Immanuel Wallerstein, Randall Collins, Michael Mann: Má kapitalismus budoucnost? | Peter Staněk, Pavlína Ivanová: Európska únia na križovatke. Postrehy a inšpirujúce riešenia | Václav Cílek: Co se děje se světem? Kniha malých dobrodění v časech velké proměny Země | Antoine Marés: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem
Immanuel Wallerstein, Randall Collins, Michael Mann: Má kapitalismus budoucnost?
Nadcházející desetiletí přinesou překvapivé otřesy a obrovské výzvy. Některé budou vypadat nově, některé docela staře. Mnohé z nich budou doprovázeny nebývalými politickými dilematy s obtížným rozhodováním. V příštích desetiletích se také naskytnou příležitosti k tomu, aby se věci dělaly jinak, než jak to činily předchozí generace. Pětice autorů v této knize na základě svých sociologických znalostí světových dějin zkoumá, jaké asi tyto výzvy a příležitosti budou, a diskutuje o nich.
Kniha je napsána přístupným stylem – autoři v ní předkládají své argumenty k širší diskusi. Rozpracování těchto argumentů lze najít v monografiích každého z nich. Tato kniha ale není jednohlasným manifestem. Je to debata sobě rovných, v níž jednotliví autoři argumentují na základě svých znalostí o minulosti a současnosti lidských společností. Je to tudíž pozvánka k otevřenému a vážnému tázání, čím by mohl být příští velký obrat světových dějin.
Vydavateľstvo: SLON, 2016, 258 strán
Peter Staněk, Pavlína Ivanová: Európska únia na križovatke. Postrehy a inšpirujúce riešenia
Prínos monografie má viac aspektov. Predovšetkým prekonáva neúplný a často až fragmentovaný prístup k integračnému procesu EÚ, keď sa neúplne a izolovane pristupuje k jeho parciálnym problémom. Prináša množstvo nových poznatkov, ktoré sú vďaka uplatnenému metodologickému konceptu buď úplne nové, alebo inovujú doteraz relatívne známe poznatky, ktorým dávajú hlbší konceptuálny zmysel.
Vízia EÚ preto nemôže byť len pokračovaním doterajších plánov a postupov. Zásadná kvalitatívna zmena si vyžaduje nielen redefiníciu cieľov, zmenu postupov, ale vytvorenie novej architektúry spoločnosti i celej EÚ. Jedine tak je možné obnoviť dôveru občanov v ideu jednotnej Európy, ale aj ukázať, že EÚ je schopná sebareflexie a zmeny seba samej. Rýchlosť a komplexnosť zmien vyžaduje rozhodnosť a rýchlosť na všetkých rovinách. Zároveň je to obrovská šanca pre každého občana dnešnej a budúcej EÚ.
Pre kvalitatívne lepšie a efektívnejšie fungovanie EÚ je potrebné zmeniť a skvalitniť štýl riadenia na všetkých úrovniach EK. Práve skvalitnením a zefektívnením štýlu riadenia na úrovni EK môžu byť vytvorené lepšie podmienky na to, aby EÚ reagovala na aktuálne zmeny predovšetkým z vonkajšieho prostredia napr. geopolitického, geoekonomického vývoja, technologického pokroku, sociálno-ekonomického vývoja, ale tiež, aby reagovala na klimatické zmeny.
Predložená vedecká monografia je originálnym príspevkom k skúmaniu procesov tak vnútri EÚ, ako aj pri akceptovaní aktuálnych zmien z vonkajšieho prostredia.
Wolters Kluwer , 2016, 184 strán
Václav Cílek: Co se děje se světem? Kniha malých dobrodění v časech velké proměny Země
Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně.
Dokořán, 2016, 269 strán | Ukázka z knihy
Antoine Marés: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem
Druhý český prezident Edvard Beneš je českou společností počátku 21. století nazírán rozporuplně. Na jedné straně je vnímám jako pokračovatel představ T. G. Masaryka, jeho politiky československého státu jako středu Evropy mezi Východem a Západem, na druhé straně však v posledních letech převažuje jeho negativní hodnocení za jeho kontroverzní kroky spojené s Mnichovem roku 1938, s postoji za druhé světové války, především v jeho otevření cesty pro nerovnou spolupráci se SSSR, jež ve svým důsledcích vedla k omezení demokracie, a v neposlední řadě s Benešovým přístupem k řešení únorové krize roku 1948. V českém povědomí tak Edvard Beneš vystupuje jako evropský politik, jenž svými postoji otvíral ČSR nové politické obzory. Spolu s tím se ale stále více objevují názory, že v klíčových okamžicích zklamal a že jeho činy vedly k erozi demokracie v letech 1938–1948. Všechny tyto otázky na pozadí evropské i domácí politiky zkoumá přední francouzský bohemista Antoine Marés. Ve své knize zvolil příkladný biografický přístup, jenž odhaluje Edvarda Beneše nejen jako praktického politika, ale i jako sociologicky uvažujícího teoretika. Předností Maresovy knihy je odstup, který jako francouzský historik vůči československému prezidentovi uplatňuje, nadhled nad nacionálně pojímanými problémy. Kontroverze soudobé české historiografie jsou mu cizí. Na místo schémat nabízí svébytný pohled, ukotvený v dobových pramenech, jenž mu ve svém důsledku umožnil sepsat vskutku originální biografii druhého československého prezidenta.
Antoine Mares (*1950) je francouzský historik, který se specializuje na dějiny střední Evropy 20. století. Přednáší soudobé dějiny na univerzitě Paris I Panthéon-Sorbonne. Několik let působil jako ředitel pražského centra pro francouzská bádání o dějinách a společnosti (CEFRES). Mezi jeho nejvýznamnější práce patří syntetické dějiny Československa (Histoire des Pays tcheques et slovaques, Paris 1995), monografie Histoire et pouvoir en Europe médiane (Paris 1996), La culture et l’Europe, du reve européen aux réalités (Paris 2005), Culture et politique étrangere des démocraties populaires, Paris (2007) a sborníky Lieux de mémoire en Europe médiane, représentations identitaires (Paris 1999), Enjeux de l’histoire en Europe centrale (Paris 2002), Europe médiane: aux sources des identités nationales (Paris 2005), Paměť míst, událostí a osobností: Historie jako identita a manipulace (Praha 2011).
