Noam Chomsky: Disident Západu | Noam Chomsky: Hnutí Occupy | Thomas Piketty: Kapitál v 21. storočí | Ronald Dworkin: Ríša práva | Robert Menasse: Evropský systém. Občanský hněv a evropský mír | Andy Thomas: Konspirace. Fakta, teorie, důkazy
Noam Chomsky: Disident Západu
Výbor textů amerického jazykovědce a filosofa Noama Chomského zahrnuje jeho klíčové společenskokritické texty napříč časovými obdobími (od šedesátých let až po současnost). V jednotlivých esejích se vyrovnává s různými tématy – od role univerzit a intelektuálů, přes alternativní výklad studené války, až po vztahy mezi světovým Severem a Jihem a izraelsko-palestinský konflikt či hodnocení různých tradic politického myšlení. Věnuje se i propojení své lingvistické práce s politickým myšlením na pojmu svobody a jeho vztahu k lidské přirozenosti. Pokouší se také o formulaci politických alternativ zakotvených v anarchistické tradici, kterou reinterpretuje jako antielitářskou pokračovatelku liberalismu a libertariánskou verzi socialismu. Jednotícím motivem jeho textů je kritika elitářského pojetí demokracie, které je podle něj ústřední charakteristikou demokracie v USA a jejich vnitřní i zahraniční politiky. Toto elitářské pojetí demokracie podle Chomského omezuje a podvazuje ty části společnosti, které jsou vnímány jako její kritické instance – ať už se jedná o univerzity, média anebo intelektuální život.
Karolinum 2014, 346 strán
SÚVISIACE:
Noam Chomsky: Disident Západu
Noam Chomsky: Hnutí Occupy
Hnutí Occupy je, podle Noama Chomského, první významnou veřejnou odezvou na předchozích třicet let třídního boje. Aktivity tohoto hnutí odstartovaly v září 2011 a během několika týdnů se rozšířily do mnoha koutů světa včetně České republiky. Chomsky se v této knize rozhovorů snaží reagovat na nejpalčivější otázky příznivců hnutí: Jak jsme se dostali do bodu, kdy 1 procento obyvatel diktuje požadavky zbylým 99 procentům? Jakou spojitost má ekonomická krize a náš politický systém? Jakým způsobem můžeme oddělit finance a politiku? Jak by měly vypadat opravdu demokratické volby?
Broken Books 2014, 138 strán
Thomas Piketty: Kapitál v 21. storočí
Čo je hnacou silou akumulácie a distribúcie kapitálu? Otázky dlhodobého vývoja nerovnosti, koncentrácie bohatstva a vyhliadok ekonomického rastu sú predmetom politickej ekonómie. Avšak uspokojivé odpovede nie je jednoduché nájsť pre nedostatok adekvátnych údajov a jasného teoretického základu. V Kapitále v 21. storočí Thomas Piketty analyzuje unikátny súbor dát z dvadsiatich krajín v rozpätí od 18. storočia po dnešok, a odkrýva tak kľúčové ekonomické a sociálne štruktúry. Jeho závery menia doterajší diskurz a vytvárajú pôdu pre nový smer v uvažovaní o bohatstve a nerovnosti. Piketty ukazuje, ako nám moderný ekonomický rast a rozšírenie poznatkov umožnili vyhnúť sa nerovnostiam apokalyptických rozmerov, ktoré predpokladal Karl Marx. Počas desaťtročí po druhej svetovej vojne sme však nezmenili hĺbkovú štruktúru kapitálu a nerovností do tej miery, ako sme si mysleli. Základná hnacia sila nerovnosti – výnosy z kapitálu sú vyššie ako tempo hospodárskeho rastu – predstavuje hrozbu, ktorá môže generovať extrémne nerovnosti, vyvolávajúce všeobecnú nespokojnosť a podkopávajúce demokratické hodnoty. Ekonomické trendy však nie sú božie činy. Politické opatrenia dokázali brzdiť nebezpečné nerovnosti, vraví Piketty, a môžu to urobiť znova. Kapitál v 21. storočí predstavuje výnimočne ambicióznu, originálnu a precíznu prácu, ktorá pretvára naše chápanie ekonomickej histórie a vyvodzuje z nej odkazy pre dnešok.
Harvard University Press 2014, 640 strán
Knihu ponúka Megabooks.sk, možno si ju kúpiť TU , cena 47,20 eura.
SÚVISIACE:
Slavoj Žižek ku Kapitálu 21. storočia Thomasa Pikettyho
Ladislav Hohoš: Slavoj Žižek preháňa. O aké zdanenie ide Pikettymu?
Ronald Dworkin: Ríša práva
Ríša práva, ktorá je jednou z najdôležitejších prác v rámci filozofie práva, sa po prvý raz dostáva k čitateľom v slovenskom preklade Dezidera Kamhala. Popredný americký filozof Ronald Dworkin v nej predstavuje svoju teóriu morálneho odôvodnenia práva, ktorá spája či prepája osobnú morálku, právne zdôvodnenie a politickú legitimitu. Ponúka tak odpoveď na otázku, ako chápať právo, a zároveň ponúka politickú teóriu, ktorá zdôvodňuje takéto chápanie práva. Slovenské vydanie knihy dopĺňa aktuálny doslov Alexandra Bröstla.
Kalligram 2014, 533 strán
Robert Menasse: Evropský systém. Občanský hněv a evropský mír
Esej o krizi kultury v evropském hlavním městě, o vztahu národních států a centrálních orgánů unie a fungování demokratických principů. Autor měl původně v úmyslu napsat román o Evropě, prózu v duchu dekadentních pocitů typu Evropa ve světle zapadajícího slunce, jehož protagonistou se měl stát úředník Komise. Pobýval řadu měsíců v Bruselu a studoval prostředí, navštěvoval instituce a jejich pracovníky. Během této praxe byl nucen v mnohém přehodnotit běžně panující i své vlastní názory na bruselskou byrokracii, na nejrůznější klišé a předsudky o nedemokratickém a byrokratickém labyrintu v institucích EU. A zajímal se, jak tyto úřady, Rada, Komise a Parlament skutečně pracují. Nehájí bruselský superstát: je kritikem z pozic zastánce regionální samosprávy. Region definovaný krajem, historií, dialektem a zděděnými zvyky je podle Menasseho skutečným domovem občana. Obyvatel určitého regionu může cítit větší blízkost k sousedovi hned za (státními) hranicemi než k příslušníku téhož státu (národa) stovky kilometrů daleko. Kniha je pronikavým kritickým pohledem na Evropskou unii a úvahou o její budoucnosti.
Robert Menasse (1954) je jedním z nejvýznamnějších žijících rakouských autorů. Ve svých románech, jež získaly mnohá ocenění, neustále klade současníkům zásadní otázky; jeho eseje se vyrovnávají zejména s rakouskými, ale také s evropskými nacionálními klišé.
Novela Bohemica 2014, 100 strán
SÚVISIACE:
Robert Menasse: Evropský systém. Občanský hněv a evropský mír
Rakouský spisovatel Robert Menasse: Každé umění je politické
Andy Thomas: Konspirace. Fakta, teorie, důkazy
Vyberete si jakékoliv století, rok, desetiletí nebo dokonce měsíc. Pokaždé najdete významnou a zdánlivě nespornou událost, která změnila běh lidské historie. A pokaždé se někde najde někdo, kdo bude nahlas pochybovat o oficiální verzi a trvat na tom, že jsme se nikdy nedozvěděli celou pravdu – konspirační teorie tu byly odpočátku civilizace. Byla princezna Diana zavražděna, jak si přes veškerá oficiální popírání myslí většina lidí? Dosáhla skutečně NASA Měsíce, i když se najdou tací, které odchylky na fotografiích vedou k hlasitému vyjadřování pochybností? Bylo u atentátu na prezidenta Kennedyho více střelců? Byly teroristické útoky z 11. září skutečně připraveny tajnými službami v USA? Řídí naše životy tajná vládnoucí elita, která plánuje nové uspořádání světa s cílem vládnout všem? Těžko soudit – úřady mlží a nejistota přetrvává… Přestože by bylo mnohdy přínosné diskutovat o těchto věcech veřejně, bývají záměrně zatlačeny kamsi do „podzemí“. Zájem o konspirační teorie se přitom podle průzkumů a statistik nezmenšuje, naopak – obyčejné lidi přitahují a fascinují. Tato kniha nabízí příležitost k zamyšlení nad některými záhadnými, zvědavost vzbuzujícími, občas děsivými a často šokujícími konspiracemi.
Volvox globator, 2014, 328 strán
