělo zapojovat do rusko-ukrajinské války.
Chorvatská vláda se pokusila prezidenta republiky obejít a obrátila se na parlament, aby přes nesouhlas hlavy státu povolil umístění jednoho z výcvikových středisek ukrajinských vojáků na území země. Po složitých procedurálních debatách, zda je za těchto okolností vůbec možné hlasovat o pobytu ukrajinské armády v Chorvatsku, se poslanci shodli, že by to bylo možné pouze v případě, pokud by s návrhem souhlasila ústavní většina poslanců.
Opoziční poslanci upozorňovali na to, že podle platné chorvatské ústavy musí s pobytem cizích vojáků na území Chorvatska souhlasit vláda i prezident. Zástupci opozice namítali, že ústava v případě neshody vlády a prezidenta neumožňuje parlamentu prezidentské veto přehlasovat. Předseda vlády přesto trval na tom, že poslanci mají o návrhu hlasovat. Po námitkách opozice, že se vláda pokouší o nepřípustnou nepřímou novelu ústavy, vláda souhlasila s výkladem, že ke schválením pobytu ukrajinských vojáků na chorvatských vojenských základnách by bylo třeba ústavní většiny – tedy souhlasu 2/3 ze všech 151 poslanců.
Pro návrh na zapojení Chorvatska do výcviku a vyzbrojování ukrajinské armády nakonec hlasovalo 97 poslanců. 10 chorvatských poslanců otevřeně hlasovalo proti návrhu. Zbytek se odmítl hlasování účastnit. Návrh na chorvatské zapojení do unijního programu výcviku ukrajinských vojáků tak byl zamítnut.
Chorvatsko je třetím členským státem EU, který se do vyzbrojování a výcviku ukrajinské armády odmítl zapojit. Jako první oznámil neúčast Rakouska na programu EUMAM rakouský kancléř Karl Nehammer den před zasedáním Rady ministrů zahraničí EU, která v říjnu schvalovala zřízení Vojenské asistenční mise na podporu Ukrajiny. Přímo na jednání Rady odmítlo svoji účast i Maďarsko. Vláda Viktora Obrána si odmítnutí poskytnout maďarské území pro výcvik ukrajinské armády nechala schválit parlamentní většinou.
Zcela opačný přístup k vyzbrojování ukrajinské armády praktikuje vláda ČR. Vládní pětikoalici se k souhlasu s výcvikem ukrajinským vojáků na území ČR podařilo přesvědčit i poslance za opoziční hnutí ANO. Jako jediní proti pobytu ukrajinské armády v ČR hlasovali poslanci za opoziční SPD. Pětikoaliční vláda premiéra Petra Fialy navíc vyčlenila na výcvik ukrajinských vojáků více než miliardu korun z českého státního rozpočtu. Tyto peníze jdou na ukrajinské vojáky nad rámec peněz přidělených z rozpočtu EU na akci EUMAM.
A to vše v době, kdy většina kompenzací za několikatisícové měsíční zdražování energií činí kolem 250 Kč na domácnost.
(Status na FB 17. decembra 2022)
