Bojovníci za jakákoliv práva mají mimořádnou schopnost dívat se jinam, když se těm, za které slovy bojují, začne dít skutečné příkoří. Takže podle Ivana Hoffmana není divu, že se dnes žádný bojovník za práva zvířat nezastane krav, kterým hrozí smrt, i když jsou třeba zcela zdravé. Bojovníci za práva lidí zase koukají kamkoliv jinam než do Sýrie, kde přátelé EU momentálně vyvražďují křesťany.
Chránit zvířata je nepochybně ušlechtilý záměr. Zákon na jejich ochranu definuje zvíře jako živého tvora, schopného pociťovat bolest a utrpení a zcela zakazuje jeho bezdůvodné usmrcování. O tom, co je důvodné, a co je bezdůvodné usmrcování ovšem nerozhodují zvířata. A člověk si důvod najde i tam, kde není. Což je případ nemocných krav, které lze úspěšně vyléčit, a dokonce zdravých krav, které jsou ve špatné chvíli na špatném místě, tedy poblíž nějaké nemocné krávy.
Zjevně pokrytecké označení „ochránci zvířat“ je třeba uvést na pravou míru a důsledně mluvit o ochráncích „některých“ zvířat. Na stránkách ochranářů totiž o tom, že kravám jde o život, není ani slovo. Veškeré emoce ochránců některých zvířat směřují k nelehké životní situaci koček bez domova. O tisíce krav, které jsou a budou utráceny, nezavadí ochránci některých zvířat ani periferním pohledem.
Aktivisté všeho druhu mají podivuhodnou schopnost, hledět někam do blba, když by měli v praxi dostát zásadám, kterými se teoreticky ohánějí. Vedle ochránců některých zvířat jsou leda pro ostudu i ochránci některé přírody, kteří bazírují na emisních normách, ale k válkám a ke zbrojení mlčí jako hrob. Nepřekvapivě jsou nejmilitantnější stranou v sousedním Německu Zelení. Naprosto skandální je pak chování ochránců práv některých lidí, kteří svou agendu drze prohlašují za lidsko-právní a svou politiku za hodnotovou.
Poté, co v Sýrii Bašára Asada vystřídala u moci Al-Káida, rozhodla EU poskytnout islamistům mezinárodní pomoc ve výši dvě a půl miliardy eur. Zatímco se hovoří o potřebě pomoci některým Syřanům s vybudováním normálního a důstojného života, někteří jiní Syřané, křesťané a Alávité jsou vyhlazováni, aniž by to v Bruselu někoho vzrušovalo. Některé lidi lze hromadně vybíjet stejně, jako některá zvířata. Z toho neodbytně vzniká podezření, že krávy a křesťané mají v Bruselu společného nepřítele. Nahlíženo lidskoprávně, hodnotově, je Evropská unie mimořádně odporný spolek.
Svět nikdy nebyl rajskou zahradou a zvěrstva se na lidech a na zvířatech páchají odjakživa. Nové nebude ani to pokrytectví, kdy lidé, neteční ke špatnostem, o sobě mají dobré mínění. Na ochránce některých zvířat je třeba pohlížet jako na obzvlášť nebezpečné jedince, kteří svou selektivní dobrotou kamuflují obecně akceptované zlo.
K hromadným popravám křesťanů v Sýrii, jež se evropským médiím nedaří nezávisle ověřit, neboť se o to ani nesnaží, jen krátkou poznámku. S jídlem roste chuť, a když islamisté vyhubí křesťany v Sýrii, povzbudí je to srovnat do latě rovněž jinověrce a bezvěrce v Evropě.
Pokud jde o krávy, které v civilizovaném světě nemají nárok na doktora, neboť co s někým, komu se sníží užitkovost, naštěstí nevlastním dostatečně velký pozemek, abych ho sdílel s těmito krásnými, ušlechtilými tvory. Státní zřízenci, kteří by naše krávy chtěli připravit o život, by si nejprve museli poradit se mnou. Těžko se to vysvětluje, ale věřím, že bych nedopustil, aby na mého zvířecího přítele vztáhnul ruku nějaký dobytek.
(Komentár vyšiel na ParlamentníListy.cz 5. apríla 2025)
Foto: Archív I. H.
