Jiří Přibáň, Václav Bělohradský et al.: Lidská práva: (ne)smysl české politiky? | Michael Augustín (ed.): Eseje o sociálnom občianstve | Jozef Špaček: Nepovinné čítanie | Antonín Jaroslav Liehm: Názory tak řečeného Dalimila
Jiří Přibáň, Václav Bělohradský et al.: Lidská práva: (ne)smysl české politiky?
Autoři: Petr Agha, Václav Bělohradský, Ondřej Císař, Petr Drulák, Jaroslav Fiala, Pavel Holubec, Jan Jařab, Roman Joch, Jan Keller, Pavel Kolář, Michal Kopeček, Václav Němec, Martin Palouš, Jiří Pehe, Jiří Přibáň, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček, Eliška Wagnerová Vznik této knihy původně inspirovaly polemiky o lidských právech a české zahraniční politice, které spolu před časem v různých médiích vedli Jiří Přibáň, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Jiří Pehe a další filosofové, politologové, sociologové nebo historici. Vzhledem k mimořádnému veřejnému ohlasu celé diskuse se její hlavní účastníci rozhodli oslovit další kolegy a kolegyně, ale také bývalé a současné soudce a soudkyně nebo vysoké úředníky mezinárodních organizací, aby se k ní také připojili obecnějšími úvahami o smyslu a významu lidských práv v české, evropské i globální společnosti. Výsledkem je kniha esejů, která je výjimečná tím, že se v ní setkávají lidé nejen rozmanitých, ale často zcela protichůdných a konfliktních názorů a zkušeností. Jsou zde socialisté i konzervativci, liberálové i tradicionalisté, radikálové i umírnění. Opakuje se v něm téma naší politické identity a historie, vztahu k tzv. Západu nebo reflexe demokratického vývoje po roce 1989 a významu i vlivu Václava Havla na naše „současné dějiny“. Aktuální problémy a témata globální společnosti střídají úvahy nad smyslem lokální politiky a divokou filosofickou spekulaci či politickou kritiku doprovází střízlivá historická analýza. Již tato tematická, stylová a názorová pestrost by měla být zárukou, že kniha nebude patřit do dlouhé řady publikací „lidí, co spolu mluví“, ale naopak dokáže oslovit i ty, kdo by spolu jinak vůbec nezavedli řeč.
SLON, 2015, 253 strán
Ukážka: Jaroslav Fiala: Lidská práva v tísni
Michael Augustín (ed.): Eseje o sociálnom občianstve
Kniha prináša vôbec prvý preklad textu významného britského marxistického sociológa Toma Bottomora na Slovensku, v ktorom Bottomore nadväzuje na koncept vývoja ľudských práv T. H. Marshalla a aktualizuje ho v prelomových podmienkach počiatku 90. rokov. Knihu dopĺňajú štyri eseje, z ktorých každá z vlastnej teoretickej perspektívy kriticky reflektuje Bottomorovu esej. Ich autormi sú Milan Znoj, Ľuboš Blaha, Peter Daubner a Erik Leško. Publikácia sa venuje problematike spoločenských tried, demokratického občianstva a predstavuje príspevok do súčasnej diskusie o sociálnych právach, sociálnej nerovnosti, spravodlivosti a globalizácii na počiatku 21. storočia.
Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2015, 106 strán
Jozef Špaček: Nepovinné čítanie
Po dohode s vydavateľom som zostavil rukopis z recenzií, publikovaných v období cca 1980 – 2012 časopisecky (Slovenské pohľady, Romboid, Literárny týždenník, Dotyky, Literika, RAK) a internetovo – SLOVO (www.noveslovo.sk) a www.bookreview.sk. V prvej časti sú dve štúdie mierne experimentálneho zamerania, v ďalšej, najobsiahlejšej, výber recenzií, kde dominujú najmä slovenskí prozaici, ktorí poväčšinou patrili a patria k najlepším a naujznávanejším predstaviteľom súčasnej slovenskej prózy – R. Sloboda, P. Jaroš, P. Vilikovský, S. Rakús, J. Johanides. Pozornosť sa ušla aj ďalším známym autorom – J. Tužinskému, V. Klimáčkovi, D. Mitanovi, P. Pišťankovi, P. Holkovi či P. Krištúfkovi. Z básnikov to boli moji rodáci P. Bunčák a najmä M. Brück, ktorých tvorbu som nemohol opomenúť. Dobrý pocit mám aj z recenzie na hravú prózu Š. Moravčíka Mlynárka má holubičku, recenziu som sa snažil formulovať obdobne hravým spôsobom. V časti Ex libris je chronologicky radený výber kratších recenzií v glosátorskom tóne o knihách slovenských a svetových autorov s dôrazom na kvalitu vydaných diel.
Modrý Peter, 2015, 144 strán
Antonín Jaroslav Liehm: Názory tak řečeného Dalimila
Soubor článků, esejů a úvah dnes již legendárního a respektovaného exilového novináře, které publikoval pod pseudonymem Dalimil v letech 19711989 převážně v římském časopise Listy. Ve svých textech se vyslovuje k politickému dění ve světě, zvláště pak v Československu a Sovětském svazu, zajímá se o evropské levicové hnutí, ale glosuje také dění kulturní a literární. Jeho bystré, poučené, erudované postřehy i analýzy tvoří jednu z možných kronik minulého století a zároveň jsou ve velké míře stále aktuální a promlouvají k dnešku možná víc, než bychom si přáli.
DOKOŘÁN, 2014, 677 strán
Obsah v pdf
