Rodney G. Peffer: Marxizmus, morálka a sociálna spravodlivosť | Paul Craig Roberts: Selhání kapitalismu volného trhu a ekonomický úpadek Západu: Cesta k nové světové ekonomice | Fanon Franz: Psanci této země. Postkoloniální myšlení | Paul Midler: Made in Čína. Pohled do zákulisí čínské velkovýroby | Jozef Vladár, Viliam Turčány: Venuše slovenského praveku
Rodney G. Peffer: Marxizmus, morálka a sociálna spravodlivosť
Rodney G. Peffer (významný americký politický filozof, pôsobiaci na Univerzite San Diego v Kalifornii a vystupujúci z pozície liberálneho marxistu) svoju teóriu spravodlivosti sformuloval v roku 1990, keď vyšlo jeho najslávnejšie dielo Marxizmus, morálka a sociálna spravodlivosť. Toto dielo bolo medzitým preložené do viacerých svetových jazykov a po štvrťstoročí sa jeho preklad dostáva aj do rúk slovenských čitateľov. R. G. Peffer je jedným z najcitovanejších predstaviteľov tzv. analytického marxizmu a jeho práca o tomto filozofickom prúde ponúka aj veľmi prehľadný výklad. Marxova teória je dodnes prameňom inšpirácií filozofov a politologických autorov, ktorí starú tému skúmajú z nových pohľadov. R. G. Peffer si všíma v Marxovom diele aspekt morálky a sociálnej spravodlivosti.
Mapuje Marxov filozofický a názorový vývin a posuny v jeho postojoch, keď prechádza z pozície radikálneho liberalizmu, cez revolučný humanizmus až k historickému materializmu, ktorý významne inšpiroval teórie marxizmu. Pokúša sa o určitú kombináciu morálnej filozofie sociálneho liberalizmu (John Rawls) a moderného marxizmu. Morálku pritom kladie do roviny vedeckého statusu marxizmu a nezabúda ju skúmať z aspektu histórie. Rozoberá aj morálny relativizmus v konfrontácii s morálnou objektivitou. V poslednej kapitole diela sa venuje marxizmu vo vzťahu k sociálnej spravodlivosti, pričom začína kritikou justície a práva a končí medzinárodnými štandardmi sociálneho systému a triednym záujmom. Kniha je určená študentom a pedagógom filozofických smerov, sociológie a laickej verejnosti so záujmom o filozofické vedy.
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2015, 492 strán
SÚVISIACE: Ľuboš Blaha: Marxizmus, liberalizmus a otvorená myseľ
Paul Craig Roberts: Selhání kapitalismu volného trhu a ekonomický úpadek Západu: Cesta k nové světové ekonomice
V tomto díle, které psal dlouho před ukrajinskou krizí, se Paul Craig Roberts věnuje popularizaci ekonomie a především kritice omylů spjatých s libertariánským pohledem na svět a ekonomiku, a také pečlivému rozlišování, komu politika tohoto směru pomáhá a koho poškozuje. Rozebírá samozřejmě příčiny poslední krize.
Čtenář se může seznámit se zdrcujícími dopady offshoringu na americké hospodářství, zejména v podobě úbytku pracovních míst a nezaměstnanosti. Poukazuje na to, že původní „americký sen“ je dnes nahrazen masívním rozšířením chudoby, závislostí na potravinových lístcích a přímo neuvěřitelnou koncentrací bohatství v rukou hrstky lidí. Roberts věnuje pozornost i Evropské unii a „řecké tragédii“. Podle jeho názoru má Řecko posloužit jako precedens, aplikovatelný nejprve na Itálii či Španělsko, a posléze na všechny státy EU. Roberts chápe řecký problém nikoliv jako problém dluhový či čistě ekonomický, ale především jako boj o zachování (nebo zrušení) suverenity členských zemí EU. Vysoce oceňuje názory Hermana Dalyho a jeho ekonomiku ustáleného stavu. Zdůrazňuje, že jedno ekonomické paradigma končí. Podle něho je načase hledat paradigma jiné, v němž přírodní bohatství přestane být „externalitou“ a lidé „pracovními náklady“, které je třeba snižovat za každou cenu.
Triton, 2015, 176 strán
SÚVISIACE: Ladislav Hohoš: Má „financializovaný feudalizmus“ alternatívu?
Fanon Franz: Psanci této země. Postkoloniální myšlení
Psanci této země Frantze Fanona jsou psychiatrickou a psychologickou analýzou dehumanizačních vlivů kolonizace na jednotlivce – muže a ženu, a na národ, ze kterých plynou širší sociální, kulturní a politické důsledky příznačné pro vznik sociálního hnutí za dekolonizaci osoby a lidu. Francouzský název knihy Les damnés de la Terre pochází z úvodních slov Internacionály, levicové hymny 19. století.
V úvodu knihy Psanci této země z roku 1961 podpořil filozof Jean-Paul Sartre Fanonovu obhajobu spravedlivého násilí kolonizovaných proti kolonizátorovi jako nezbytnou pro jejich mentální zdraví a politické osvobození. Sartre následně použil tento úvod v Kolonialismu a neokolonialismu (1964), politicko-filozofické kritice francouzského kolonialismu v Alžíru. Politické zaměření textu je zřejmé již v první kapitole nazvané „Concerning Violence“ (O násilí), kde Fanon kritizuje kolonialismus a jeho postkoloniální odkaz, pro který je násilí prostředkem katarze a osvobození od statusu koloniálního subjektu.
Kniha Psanci této země prostřednictvím kritiky nacionalismu a imperialismu představuje diskuzi nad osobním a společenským duševním zdravím, diskuzi nad tím, jak je jazyk (slovo) využíván k ustavení imperialistických identit, jako je kolonizátor a kolonizovaný, s cílem naučit a psychologicky zformovat původního obyvatele a kolonizátora do jejich příslušných rolí otroka a pána, a diskuzi nad rolí intelektuála v revoluci.
tranzit.cz, 2015, 294
Paul Midler: Made in Čína. Pohled do zákulisí čínské velkovýroby
Hygienické ochranné pomůcky? – Co vás nemá, ty zaměstnanci ve skutečnosti vůbec nepoužívají. * Dobré vzájemné vztahy? – Kdepak, tady filozofie „náš zákazník, náš pán“ rozhodně neplatí. * Kvalita vyrobeného zboží? – Ta se musí co nejdříve snížit. Samozřejmě aniž by to dodavatel věděl…
„Made in Čína popisuje každodenní těžkosti, kterým dovozci musí čelit, a konfrontuje z evropského pohledu idylickou konfuciánskou morálku s drsnou realitou každodenního byznysu. Kniha je napsána čtivým jazykem, takže se od ní po přečtení prvních stránek již neodtrhnete. Rozhodně si ji vezměte s sebou na palubu při vašem příštím letu do Pekingu nebo Šanghaje.“ Ing. Petr Král, Ph.D., vedoucí Katedry mezinárodního obchodu VŠE
Práh, 2015, 272 strán
Jozef Vladár, Viliam Turčány: Venuše slovenského praveku
Kniha je zaujímavým tematickým skĺbením archeológie, umenovedy, poézie a fotografie. Jozef Vladár začína zamyslenie z histórie umenovedy pri počiatkoch výtvarného prejavu, aby sa vzápätí zameral na drobné plastiky, spomedzi ktorých si vybral praveké zobrazenia ženy z územia Slovenska. Venuše sú ťažiskom knihy. Popri všeobecných informáciách o ženských plastikách v jednotlivých obdobiach praveku autor prešiel ku konkrétnym nálezom najmä z nášho územia a tieto Jozef Krátky zdokumentoval krásnymi fotografiami. Ženská krása sa v diele ospevuje aj vo veršoch, ktoré sa prelínajú pomedzi farebné fotografie – v sonetoch majstra poetického slova Viliama Turčányho. Kniha končí faktografickým blokom kresieb jednotlivých nálezov s ich presným popisom, datovaním a lokalitou nálezu. Celkovo ide o originálne poňatie témy, vďaka ktorému sa podarilo vytvoriť atraktívnu a poučnú publikáciu.
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2015, 68 strán
