Alexander Matuška: O duchovnom kolaborantstve | Miroslav Bárta, Martin Kovář, Otakar Foltýn: Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace | Eva Halušková, Jozef Božík: Chudoba – spoločenské súvislosti a sociálne politiky na jej odstránenie | Dambisa Moyová: Kterak Západ zbloudil | Robert Nozick: Anarchie, stát a utopie
Alexander Matuška: O duchovnom kolaborantstve
Výber z Matuškových statí a brilantných esejí o mravných či nemravných činoch v hraničných situáciách. Matuška nemoralizuje, vie o ľudskom správaní, o zlyhaniach, ale i o nečakanej odvahe. Duchovné kolaborantstvo nie je typicky slovenský problém. Matuška rieši naše „zlyhania“ dané najmä konfliktom slovenský štát verzus SNP, neskôr postojmi tých, ktorí sa zapojili, ale nie celkom, ktorí uverili víťazstvu Nemecka, ale nedali mu svoje duše (Milo Urban, Jozef Cíger Hronský). Brilantne vystihol charakter slovenskej spoločnosti, najmä jej negatívne stránky. Čo napísal, to platí dodnes.
Alexander Matuška sa narodil 26. februára 1910 vo Vlkanovej. V Banskej Bystrici navštevoval Gymnázium Andreja Sládkoviča. Po maturite študoval v rokoch 1928 – 1935 na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe klasickú filológiu, filozofiu, francúzštinu, český a slovenský jazyk a literatúru u F. X. Šaldu. Ako dvadsaťročný začal publikovať. Jeho prvým kritickým vystúpením bol článok Hra na fujaru a pokrok v časopise Přítomnost. Bol členom akademického spolku Detvan. Spolu s M. Chorváthom, K. Bezekom a J. Kostrom založili generačnú skupinu R 10. Publikoval v Slovenských hlasoch a v DAV-e, neskôr v Tvorbe, Živene, Eláne. Po skončení štúdií pôsobil ako stredoškolský profesor. Do SNP sa zapojil ako zástupca šéfa tlačového odboru SNR. Prispieval do povstaleckého Nového slova a povstaleckého rozhlasu v Banskej Bystrici, za čo bol Gestapom 6 týždňov väznený. Po vojne pôsobil v Bratislave ako pracovník tlačového a propagačného odboru Povereníctva informácií, bol redaktorom Národnej obrody, lektorom francúzskej literatúry v nakladateľstve Pravda, šéfredaktorom Slovenských pohľadov. Od roku 1959 pôsobil ako vedecký pracovník Ústavu slovenskej literatúry SAV. Zomrel 1. apríla 1975.
Marenčin PT, 14. 12. 2015, 224 strán
Miroslav Bárta, Martin Kovář, Otakar Foltýn: Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace
Sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře
Nad aktuálními problémy dnešního světa se zamýšlejí: Jiří Baloun, 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR; Miroslav Bárta, archeolog a egyptolog; Václav Cílek, geolog a krajinný ekolog; Dana Drábová, jaderná inženýrka a místostarostka obce Pyšely; Veronika Dulíková, egyptoložka; Roman Fiala, právník a soudce Nejvyššího soudu; Otakar Foltýn, důstojník generálního štábu AČR a právník; Petr Gazdík, politik, místopředseda Poslanecké sněmovny; Vladislav Chvála, porodník, sexuolog a rodinný terapeut; Martin Kovář, historik moderních světových a obecných dějin; Luboš Kropáček, orientalista a islamolog; Radek Mařík, kybernetik; Jiří Padevět, nakladatel a badatel; Petr Pernica, ekonom a specialista na logistiku; Petr Pokorný, přírodovědec a paleoekolog; Petr Robejšek, politolog a ekonom; Karel Řehka, velitel Speciálních sil Ministerstva obrany; František Šulc, bezpečnostní a vojenský analytik; Ludmila Trapková, klinická psycholožka a rodinná terapeutka; Matyáš Zrno, novinář a odborník na oblast Balkánu.
Kosmas, 12. 10. 2015, 320 strán
Eva Halušková, Jozef Božík: Chudoba – spoločenské súvislosti a sociálne politiky na jej odstránenie
Autori analyzujú vybrané aspekty problematiky chudoby ako sociálno-ekonomického a politického problému. V niekoľkých kapitolách sústreďujú pozornosť na súvislosť tohto fenoménu so základnými ľudskými právami a slobodami: Chudoba ako sociálno-ekonomický a politický problém. Chudoba a ľudské práva. Rozvojové organizácie a sociálna politika. Východiská sociálnej politiky. Hlavné črty sociálnej politiky presadzované globálnymi aktérmi na Slovensku. Medzinárodné rozvojové organizácie a ich hodnotové rámce vo vzťahu k chudobe. Súčasný stav chudoby na Slovensku. Sociálna práca zameraná na riešenie chudoby v SR. Komplexné meranie chudoby v krajinách EÚ. Meranie a predikcia vývoja chudoby.
Kniha je určená študentom sociálnej práce, administratívnym pracovníkom, v ktorých kompetencii je riešenie problémov chudoby od najnižších stupňov riadenia až po ministerstvá, sociológom, psychológom, filozofom.
Iris, 2015, 244 strán
Dambisa Moyová: Kterak Západ zbloudil
Výstižná a čtivá zpráva o současném úpadku hospodářské nadvlády Západu. Jak kvůli chybné hospodářské politice v uplynulých padesáti letech nejvyspělejší a nejbohatší státy světa promarnily své dominantní postavení? Podle ekonomky D. Moyové jsou příčiny hospodářského úpadku tři: za prvé západní svět většinu kapitálu investoval špatně, za druhé pracovní síla na Západě příliš zdražila a za třetí se začala snižovat produktivita obecně. Základním rysem naší společnosti už není inovace a progresivní myšlení. Místo toho jsme krátkozraká a lhostejná civilizace, které nejvíc záleží na spotřebě. Jaká opatření je třeba přijmout? Moyová ve své knize nabízí řešení.
Academia, 2015, 236 strán
Robert Nozick: Anarchie, stát a utopie
Do jaké míry stát omezuje osobní svobodu svých občanů v zájmu poslání, které plní? Tedy při ochraně proti násilí, krádežím a podvodům a zajištění rovnosti občanů v sebeuplatňování? Právo jednotlivce na osobní svobodu je nezpochybnitelné, ale kolik prostoru toto individuální právo státu ponechává? Tyto otázky jsou právě dnes, kdy stále sílí hrozba terorismu, bohatství a moc nadnárodních společností i nebezpečí válečných konfliktů nového typu, velice aktuální.
Kniha zdůvodňuje oprávněnost alternativy tzv. minimálního státu, ale rozebírá také jiné varianty, stát „ultraminimální“ a stát s rozsáhlejšími pravomocemi.
Autor se čtivým způsobem zabývá otázkami, které se zásadním způsobem dotýkají každého z nás. V roce 1974 kniha získala prestižní National Book Award.
Academia, 2015, 380 strán
