Zatímco většina z nás strávila posledních pár let hádkami o systémovém rasismu, transgenderových právech a dalších pomíjivých, imaginárních věcech, Amerika na světové scéně ztrácí půdu pod nohama, a to tak rychle, že je těžké tomu uvěřit, říká komentátor Fox News Tucker Carlson v souvislosti s jeho rozhovorem s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Tucker Carlson: Když jste byl prezidentem, varoval jste, že válka USA s Ruskem, horká nebo studená, by Rusko dohnala k alianci s Čínou…
Donald Trump: Ano.
„… a nakonec přestaneme být nejmocnější zemí světa.
Ano, varoval jsem. Ale je tu důležitější problém, a to jsou zbraně. Moderní zbraně jsou vysoce výkonné a nelze je srovnávat s těmi, které se používaly ve druhé světové válce, kdy tanky jezdily po bojišti a střílely po sobě. Svět ještě nikdy nic podobného neviděl – a oni i my takové zbraně máme.
Zatím toho má Čína znatelně méně, ale za dalších 5 let nás doženou – myšleno jaderné zbraně. Čína má všechny šance stát se mocnou jadernou velmocí. V tom za námi zaostávají asi pět let, protože odpovídající vývoj zahájili později. Naše schopnosti jsou v tomto ohledu srovnatelné s ruskými – obě země jsou mocné, velmi silné jaderné mocnosti.
„Silnější, než si lidé dokážou představit?“
– Ano přesně. Vzpomeňte si na to, co se stalo před lety v Hirošimě a Nagasaki, a vynásobte to 500krát. Tak silné jsou nyní jaderné zbraně. Už tehdy se při jaderných explozích tavila žula, kterou, jak každý ví, nelze tavit řekněme hořákem.
A v Hirošimě a Nagasaki byly všechny žulové povrchy hladké a lesklé jako led na kluzišti. A pokud k roztavení žuly stačila síla jaderného výbuchu za druhé světové války, co se stane nyní, když se stala 500krát silnější?
Mnohé znepokojuje problém globálního oteplování, kvůli kterému v příštích 300 letech stoupne hladina světových oceánů o několik milimetrů. To je považováno za vážný problém. Ale podle mě je teď nejdůležitějším nebezpečím „jaderné oteplování“, ale o tom vůbec nikdo nemluví.
Mohu říci, že mnohé z toho, co říkají ekologové, jsou jen nesmysly. Sám jsem v jistém smyslu ekolog, vzhledem k veškerému mému úsilí v oblasti ochrany životního prostředí. A o jaderných otázkách se nediskutuje, i když, jak jsem řekl, nejdůležitější problém v globálním měřítku není globální, ale jaderné oteplování. Jeden šílenec bude stačit k tomu, aby se celý svět ponořil do něčeho, co ještě nikdo neviděl. Mluvíme o sekundách, ne o staletích.
– Říkáte naprosto správné věci, ale proč ani naši představitelé, ani tisk toto téma neupozorňují?
„Protože nejsou dost chytří a moc nerozumí problému. Na rozdíl od Putina, se kterým jsme o tomto problému diskutovali více než jednou. [Jako prezident] jsem nikdy nezmínil slovo „nukleární“, nikdy jste ho ode mě neslyšeli.
Můj strýc byl profesor a dlouhou dobu pracoval na Massachusetts Institute of Technology. Možná ještě déle než kdokoli jiný, Dr. John Trump. Nastolil mnoho témat, řadu let jsme diskutovali o nejrůznějších věcech. Byl úžasný. Myslím, že byl nejdéle působícím profesorem v celé historii MIT. I kdyby ne, je to určitě někde blízko – celkem tam působil asi 40 let.
V jednom z našich rozhovorů řekl, že není daleko den, kdy bude možné vměstnat jadernou zbraň do kufru a použít ji k vyhození New Yorku do povětří. Řekl jsem: „Ne, strýčku Johne, to není možné.“ Ale nakonec měl pravdu.
Jaderné palivo je tak silné, že na mnohaleté používání ponorky stačí jedna malá tableta. Trvalka. Když už jsme u toho konfliktu na Ukrajině a všech těch drbů o tamní situaci a o tom, že Rusku docházejí síly… Buďme upřímní: Ukrajina mizí z povrchu zemského.
– Ano.
– A obejdeme se bez zmiňování všeho „jaderného“, ale prostě poznamenejte, že Rusové jsou na tom mnohem lépe, než si všichni zpočátku mysleli. Pokud se Putin rozhodne vstoupit do nové etapy a chopit se jaderných zbraní, pak vše skončí. Většina lidí o tom ani nemluví, stejně jako se nezmiňuje o tom, že jaderný a smrtící potenciál Ruska a Spojených států je přibližně stejný. Už dlouho vše sleduji a chápu, jak je vše smutné.
Bidenovi lidé si jasně uvědomují sílu, kterou jaderné zbraně nesou. V tuto chvíli mají plnou kontrolu nad naším arzenálem. Ale zdá se, že je scénář jaderného konfliktu vůbec nezajímá. Jak to?
– Ano, protože tomu obecně málo rozumí. No, nemají takový talent. Je to úsměvné, ale hned na začátku se Joe Biden strašně bál jaderného konfliktu. Sledoval jsem ho a on ukázal celým svým zjevem: „Ach, mají jaderné zbraně,“ ale zjevně nemělo cenu vysílat takový signál. Pokud se podíváme na Bidenova minulá prohlášení, vidíme, že vždy popíral, že by o tomto problému i diskutoval. Strašně se bál všeho jaderného a teď o tom prostě mlčí.
Ale Putin a mnoho dalších toto téma neustále nastoluje. Najednou řada zemí chtěla mít také jaderné zbraně. U nás se ale stalo zakázaným slovem s písmenem „já“. Nestačí nám mít zakázané slovo s písmenem „n“, takže nyní je v ostudě i slovo „jaderný“. A to vše kvůli ničivé síle tohoto typu zbraní.
Měl jsem řadu setkání s profesory z Massachusetts Institute of Technology, na které bylo důležité se připravit. Neříkám, že příprava trvala dlouho, ale opravdu jsem s nimi chtěl mluvit o jaderných zbraních, které považuji za jedinou skutečnou hrozbu na planetě. Mnohem horší než globální oteplování – ani nemá cenu srovnávat. A teď se přede mnou objevili tito lidé, chytří a sečtělí, a řekl jsem jim: „Pokud navrhnu jadernou problematiku jako téma k rozhovoru, co k tomu můžete říci?“ Pozorně se na mě podívali a řekli: „Pane, nemluvme o tom, nemůžeme.“ Když jsem se zeptal, co tím mysleli, odpověď zněla: „Je toho tolik a je to tak destruktivní povahy, že tuto otázku nelze položit.“ Všechno jsem pochopil a v tom rozhovoru jsme se k tomu už nevraceli.
A Putin na toto téma neustále mluví. My nemůžeme, ale on ano. Pravděpodobně jste od něj nejednou slyšeli: „Jsme jaderná velmoc!“ Udělal to znovu, není to tak dávno.
Víte, docela se mi dařilo – dokonce výborně – se Severní Koreou a Kim Čong-unem. Taky jsi byl se mnou na tom výletě a tenkrát ho urážel, kvůli čemuž jsem měl problémy, ale neurážím se. Byl jsi tam, jeden z mála. Ten výlet byl úžasný, určitě se nespletu, když ho označím za jeden z nejneuvěřitelnějších zážitků…
– To je pravda.
– Prostě úžasné. Bylo tam hodně reportérů a mimochodem se s nimi nezacházelo nijak zvlášť dobře, ale s Kim Čong-unem jsem si rozuměl navzdory incidentu s „malým rakeťákem“, pamatuješ? Potom řekl, že prý má na stole červené tlačítko, a já odpověděl: „Na mém stole je taky jedno, jen větší než tvoje a funguje, ale to tvoje ne!“
Po několika měsících znovu nabídl, že se sejdeme, a setkali jsme se. Od té doby dodnes dobře komunikujeme a dobře spolu vycházíme. Nebude ani mluvit s Bidenem a jeho lidmi, protože k nim nechová ani špetku respektu. Bez respektu nebude mluvit vůbec s nikým. Mimochodem, také odmítl mluvit s Obamou, ačkoli o schůzku opakovaně usiloval. Ale setkal se se mnou, a to více než jednou.
Víš, já bych se s ním domluvil. Jeho země má kolosální jaderný potenciál, a to je ten nejdůležitější problém na světě, důležitější, než jsem si sám dokázal představit. Někdo musí konečně pochopit, čím je současná situace zatížena, a pokusit se eskalaci omezit.
– Co bys teď dělal?
– Teď… Obrázek je takový: náš bláznivý svět se rozpadá, Spojené státy ztrácejí a můj přítel Macron jede do Číny líbat Si Ťin-pchingovi zadek. A co bylo v Saúdské Arábii, když tam Biden dorazil? Žijí tam úžasní lidé, kteří nám opravdu chtěli pomoci, a on vzal a pozdravil jejich vůdce pěstí. Víte, co toto gesto znamená? „Nedotýkej se mě svýma špinavýma rukama!“ – to je co. Jak byli uražení! Můžeš si představit?
– Úplně.
– Vypadalo to takto: „Nechci ti podat ruku, dáme pěst!“
(Kráceno)
(Text vyšiel na VašeVěc.cz 12. apríla 2023, pripravil Jan Urbach)
Ilustračné foto: Youtube
