Centrum globálních studií a kol.
Po první sérii 10 článků „Globální pandemie, lokální přístupy“, které autoři pražského Centra globálních studií vydali v Literárních novinách, připravilo 10 jejich spolupracovníků dalších 10 článků, v nichž se zaměřují na různé sociální a politické aspekty současné civilizační krize. Jsou to jednak autoři z Česka, Slovenska a Itálie, jednak autoři z Kolumbie, Nigérie a Etiopie, kteří překračují evropská hlediska.
Svůj článek poskytl například proslulý italský filosof Giorgio Agamben, který se zaměřil na aktuální uctívání medicíny jako náboženství místo smysluplnému vztahu k lékařství. Kolumbijský filosof a matematik Carlos Andrés Duque ve své kritice západocentrismu ukazuje souvislosti mezi civilizační krizí a vyčerpáním tradiční filozofie. Jeho text podobně jako série prvních 10 článků v tématu „Globální pandemie, lokální přístupy“ zdůvodňuje, proč je nutné překonat sebestřednou evropskou a severoamerickou analýzu a neopomíjet odlišné kritické perspektivy z dalších makroregionů světa v Latinské Americe, Africe a Asii. Politický filosof Eric Omazu z Nigérie ve svém článku upozorňuje na korupční praktiky západních farmaceutických firem a na podceňování tradiční africké medicíny. Další články pak mapují podobné politické a společenské patologie. Některé články napsány jen pro tuto sérii článků, další autoři své články nabídli zde do série a přitom je vydali také ve svých zemích. Překladatelům, jejichž jména jsou uvedena pod články, patří dík za překlady z italštiny, španělštiny a angličtiny.
Carlos Andrés Duque Acosta, Pandemie, civilizační krize a vyčerpání tradiční filozofie
Eric Omazu, Přístup Nigérie k lokálně vyráběným lékům na COVID-19
Petr Agha, Farmakon
Emil Višňovský, Koľko stojí ľudský život?
Giorgio Agamben, Medicína jako náboženství
Ladislav Hohoš, 2020, Bod obratu?!
Antonín Kosík, „To už tady místo nás můžou být cvičené opice“
Martin Brabec, Jak společnost rozděluje nedostatkové statky v době pandemie
Alessandro Ferrara, Metafora války
Jan Svoboda, Janusovská tvář Etiopie v historickém údobí „Covid-19“
