Předseda parlamentu Zoran Stevanović a jeho strana Resnica (oficiálně Resni.ca) budou požadovat referendum o vystoupení z NATO
Nemanja Vlačo píše pro srbský web Kurir:
Předseda slovinského parlamentu Stevanović v rozhovoru pro RTV Slovenia uvedl, že jeho strana Resnica podporuje referendum o odchodu z NATO
Zoran Stevanović, slovinský politik srbského původu, který byl minulý pátek zvolen předsedou parlamentu, poskytl rozhovor pro První program RTV Slovenia, ve kterém hovořil o formování nové vlády, ale také o referendu o odchodu Lublaně z NATO.
Webové stránky slovinských veřejnoprávních médií uvádějí, že Stevanović v souvislosti se sestavením nové vlády opět potvrdil, že strana Resnica (resnica je pravda ve slovinštině, pozn. překl.) podpoří kandidáta na premiéra, který se bude shodovat s programovými postoji strany, jejímž je lídrem.
Na otázku, ve kterých bodech programu by byl ochoten dělat kompromisy a ve kterých ne, Stevanović odpověděl, že hlavními prioritami, od kterých by se neodchýlil, jsou boj proti korupci a to, že ve Slovinsku již nebudou „nedotknutelní“ pro orgány činné v trestním řízení, a také vytvoření férového daňového prostředí.
Stevanović v rozhovoru uvedl, že jeho strana podporuje referendum o odchodu Slovinska z NATO, zatímco ohledně referenda o odchodu z EU uvedl, že takové prohlášení by lidem nebylo přijato pozitivně, a uvedl důvod.
„Z EU máme výrazně více výhod než nevýhod“, – prohlásil Stevanović, ale dodal, že „Lublaň by se měla vrátit jako hlavní místo rozhodování ohledně Slovinska, nesmí to být Brusel“.
Ohledně vystoupení Slovinska ze Světové zdravotnické organizace (WHO), což byl předvolební slib strany Resnica, Stevanović uvedl, že hodlají splnit všechny sliby, které dali během kampaně, a budou se také zasazovat o vystoupení z WHO.
V parlamentních volbách ve Slovinsku, které se konaly koncem minulého měsíce, získal nejvíce hlasů úřadující premiér Robert Golob a jeho Hnutí za svobodu, ale s náskokem pouze jednoho poslance před prvním konkurentem Janezem Janšou a jeho Slovinskou demokratickou stranou (SDS), která má v novém parlamentu z 90 křesel 28.
Stevanovićova populistická strana, ačkoli získala pouze pět křesel, má největší „koaliční potenciál“, což se projevilo v jeho zvolení předsedou parlamentu.
Stranu Resnica založil Stevanovič během koronavirové epidemie a postavil se proti opatřením na ochranu před pandemií.
Nyní, o pět let později, může rozhodnout o tom, kdo sestaví vládu ve Slovinsku.
Analytici tuto stranu nejčastěji klasifikují jako pravicovou, ale Resni.ca se oficiálně distancovala od Janšovy SDS, největší strany této orientace, a učinila tak u notáře.
Tolik Kurir.
Další média doplňují:
Stevanović v rozhovoru pro RTVSLO kontroval obviněním z proruského kurzu – v reakci na kritiku z kruhů EU a NATO, které se na jeho zahraniční politiku dívají skepticky. „Nemám proruské názory, pouze proslovinské,“ řekl. Podle tiskové agentury Anadolu jeho zahraničněpolitický program zahrnuje plánované cesty do Skopje a Kodaně a také návštěvu Moskvy. Stevanović to vysvětlil tím, že chce budovat mosty a spolupracovat se všemi zeměmi, bez ohledu na propast mezi Východem a Západem.
Otázka členství Slovinska v NATO není zcela nová. V létě 2025 premiér Robert Golob nečekaně vyhlásil konzultativní referendum o pokračování členství v NATO – vyvolané parlamentní porážkou jeho liberálního Hnutí za svobodu v otázce výdajů na obranu. Parlament však plánované referendum krátce poté prostou většinou zastavil.
Je nepravděpodobné, podle médií, že by Stevanovićovo oznámení v současné době získalo nějakou politickou podporu. Slovinský zákon vyžaduje k zahájení referenda podporu alespoň 30 členů parlamentu. Stevanovićova strana má však pouze pět křesel. Dva největší politické bloky v zemi dosud podporovaly setrvání Slovinska v NATO.
Stevanovićův krok přichází v době hluboké nejistoty uvnitř aliance. Americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybnil členství Spojených států v NATO. Evropské vlády proto již reagují konkrétními plány. Jak informuje Wall Street Journal, zástupci evropských vlád neformálně pracují na návrzích krizového plánu, který koluje pod názvem „Evropské NATO“: Evropa by v rámci aliance převzala více velitelských pozic a doplnila americké vojenské kapacity svými vlastními – s cílem zachovat obranné schopnosti i v případě stažení USA.
Místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv varoval, že čistě evropská obranná struktura by v některých ohledech byla „horší než NATO“.
(Status na FB, 16. apríla 2026)
