Možná znáte novoroční přání: „Ať je nový rok lepší, než bude!“ Na první pohled je to nonsens, ten rok bude, jaký bude, takže lepší, než bude, logicky být nemůže. Anebo může? Vtip je v tom, jak se ptáme. Bude nový rok takový, jakým nám ho udělají politici, obchodní řetězce, úředníci nebo média? Anebo bude takový, jakým si ho uděláme my? Je na nás, zda svedeme udělat si nový rok lepší, než jak nám ho bude nutit stát, EU anebo obsluha globálního finančního kasina.
Nápovědou ohledně budoucnosti je minulost. Když s mými vrstevníky vzpomínáme na minulost, shodneme se, že byla lepší, než byla. Jinak řečeno byla lepší, než jak ji černobíle líčí historici. Mimochodem, ne nadarmo se říká, že největšími nepřáteli historiků jsou pamětníci. Každá doba má svá omezení, v každé existuje byrokratická šikana a totalitní praktiky. V každé době ale také člověk tráví čas s přáteli, sportuje, tančí, zahradničí anebo cestuje…
Jsou-li představy dnešní mladé generace o minulosti, kterou nezažila, povrchní a zkreslené, stejně povrchní, zkreslené a neúplné byly zamlada i naše představy o minulosti, kterou jsme nezažili. Třeba o životě v protektorátu. Nikdo nám totiž ve škole neukazoval fotografie dokumentující čilý společenský život zaměstnanců českých továren vyrábějících zbraně pro wehrmacht. Podobně v naší představě o československé první republice se hlavně střílelo do protestujících dělníků a nechápali jsme, jak ten strašný kapitalismus mohl někdo kromě kapitalistů přežít.
Tipoval bych, že komu je dnes dvacet, třicet, vnímá současnost jako lepší, než je. Neřeší inflaci, okrádání seniorů, korupci. Neporovnává současnost s minulostí, kterou nezažil. Má-li nějaké peníze, zajímají ho last minute letenky k moři, akvaparky, lyžařská střediska a restaurace a víkendy tráví v nákupních galeriích. Na tuto dobu, která bude v učebnicích líčena jako jedna obrovská politická, ekonomická a společenská tragédie, budou coby pamětníci vzpomínat s nostalgií, kterou si nenechají kazit historiky.
Každá doba má pak kromě omezení a příležitostí také své výzvy. Budoucnost může být lepší, než bude, pokud se tomu, co bude, člověk vzepře. Pokaždé, když společnost upadá, vytváří se na jejím okraji společnost paralelní. Tvoří ji lidé, kteří se odmítají přizpůsobit, splynout s davem jednou hnědým, jindy rudým anebo zeleným. Jde o lidi, kterým nestačí nemít problémy a pro které špatné časy nejsou překážkou, ale šancí najít v sobě odvahu ke svobodě. Ve zlých dobách se používání vlastní hlavy nevypláchnuté propagandou stává dobrodružstvím, adrenalinovou zábavou. Nebýt za hlupáka pak není samozřejmost. Je to luxus.
Zda bude tento rok lepší, než bude, je zjevně privátní, niterná věc. Může samozřejmě být lepší také objektivně, může se nečekaně podařit zatřást režimem. Za mou generaci k tomu zopakuji okřídlený bonmot, že „situace už je tak zlá, že pomůže pouze ozbrojený odpor v ulicích, na který jsme naštěstí už příliš staří“!
(Komentár vyšiel na ParlamentníListy.cz 6. januára 2024)
Foto: Archív I. H.
