Kniháreň 2023 – február

Štefan Nižňanský, Ivan Gašparovič: Hovory G … nielen o politike | Luboš Beniak, Vladimír Špidla: Špidla aneb Zdroje jsou… | Nadežda Lindovská: Dramatik Anton Pavlovič Čechov | Ian James: Nová francouzská filosofie | Eduard Mühle: Slované ve středověku. Mezi ideou a skutečností | Nový zborník: Mladá filozofia 2022

Štefan Nižňanský: Hovory G … nielen o politike

Kniha spomienok dvojnásobného prezidenta Slovenskej republiky Ivana Gašparoviča v jeho osemdesiatich voľne prerozprávaných príbehoch a v zákulisných spomienkach jeho najbližších spolupracovníkov. Príbehy exprezidenta od jeho mladosti a pôsobenia na Univerzite Komenského, na generálnej prokuratúre v Prahe cez pôsobenie vo funkcii predsedu Slovenskej národnej rady a v dvoch funkčných obdobiach hlavy štátu až po súčasné obdobie „politického dôchodku“ sú poprekladané 530-timi fotografiami, prejavmi aj úryvkami novinových článkov.
Stefany 21. novembra 2022, 512 strán

Luboš Beniak, Vladimír Špidla: Špidla aneb Zdroje jsou…

Od ruské invaze v roce 1968 má v podvědomí, že kdykoliv se může stát něco, co člověku obrátí život naruby. Následkem brutality komunistické policie skončil na psychiatrii, později se i s univerzitním vzděláním musel kvůli špatnému kádrovému profilu živit manuální prací. Po listopadu 1989 ho strhla politika a vrhnul se do resuscitace sociální demokracie. Léta stál po boku Miloše Zemana, s jehož podporou dosáhl politického vrcholu, ale pak se rozešli a Miloš Zeman stál za pádem Špidlovy vlády. Během působení ve funkci premiéra musel zápasit s následky nejhorších povodní v historii naší země, současně úspěšně dovedl Českou republiku do Evropské unie. Šest let působil jako evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. V současnosti vede Masarykovu demokratickou akademii a na návrat do exekutivní politiky údajně už nepomýšlí. Jak dnes Vladimír Špidla hodnotí svá vítězství a porážky? Jak se dívá na Evropskou unii a na svoji spolupráci a následný souboj s Milošem Zemanem? Proč některé věci udělal a jiné ne? Jak vnímá válku na Ukrajině? Politický veterán v rozhovoru se zkušeným novinářem Lubošem Beniakem, který ho nikdy nevolil, rekapituluje svou životní dráhu a neobvykle otevřeně mluví o zákulisí politiky. Knihu doprovází řada fotografií z rodinného archivu Vladimíra Špidly i dokumentárních snímků z průběhu jeho politické kariéry.
Prostor 26. mája 2022, 264 strán

Nadežda Lindovská: Dramatik Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov (1860 – 1904) patrí ku kľúčovým osobnostiam svetovej drámy. Svetové aj slovenské scény uviedli viacero divadelných adaptácií Čechovových poviedok. Jeho novely sú zdrojom originálnych tém a príbehov, inšpirovali vznik pozoruhodných inscenácií aj filmov. Rozsiahla prozaická tvorba ruského autora neprestáva byť objektom výskumu humanitných vied. Poznanie jeho diela v jeho úplnosti je výzvou pre každého milovníka literatúry a umenia. Môže sa pritom oprieť o početné biografické a analytické štúdie a monografie. Čechov je nekonečná téma, ktorá má svoje pomenovanie – čechoviana a predstavuje prúd literárnej, odbornej, vedeckej, javiskovej, hudobnej a inej mnohorakej recepcie čechovovského dedičstva.
Vysoká škola múzických umení 2022, 160 strán

Ian James: Nová francouzská filosofie

Důkladný, byť záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů – Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Rancièra, Alaina Badioua a Françoise Laruella –, které spojuje vymezení se vůči poststrukturalistické generaci a lingvistickému paradigmatu, orientace na vědy o životě a materialistické myšlení. Všichni tito filosofové vycházejí z předpokladu, že destrukce či dekonstrukce metafyziky, subjektivity či tradičních pojetí bytí, pravdy a vědění je nutné (a nedokončené), ne však dostatečné gesto umožňující vyrovnat se s tím, co se od současného myšlení žádá. Subjektivitu, ontologii, pravdu, epistemologii, stejně jako problémy univerzálnosti, etiky a politiky je podle nich třeba myslet znovu od začátku, a to spíše afirmativním a konstruktivním než dekonstruktivním způsobem.
Karolinum, listopad 2022 250 strán

Eduard Mühle: Slované ve středověku. Mezi ideou a skutečností

Kniha představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století. Zpracovává téma, jemuž německá historiografie věnuje pozornost přinejmenším dvě staletí. Přesto jde o knihu inovativní.
Autor ve svém výkladu vychází nejen z dobových písemných pramenů, ale velká část jeho interpretací je založena rovněž na poznatcích archeologických, jež v posledních desetiletích změnily zažité představy. Mühle ve svém výkladu volí dvojí přístup: na jedné straně se věnuje reálným společenským strukturám Slovanů, počínaje raně slovanskými skupinami obyvatelstva přes první slovanské státní útvary 10.–12. století až po mocensky stabilizovaná království pozdního středověku; na straně druhé na středověké Slovany nahlíží očima jejich sousedů. Nikoli tedy pouze slovanské pojímání sebe sama, ale stejně tak i pojímání Slovanů prizmatem sousedů (arabských, byzantských i latinských autorů), kteří si byli vědomi vzájemných kulturních odlišností.
Kniha Eduarda Mühleho ale není omezena pouze na samotné dějiny Slovanů mezi 6.–15. stoletím. Její druhou dimenzi představuje zkoumání Slovanů jako kulturního konstruktu, jako nástroje politiky od středověku do 21. století.
Argo 2023, 568 strán

Nový zborník: Mladá filozofia 2022

Zborník zo 17. ročníka medzinárodnej konferencie pre doktorandov a pre mladých vedeckých pracovníkov Mladá Filozofia 2022.
Až 41 doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov prezentovalo svoje myšlienky počas dvoch dní v rámci tematických okruhov dejiny filozofie, politická a sociálna filozofia a analytická filozofia. Účastníci konferencie pôsobia v Európe, Ázii a dokonca v Afrike.
Hlavnými rečníkmi konferencie boli prof. Graham Parkes (University of Vienna) a doc. Josef Fulka (Filosofický ústav Akademie věd České republiky).
Zborník zostavili Katarína Podušelová, Marcel Šedo a Alžbeta Kuchtová (Filozofický ústav SAV). Vydavateľom zborníka je Filozofický ústav SAV.
Do zborníka prispeli: Michaela Fikejzová (Univerzita Karlova), Zoltán Sóstai (Eötvös Loránd University), Michal Kalnický (Filozofický ústav SAV), Jonas Vanbrabant (Univerzita Karlova) Katarína Podušelová (Filozofický ústav SAV), Lenka Vojtíšková (Univerzita Karlova), Katarína Sklutová (Univerzita Komenského v Bratislave) a Jakub Zítko (Univerzita Karlova).
Informácie o konferencii nájdete tu: https://lnk.sk/jycl
Zborník si môžete stiahnuť tu: https://lnk.sk/dkac