Z několika stran jsem zachytil zvláštní novoroční přání: „Ať je tento rok lepší, než bude!“ A i když je toho hodně, co si dnes koleduje o komentář, volby kupříkladu, říkám si, že aktuality neutečou, a tenhle novoroční rébus stojí za přednostní zamyšlení.
I bez velké představivosti člověk chápe, že nás čekají samé nepříjemnosti a komplikace. Z let minulých jsme si do roku nynějšího dovlekli problémy, které jsou chronické a nemají řešení v rámci systému, který je generuje. Všude, kde si stát zakázal překážet neviditelné ruce trhu, evidujeme chamtivost v honbě za ziskem, klientelismus a korupci.
Veřejné prostředky mizí v soukromých kapsách a výsledkem je zanedbaná, předražená infrastruktura, zhoršující se zdravotní péče, mizerné vzdělávání. Sebevražedná privatizace síťových odvětví působí dojmem, že politici hledali způsob, jak kompromitovat liberální slogan, že stát je špatný hospodář. Dokonce i za situace, kdy je třeba chránit obyvatelstvo před důsledky krizí, vyvolaných globálními spekulanty, je hlavní starostí politiků neplést se spekulantům do spekulací, které vydávají za ekonomiku!
Vedle chronických problémů nás letos budou sužovat důsledky ukrajinské války, protiruských sankcí, které jako bumerang poškozují EU, a důsledky Bruselem zaviněného „zeleného údělu“. Na nic z řečeného politici nemají kloudné řešení, ale pouze cynicky asistují ekonomickému, politickému a sociálnímu úpadku. Aby člověk očekával mizerný rok, nemusí být pesimista. Stačí být realista.
Pokud jde o ten tajemný vinš, aby byl nový rok lepší, než bude, zřejmě se předpokládá možnost, že vedle roku mizerného lze prožít ještě jiný, alternativní rok, který bude vůči realitě imunní. Jak by mohl vypadat? Možnosti se nabízejí nejméně dvě: Prožít ten „lepší“ rok v izolaci, anebo ho prožít v opozici. Nenechat se znechutit, anebo se nenechat zastrašit.
Nenechat se znechutit, znamená (vzletně řečeno) hledat v sutinách kolabující modernity fragmenty starého dobrého světa. Nenechat si ideologicky vymýt mozek. Imunitu proti hlouposti, fanatismu a hrubosti posiluje zdravý rozum a veselá mysl. Vedle velkých dějin jsou zde i dnes malé dějiny člověka, ve kterých jednotlivec není bezmocným objektem historie, ale jejím subjektem, na kterém záleží, zda svět stojí za to.
Nenechat se zastrašit znamená nesmířit se s tím, co se na nás chystá. Nerezignovat, nepřizpůsobit se poměrům, nenechat si vnutit, že úpadek je přirozený, viníky krize že jsme my, náprava že je nemožná a vzpoura marná. Čím horší jsou vyhlídky, tím více je třeba oponentů, rebelů. Rebelantům patří budoucnost jednoduše proto, že stoupenci režimu nemají slušnou budoucnost pro normální lidi v nabídce. Přibývá dobrých důvodů a dobrých alibi pro občanskou neposlušnost.
Kdo ví? Nový rok může být lepší, než bude, protože pokud se skutečně naštveme a vzbouříme, nebudeme bez šance vylít z vaničky se špinavou vodou i dítě, kterým je ve skutečnosti asociální, nespravedlivý a amorální systém, který parazituje na společnosti, místo aby jí sloužil…
Také je ale možné, že to tajemné přání je pouhý nonsens, konstatující naši bezmocnost. A lepší, než bude, že nový rok nebude.
(Text vyšiel na ParlamentníListy.cz 14. januára 2022)
(Úvodné foto: Archív I. H.)
