István Vörös István Vörös (1964) je maďarský prekladateľ, básnik, esejista, literárny kritik a bohemista. Vyštudoval pedagogickú fakultu, odbor maďarský jazyk a dejepis, potom maďarský a český jazyk na filozofickej fakulte v Budapešti. Pracuje ako vysokoškolský učiteľ. Vydal knihy Soľ, chlieb (básne, 1988), Svet odtiaľto (poviedky, 1992), a aktívne sa podieľa na vydávaní antológií českých básnikov v Maďarsku. Vo vydavateľstve Protimluv vyšla tento rok jeho básnická zbierka V okně spící v českom preklade Tomáša Vašuta. Za svoju tvorbu získal niekoľko ocenení, sám považuje za najvýznamnejšiu Milánsku cenu z roku 1998. Časné probuzení Kukavůz se blíží, rámus dělá, na ulici nohy, paže, těla, půl města teď zase někam kmitá, náměstí je pouze napůl realita. Kukavůz se blíží, už jej čekají popelnice seřazené na kraji. Není ani šest, jenom psi ruší klid. Časně probuzen zívá bankovní lid. Půl města teď zase někam kmitá, Budíků nastala kalamita, dopoledne hraničící s nocí, probuzení není v naší moci. Kdo ukradl ráno, copak to se dělá? Časné ráno, nohy, paže, těla. I soused spí ještě, i když vstal. Čerti bdí, andělé vyspávají dál. Náměstí bdí pouze napůl v realitě, stín se povaluje jako prázdný pytel. Ze stínů čas zmizel vyrvaný, Kakavůz se zmítá na dně nirvány. Monika Kubicová Monika Kubicová (1990) pochádza z Řepišť na Frýdecko-Místecku, býva v Baške neďaleko Ostravy. Publikovala v štvrtom čísle vlaňajšiehor ročník časopisu Protimluv v rubrike Z líhně, ktorá je určená mladým začínajúcim autorom. Ocenili ju prvou cenou v literárnej súťaži knižnice vo Frídku-Místku Můj svět. Učitelka lovu Naivní učitelka koťat mívá v zimě fialové ruce a lidé si myslí že je narkoman Jen si však vzpomeneme jak půjčovala svá komicky drzá předloktí generacím kočky domácí… Zestárly ale neumřely u domu a někdo si pak namlouval že zdivočely Petr Motýl Petr Motýl (1964) vyštudoval na Pedagogickej fakulte v Ostrave, v súčasnosti žije v Prahe. Vydáva internetový časopis Čmelák a svět. Je autorom zbierok básní Šílený Fridrich, Černá pěna Ostravice, Perleťový dům, Lahve z ubytovny, Vymrští se hned a začne tancovat, Potměchuť a Dva ořechy/10 000 piv a autorom próz Spratek a krásná Danuše,Petrolej na odvrácené straně měsíce a hry Poklad na blatech. Na tohtoročnom festivale Protimluv v Ostrave sa krstila jeho nová básnická zbierka Kam chodí uhlí spát. Jemná směs stánky Vietnamci oázy buddhismu pod lampami noci šálky čaje blikající automaty pivo a vodka o páté ráno stánky Číňané Konfucius a cesta Tao řev fanoušků na Bazalech Martin Skýpala Martin Skýpala (1976) sa narodil vo Valašskom Meziříčí. Na Sliezskej univerzite v Opave absolvoval štúdium českej literatúry. V súčasnosti žije s manželkou v Ostrave, kde pracuje v prekladateľskej agentúre. Svoje básne a básnické cykly publikuje od roku 1998 prevážne v časopisoch, napr. Tvar, Weles, Čmelák a svět, Dobrá adresa. Takmer rok strávil vo Veľkej Británii, kde napísal zbierku básní Alter Ego. Zbierka vyšla vo vydavateľstve Tribun v roku 2007. Vo vydavateľstve Protimluv nedávno vyšla jeho básnická zbierka Ruční práce, ktorá sa krstila na tohtoročnom literárnom festivale Protimluv v Ostrave. Láska I to zvíře které nenakrmili jinde nakonec v prázdné cimře čeká poslední večeři zuby hladově cvakají v té zimě nebezpečně blízko tváři zdi na kost svlečené a potom ten příval slin a tesáky chtivé štékání napínání řetězů a skřípání oka a oko a chlemtání vroucí kaše zahuštěné čekáním a na patře to sladké co tam zbylo.
