Výstavba velkých obchodních center jako středisek pohodlného nákupu u nás probíhá přibližně od poloviny 90. let. Samosprávy obcí a měst, na jejichž katastrech se tato střediska rozvíjejí, v nich vidí řadu pozitivních přínosů. Jde především o změnu kultury nakupování, podporu konkurence a širší nabídky zboží, prodej nevyužitých pozemků, které jsou často v majetku města či obce, a také nový zdroj finančního přínosu pro městský nebo obecní rozpočet. Možné negativní dopady výstavby velkých obchodních center se dotýkají především oblastí životního prostředí ve městech (zábor krajiny, nárůst dopravy), městské ekonomiky (stagnace příjmů rozpočtu) a zaměstnanosti (pokles pracovních příležitostí). Životní prostředí Nová obchodní centra jsou umisťována nejčastěji na nevyužité zastavěné plochy v blízkosti obytných zón, z hlediska životního prostředí celkem bezcenné, nebo do příměstské krajiny v blízkosti významných dopravních tahů. U této druhé možnosti se zpravidla jedná o údolní nivy řek, pole a louky v blízkosti měst a obcí. Jelikož každý nový projekt je v naprosto převažující míře přízemní samoobslužný dům s parkovacími plochami vně budovy, jedná se vždy o značný zábor volné krajiny. Např. obchodní středisko o prodejní velikosti 15 000 m2 (pro srovnání: centrum Praha – Černý most cca. 40 tis. m2, Tesco Praha – Zličín 15 tis. m2 ) představuje celkový zábor 3,2 ha často kvalitní orné půdy – dle materiálu Ministerstva pro místní rozvoj Územní souvislosti výstavby nových obchodních zařízení). S růstem obchodních center kolem měst se tak vzdaluje krajina krátkodobé městské rekreace a v případě hlavního města Prahy, s výjimkou některých tradičních lokalit, představuje vzdálenost, která od počátku 90. let narostla 2- až 3- krát (Incoma 1999). Výstavba nových obchodních center představuje snižování estetické hodnoty příměstské krajiny a znemožňuje volný pohyb živočichů v krajině. Jelikož neexistují žádné legislativní zásady, které by finančně zohledňovaly hodnotu krajiny, v níž je výstavba navržena, tak aby nové záměry byly směřovány do stávajících často minimálně využitých areálů a průmyslových zón, je lukrativnější pro každý nový záměr investovat své prostředky na „zelené louce“. Nově budovaná obchodní centra přispívají k enormnímu nárůstu automobilové dopravy. Tento trend je podporován životním stylem propagujícím pohodlný nákup automobilem. Snadné možnosti parkování zdarma vytvářejí bezkonkurenční podmínky ostatním formám nákupu. U obchodů situovaných v centrech měst, kde se nacházejí velmi často placená parkoviště a kam je dobrá dostupnost hromadnou dopravou, nemusí každá návštěva bez účelu zakoupení zboží představovat samostatnou jízdu autem. Naopak u velkých obchodních center, kde je výhodné parkování a dostupnost MHD ve srovnání s automobilem omezená, je předpoklad použití automobilu za všech okolností velmi vysoký. Ekonomika měst a obcí Zřizování nových obchodních center v blízkosti měst a obcí může být velmi atraktivní z hlediska příjmů do městských a obecních rozpočtů. Tato skutečnost je ovlivněna kupní silou daného regionu, která je pouze v případě větších měst s minimální či nulovou nezaměstnaností schopna uživit větší počet provozoven. Obchodní střediska nepředstavují typ investice, která by zhodnocovala možnosti daného regionu a vytvářela zde nějaký hmotný produkt. Ačkoliv ceny ve velkých obchodních střediscích jsou pro některé položky zboží nižší, tyto subjekty nemají žádnou povinnost využívat místních dodavatelů a podporovat tak ekonomickou stabilitu regionu. Pro rozpočty měst a obcí představují tyto subjekty podle zákona č. 243/2000 o rozpočtovém určení výnosu některých daní nový příjem především u daně z nemovitosti, jejíž výnos tak jako u předchozího zákona č. 576/ 1990 představuje 100 procent příjem obce. (Mnohé drobné maloobchodní provozovny naopak sídlív nemovitostech jiných vlastníků). V případě srovnání výnosu daní z příjmů u fyzických (ve většině případů maloobchodní sítě)a právnických osob (obchodní společnosti) nemusí být ekonomické přínosy hypermarketů jednoznačné. Pomineme-li skutečnost, že dle nového zákona získají největší příjmy obce s nejvíce obyvateli, kde prostředky získané z celostátního výnosu daní převyšují násobně prostředky v místě vybrané, podíl na celostátním výnosu daní z příjmu se procentně liší (podíl z 20,59 procenta celostátního výnosu u právnických osob, 30 procent výnosu záloh u fyzických osob). Nevýhodou velkých obchodních center pro obce je skutečnost, že pokud tyto společnosti omezí činnost stávající maloobchodní sítě, nejenže může dojít k poklesu daní z příjmu ze sféry maloobchodu, (ať již právnických či fyzických osob), ale zároveň, dojde-li k nárůstu nezaměstnanosti, může takový nárůst znamenat také pokles daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (FOZČ). V případě, kdy je předpoklad, že nově budované obchodní středisko vyvolá zánik adekvátního počtu maloobchodních provozoven, nemůže výnos daní od zaměstnanců těchto provozoven (FOZČ) kompenzovat výpadek, který vznikne u této daně v případě zániku prodejní plochy o stejné velikosti v síti maloobchodu. Zaměstnanost Otázka zaměstnanosti přímo souvisí, podobně jako předchozí ekonomický aspekt, s problémem, zda vznik nového obchodního centra vyvolá zánik části maloobchodní sítě. Díky vysokému zdanění práce a nízkému zdanění surovin se velké obchodní společnosti snaží pracovat co nejefektivněji a zaměstnat co nejméně lidí. Na srovnatelné prodejní ploše a v návazných dodavatelských službách tak pracuje v hypermarketu menší počet zaměstnanců než v maloobchodu. Zánik stejně velké prodejní plochy znamená více propuštěných než nově vytvořených pracovních míst. Nově vzniklá pracovní místa v hypermarketech nemusí být vždy plnoúvazková. Pracovní doba může být rozvržena nerovnoměrně pro potřeby zaměstnavatele. Díky velkému tlaku na nová pracovní místa v hypermarketech, s ohledem k většímu výdělku, jsou možnosti ovlivňování pracovní doby ze strany zaměstnanců minimalizovány. Část zaměstnanců navíc nemusí být zaměstnána na trvalý pracovní poměr, čímž navíc ztěžují možnosti pracovníků trvale zaměstnaných zlepšovat své pracovní podmínky. Závěr Ovlivňování rozvoje nových obchodních center ve smyslu trvalé udržitelnosti krajiny i společnosti a jejich potřeb je především otázkou regionální, jelikož pouze městské a obecní samosprávy mohou přímo ovlivňovat jednotlivé investiční záměry. Zatímco širší otázky změny životního stylu či legislativních změn ve prospěch trvale udržitelného života jsou dlouhodobým procesem, rozsah nových investičních záměrů mohou ovlivnit města a obce svými územními a regulačními plány již dnes. V jejich podkladech by měly být zhodnoceny veškeré očekávané environmentální, ekonomické a sociální dopady rozvoje těchto center. Proces EIA by tak zhodnocoval již každý konkrétní případ z hlediska splnění limitů daných zákony a územním plánem obce. Autor je učiteľ na ZŠ a environmentálny aktivista
