Žijeme ve světě, ve kterém je už úplně jedno, které ruce provedou teroristický čin ve prospěch Spojených států. Ať už tak učiní na přímé přání i s konkrétním zadáním, s podporou informací, podmořských map a hlavně peněz. Nebo některá hlava „vyčte přání z očí“ Washingtonu, jako čtou zamilovaní ve zracích svých lásek. Zda se chce dotyčný zavděčit, vydělat si peníze, vyhovět nějaké vlastní psychické deviaci či prostě pouze uhodne špatně skrývanou tužbu svého pána, jako věrný sluha. Nebo tak nějak podobně. Je proto úplně lhostejné, zcela bez významu, který agent, terorista, kolaborant, psychopat, nacista, dobrodruh, nájemný pachatel či jiné podobné individuum vyhověli Washingtonu a zničil technologické zařízení cizích států, tedy Nord Stream I a II.
Nejméně od výstavby Severního proudu II byl celý tento projekt velice užitečně spojující EU (především Německo) s Ruskou federací terčem nelibosti a sankcí vládnoucích oligarchicko-globalistických struktur ve Washingtonu. Současný takzvaný „demokratický“ prezident USA, Joe Biden, ještě několik měsíců před ruským vstupem do války mezi kyjevským režimem a Donbasem, prohlásil, že toto zařízení pomáhající Evropě a ztěžující zisky americkým plynařským lobby (takto po pravdě Biden důvody americké nelibosti pochopitelně nevyjádřil) musí zmizet. I stalo se, jak si přál, cca sedm měsíců po ruském vstupu do konfliktu na Ukrajině, což v podstatě potvrzuje, že jedním z důležitých cílů vyprovokování Ruska k ozbrojenému zásahu bylo také zničení oboustranně výhodné hospodářské a energetické spolupráce mezi západní částí Evropy a Ruskou federací. V míru by to bylo dokonce i pro Washington obtížnější.
Ilustračné foto: Pixabay.com
Jak si tedy struktury řídící Bidena ve Washingtonu přály, tak se i stalo. Vazalské státy, v jejichž vodním teritoriu Baltického moře byl tento teroristický čin spáchán, se postaraly o to, aby se vyšetřování nemohla zúčastnit jedna z hlavních poškozených stran, zřejmě jediná, která by dokonce i chtěla vypátrat pachatele. Tedy Rusko. Mezitím se „vyšetřování“ činu ujaly „vyšetřovatelé“, kteří měli za úkol nevyšetřit nic. Dá se předpokládat, že pokud se tito „vyšetřovatelé“ potápěli k místu výbuchu, pak asi jen proto, aby zahladili stopy po pachatelích a mohli se spolehnout na mlčení amerických vazalů a nezájem o zjištění faktů ze strany prorežimních médií. Na obojí bývá spolehnutí vždy.
Zpočátku se kruhy loajální vůči pachateli, a hlavně k příjemci výsledku teroristického útoku na cizí technologické zařízení, pokoušeli rozšířit po světě několik absurdních, dokonale neuvěřitelných příběhů. Dokonce se pokusili obvinit, jak také jinak, Rusko. Tomu by stačilo uzavřít kohoutek s plynem, nač si působit miliardové škody? Lidová tvořivost pod dojmem těchto pohádek a nesmyslů vymyslela dokonce i příběh o kosatce, která všechna potrubí prostě omylem překousla. Pak se vynořila málem prázdninová story o jachtě, na které si rekreanti, možná dokonce Ukrajinci, krátili čas během opalování se na palubě. A jen tak, asi pro zábavu, se tito rekreanti-teroristé potopili do hlubiny. A nejspíš nůžkami z manikúry přestřihli všechna potrubí. Kdesi se dokonce psalo, že se na jachtě veselili, opili a pak je napadlo skočit do vody a konat.
Ale pak se přece jenom stalo, že se invence vyčerpala, a to skoro na dva roky, přičemž prorežimní média na celou záležitost ochotně zapomněla. Téměř dva roky se mlčelo. Možná tu a tam někoho na Západě i napadlo, že je velice zajímavé, když se o pachatele teroristického činu vůbec nezajímá Německo, jehož Wintershall Dea a PEG měly v projektu Severních proudů cca 31 procent. Také Holanďané (Nederlandse Gasunie) s 9 procenty a francouzská Engie rovněž s nějakým tím procentem měly v projektu svůj majetek, peníze, potřeby, zájmy. A přece nikdo nepátral po viníkovi. Ty firmy prostě odepsaly ztráty? Jak velkorysé! Ostatně, prorežimní média o terorismu na Nord Stream I a II mluví a píší prostě jako o „výbuchu“. Asi na dně Baltu „vybuchla“ podmořská sopka… Nejspíš jen proto, aby měl Biden radost. Jak silná musí být americká nadvláda nad vazaly, že si v podstatě nechají nafackovat a ani si nedovolí přidržet si na postiženém místě studený obklad. Dokonce ukrývají podlitiny…
Ale ani tím nevyčerpává vazalská mentalita celý svůj ostudný potenciál. Němci nyní oživili starý příběh o výletní jachtě s ukrajinskými „turisty-potápěči“. Objevili dokonce nějaká jména a podali na tyto osoby též i žalobu. Jak by se Německo po dvou letech mlčení opravdu snažilo dopadnout pachatele. Komické! Vždyť ho Němci znají. Znají ho úplně všichni na Západě, jenom nesmí být hnán k odpovědnosti. Tak hluboko klesl za Olafa Scholze a Annaleny Baerbockové kdysi hrdý a vysoce kulturní evropský národ. Inu, s národy je to nejspíš jako s ovocnými stromy. Po několik sezón rodí například Dürera, Schillera, Beethovena nebo Kanta, jiný rok zůstanou větve stromů prázdné. No a přijde rok, kdy německý sadař sklidí Scholze, Baerbockovou a několik dalších… (jak vlastně nazvat takovou úrodu?). Vůbec se zdá, že v posledních letech mívá evropské sadařství hodně špatnou sklizeň.
Naštěstí má Amerika kromě prorežimních médií (jakých máme spoustu i u nás, v Evropě) také několik novinářů, které zajímá spíše skutečnost než kolaborace s vládnoucími plutokraty. A tak jeden z nich, Seymour Hersh, už krátce po teroristickém útoku na Nord Stream I a II, provedeném v americkém zájmu, viníky identifikoval. Ale i kdyby se Hersh náhodou zmýlil v detailech, skutečnost, že se tak stalo v americkém zájmu a že to byl americký prezident, který se k přání zničit tato technologická zařízení krmící evropskou ekonomiku levným ruským plynem, sám přiznal, dokonce s předstihem, na věci nic nemění. Odpovědnost za zničení Severních proudů I a II padá plně na vládnoucí kruhy ve Spojených státech. Němci mohou ve snaze zalíbit se Washingtonu hledat Ukrajince nebo kosatku, jak chtějí. Mají z ostudy kabát, jaký si hodně dlouho nesvléknou.
Asi jen chabou omluvou pro německé sebezničující vazalství vůči Americe může být skutečnost, že Německo je stále ještě okupovanou zemí, ve které Spojené státy udržují při životě staré okupační zákony. Mají tak úplně volné pole k jakémukoliv postupu vůči německým vládám, a takto i vůči občanům. Zřejmě odtud pramení zbabělost tamních „lídrů“. Žádnými lídry ve skutečnosti nejsou. Ale dost podobně jsou na tom také „lídři“ (nelídři) v zemích, které Spojené státy sice otevřeně neokupují, ale jejichž reprezentace s Washingtonem uzavřely mesalianční smlouvy poskytující de facto území státu k libovolnému použití americkým vojenským silám. Jako pavouk, který začíná plést svou síť natažením prvního pevného lanka, podobně plete sítě i Washington. Dnes jsou americké pavučiny už plné malých i větších mušek.
Celá ta věc s (ne)hledáním pachatele a zadavatele teroristického útoku na plynovody má ještě další příchuť, jaká vskutku nechutná příjemně. Že mají plutokratičtí vládcové Západu ochočené vlády ve většině členských států NATO/EU a k tomu vykastrovaná média hlavního proudu, je jedna věc. Snad ještě horší ale je, že plutokraté zaměstnávají takové výrobce příběhů určených pro obyvatelstvo, jací se už ani nenamáhají sebemenší snahou vymyslet si něco uvěřitelného. Odbývají veřejnost příběhy tak nekvalitními, hloupými, neuvěřitelnými, skoro středověkými kalendářními historkami. Svědčí to o hlubokém pohrdání občany. Asi si říkají, že když jim občané dovolí, aby si oni vychovávali politiky, a když lidé čtou, sledují a poslouchají jejich média, tak si vlastně ani žádný pořádný dobře vymyšlený příběh nezaslouží.
Nad tím by se měli Evropané asi vážně zamyslet. Něco by se s tím mělo udělat, než bude úplně pozdě.
