Bernhard Sutor: Od spravedlivé války ke spravedlivému míru? Etapy a šance procesu dějinného poučení | Josef Velek: Kapitoly z teorie spravedlivé války | Eva Jaššová, Ivan Sečík: Masmédiá a politika: Komunikácia či manipulácia? | Kate Pickertová, Richard Wilkinson: Rovnováha. Proč je rovnost výhodná pro každého
Bernhard Sutor: Od spravedlivé války ke spravedlivému míru? Etapy a šance procesu dějinného poučení
Knihu v Bratislave predstavia Marek Hrubec a František Škvrnda 12. mája 2015. Viac TU.
Kniha přibližuje vývoj rozborů „spravedlivé války“ v evropské politické filosofii a etice. Německý politický teoretik a etik Bernhard Sutor objasňuje pojetí spravedlivého mírového soužití a odpovídá na následující aktuální otázky: Proč si lidstvo, srostlé dnes v osudové globální společenství, světovou válku už nemůže dovolit? Jaké cesty vedou k uspořádání, které by zabraňovalo válkám a umožňovalo pokojné urovnávání konfliktů?
Prof. Bernhard Sutor je německý politický teoretik a etik, který se zabývá politickou filosofií a sociální a politickou etikou, s důrazem na filosofii války a politické vzdělávání.
Filosofia, 2015, 304 strán
Josef Velek: Kapitoly z teorie spravedlivé války
Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí. Na tomto pozadí podává originálním způsobem analytický a systematický výklad základních pojmů teorie spravedlivé války, k nimž patří právo na sebeurčení a na sebeobranu, zdůvodnění principů spravedlivé války, vztah mezi preventivní a předjímající válkou, charakteristika války za národní osvobození a občanské války, humanitární intervence a odpovědnost ochraňovat, práva a povinnosti vojáků a civilistů ve válce, otázky terorismu, nejvyšší ohrožení a normativní otázky jaderné války.
Kniha je určena jak odborníkům z oblasti filosofie, politologie, globálních studií, teorie mezinárodních vztahů a mezinárodního práva, tak i všem, koho tyto závažné problémy znepokojují.
Dr. Josef Velek je vědeckým pracovníkem Oddělení morální a politické filosofie a Centra globálních studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Věnuje se současné politické filosofii, v posledních letech především teorii spravedlivé války.
Filosofia, 2015, 354 strán
Eva Jaššová, Ivan Sečík: Masmédiá a politika: Komunikácia či manipulácia?
Zborník Masmédia a politika: komunikácia či manipulácia? je publikačným výstupom z medzinárodnej vedeckej konferencie v rámci projektu VEGA Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu SR a Ústavu politických vied SAV pod názvom Od persuázie (presviedčania) k manipulácii v politickej a masmediálnej komunikácii (spoluorganizátorom konferencie bola Fakulta masmédií PEVŠ). Pravdu zvykneme považovať za jednu z najvyšších hodnôt v osobnom i verejnom živote. Do akej miery však súčasný človek, zahlcovaný vplyvmi médií, dokáže rozoznať jej kontúry a do akej miery sa stáva iba obeťou
všeobecného mainstreamu? To sú otázky, ktoré si kládli účastníci konferencie v snahe poodhaliť háv, do ktorého býva pravda odetá. Má pravdu jeden z účastníkov konferencie, ktorý povedal, že mediálnej manipulácii paradoxne oveľa dôslednejšie veria vzdelanejšie vrstvy, kým bežní ľudia, ktorí sa učia životu priamo zo skúseností, mediálnej ideológii nastokrát jednoducho neveria? Sú to preto práve vzdelanci, politici, novinári či verejne činné osoby, ktoré sú vystavené najsilnejšiemu indoktrinačnému náporu, reprezentujúc tak najlepšie
zmanipulované objekty systému? Publikácia by mohla poodhaliť tajomstvá verejnej, masovej, politickej komunikácie v mene pravdivého slova, súc inšpirovaní myšlienkou iného účastníka konferencie, „aby slovo nebolo predmetom komerčného podnikania“.
VEDA vydavateľstvo SAV, 2014, 352 strán
Kate Pickertová, Richard Wilkinson: Rovnováha. Proč je rovnost výhodná pro každého
Proč jsme nedůvěřivější spíše k Britům než k Japoncům? Proč mají Spojené státy vyšší míru těhotenství nezletilých než Francie? Jak to, že jsou Řekové obéznější a Švédi štíhlejší? Příčinou je: sociální nerovnost. Tato průkopnická kniha dvou britských akademiků, založená na mnohaletém výzkumu, poskytuje důkazy o tom, že:
• téměř vše – od délky života po četnost depresí, od násilí po negramotnost – je ovlivněno ne tím, jak je společnost bohatá, ale jak je rovnostářská;
• společnosti s větší propastí mezi bohatými a chudými jsou špatné pro každého člena této společnosti – včetně bohatých;
• můžeme najít pozitivní řešení a dojít k spokojenější a spravedlivější budoucnosti.
Kniha předkládá pozoruhodné údaje; rozdíly, a to i mezi bohatými tržními demokraciemi navzájem, jsou markantní. Jde k jádru zjevného kontrastu mezi materiálním úspěchem a sociálními nedostatky mnoha moderních společností, ale neposkytuje nám toliko klíč k diagnóze našich neduhů. Říká nám také, jak přesunout rovnováhu od sebestředného individualistického „konzumerismu“ k přátelštější a více spolupracující společnosti. Ukazuje cestu ven ze sociálních a environmentálních problémů a otevírá nové přístupy k zlepšení skutečné kvality života, a to nejen pro chudé, ale pro každého. Naléhavá, provokativní a skutečně povznášející kniha může být předzvěstí nového způsobu myšlení a měla by oživit naši politiku a veřejnou debatu o tom, jak naše společenství uspořádat.
Grimmus, 2014, 328 strán
