V posledních dnech se mi zdá, že jsem se ocitl ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec krátce poté, co titulní hrdina, zhrzený, že nedostal medaili, prosloví: „Až řeknu tři, tak se to začne mazat!“ Podobnost s Donaldem Trumpem (jemuž během jeho minulého mandátu, v němž uzavřel několik válek, zapomněli dát Nobelovu cenu za mír, a tak se tentokrát snaží být nejlepší ve válkách) je čistě náhodná…
Druhé dílo, které mě v těchto souvislostech napadá, je Verneovo Ocelové město, kde deprivantský profesor Schultze vybaven pohádkovým dědictvím vystaví město, z kterého se chystá vyhlásit světu totální válku, jenže své superdělo předimenzuje, což nakonec celý systém jeho města zničí. Donald Trump udělal totéž, když během pár dnů nechal zatknout prezidenta nezávislé Venezuely, začal se v médiích doslovně prohlašovat za venezuelského prezidenta, tamtéž projevil přání, aby jeho ministr zahraničí Rubio byl prezidentem popřevratové Kuby, a začal se tak nahlas vztekat, že drahá fosilní hračka, Grónsko, které tolik chce mít, není jeho.
Ilustrácia: Ľubomír Kotrha
Tím posledním se Donaldu Trumpovi povedlo nemožné: docílil toho, že se jednotky jeho NATO-spojenců z Dánska, Francie, Německa, Nizozemska, Švédska, Británie, Norska a Kanady začaly sjíždět do Grónska, oficiálně „na cvičení“, ve skutečnosti na obranu země před výhrůžkami prezidenta USA. A protože je veřejným tajemstvím, že vojáci mnoha zmíněných armád NATO už od začátku pokračovací války v roce 2022 bojují na ukrajinské frontě (milovníci logiky a paradoxu už tuší…) – ano, Donald Trump tím fakticky otevřel druhou frontu, která neamerickým zemím NATO odčerpává potenciální bojovníky proti Putinovi na Ukrajině!
Last but not least se Trumpovi znelíbila i OSN, načež (přesně podle orwellovského hesla „válka je mír“) začal dávat dohromady její alternativu zvanou „Rada míru“.
Kanadské slovo do pranice
Došlo to tak daleko, že premiér Kanady, po níž Donald Trump chce, aby se tak jako Grónsko připojila k USA, dal zapravdu předsedkyni kanadské Strany zelených Elizabeth Mayové, která vyzvala parlamenty amerických států Washington, Oregon a Kalifornie, aby se odtrhly od USA a aby se naopak připojily ke Kanadské federaci. Předseda její vlády předevčírem na ekonomickém fóru v Davosu navíc zacitoval z Havlovy eseje Moc bezmocných, kde se vypráví o zelinářovi, kterého vládnoucí řád svou mocí nutí, aby dával do výlohy hesla, jimž nevěří nejen zelinář, ale už skoro nikdo z těch, kterým své zboží prodává. Kanadský premiér Carney na to konto vyzval menší země, aby přestaly být loajální k velmocím, odstranily lživá hesla z výloh a konečně se začaly starat o zájmy své, a nikoli nadřízených velmocenských otesánků, které z nás dělají otroky. Jinými slovy, řekl něco podobného, co už léta říkají jeho kolegové z Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Robert Fico a nově i Bart De Wever z Belgie, ale na to, aby měla slova politika patřičnou váhu, musí asi holt být člověk ze země, která má přes 40 milionů obyvatel a rozlohu větší nežli USA. Alespoň podle reakce českých opatrnických médií:
Najednou jako by 36 let ustálené heslo našeho zelinářského mainstreamu COKOLI USA DĚLÁ – VŠE DOBŘE DĚLÁ! šlo z výlohy ven, pomalu, pomaloučku vidím, jak se ve velkých českých médiích objevují články o tom:
– že nejmenovat člena vlády, kterého do ní nominoval výsledek voleb a premiér, je prezidentská pozice, která je vlastně protiprávní.
– že americké nastolení islamistické vlády v Sýrii a ponechání protiislamistických Kurdů (kteří už předtím nesli hlavní tíhu bojů proti Islámskému státu) jejich osudu nebylo tak úplně dobře. Že dokonce ani přijetí hlavy současného syrského režimu (před nímž utíkají za hranice desetitisíce křesťanů a dalších příslušníků náboženských a národnostních menšin) naším prezidentem nebylo tak úplně košer…
A tak dále a tak podobně…
A tak si (jak chorobný optimista) říkám: Kdo ví. Možná se slova kanadského premiéra dostanou českými kamennými vydavatelskými domy tak daleko do kamenně loajálních českých novinářských hlav, že se zítra tamtéž dočteme, že:
– nebyl v pořádku ani bianko šek, který Petr Pavel coby druhý muž NATO v roce 2018 podepsal mezinárodně protiprávnímu zásahu druhé nejpočetnější armády NATO (turecké), která využila propuštěné bojovníky IS a s jejich pomocí vyhladila kurdské město Afrín na severu Sýrie…
– zatknout prezidenta Venezuely bylo stejně protiprávní jako svrhnout a donutit k emigraci demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, poté, co katalánský parlament odhlasoval nezávislost a místní vláda ho podpořila donutit k emigraci a zrušit funkci katalánského premiéra – či po prvním kole zrušit prezidentské volby v Rumunsku, v nichž zvítězil nepohodlný kandidát a že
– odtrhnout od mateřské země Kosovo bylo stejně protiprávní jako odtrhnout od ní Krym a Donbas…
– nakonec se možná objeví i otázka, zda když jeden národ dělá totéž, co ten druhý (např. vojensky okupuje sousední zem), není to totéž, nebo za to má být taky stejně potrestán. Jinými slovy: Budeme kvůli okupované Venezuele (a do budoucna Grónsku, Kubě, vzpurné Minnesotě, jejíž guvernér se před 14 dny vzbouřil proti Trumpově vládě a povolal domobranu do boje proti FBI…) i od Američanů muset přestat nakupovat výhodný tovar, zahltíme je sankcemi, zrušíme přímé lety do USA, zakážeme Američanům přístup na naše území, vyloučíme je ze sportovních her? A bude se těm Čechům, co budou bránit význam nevinné americké kultury, taky nadávat, že jsou dezoláti a dezinformátoři, bude jim zakázán přístup do médií, budou propouštěni z práce, taháni po soudech..?
To už jsem se ale asi doopravdy moc rozjel. To bychom (přinejmenším) z výlohy našeho shnilého zelinářství museli odstranit i heslo COKOLI E.U. DĚLÁ – VŠE DOBŘE DĚLÁ!
Zdroje: Seznam.cz, Novinky.cz, E. A. Longen: Anton Špelec, ostrostřelec, Václav Havel: Moc bezmocných, Jules Verne: Ocelové město
(Vyšlo v krajskelisty.cz 22. januára 2026)
