Fiasko Kyjeva v Kurské oblasti je také vizitkou NATO

Není zatím úplně jasné, zda stoprocentně sebevražedný pokus okupovat část Kurské oblasti v Rusku byl vlastním rozhodnutím zoufalého kyjevského režimu na Ukrajině, nebo jej Kyjevu našeptaly řídící struktury NATO? Podobně, jako lidem, kteří tento režim ke škodě Ukrajiny i Ukrajinců přivedli v roce 2014 k moci, usilovně šeptaly do ucha ujištění o tom, že s jejich věrnou a nezištnou pomocí si to mohou bez obav vyřídit s početnou ruskojazyčnou menšinou v zemi, a takto uprostřed horečného zbrojení a s nápadem na vlastnictví jaderných zbraní vyprovokovat Rusko k válce, ve které ovšem nebudou mít Rusové žádnou šanci na vítězství. Neboť kdo má za zády NATO, ten si to může rozdat třeba i s celou Mléčnou drahou. No, není to pravda…

Jak je známo už ze středověkých legend a lidových vyprávění, našeptávač slibuje hory doly, hovoří sladkým hlasem, čaruje před očima své oběti čarovné vidiny, dokonce přináší dary, usmívá se, rohy, ocas a kopyto ukrývá pod společenským šatem z nejlepšího módního salónu, v botkách z krokodýlí kůže i pod slušivým kloboučkem s pírkem za stuhou. A na oplátku nežádá nic. Nic jiného než úplnou maličkost. Duši. (A jako bonus třeba, když oběť nedá jinak, přijme ten dobrák nerosty a suroviny.) Inu, altruista, hotový anděl.

No, a když je „spojenectví“ podepsáno krví, našeptávač hlásí do ústředí, že je možno začít topit pod kotlem. Lidé by měli být vždy ve střehu, když za nimi přijde někdo se sliby a lákavými nabídkami. Měli by mu beze slova zvednout klobouček kousek nad hlavu a prohlédnout si botky, zda náhodou jedna není o kousek větší než botka druhá.

Vpádem do Kurské oblasti, pro který kyjevský režim vyčlenil nejlepší jednotky, jaké mu zůstaly po porážkách na hlavní linii fronty dlouhé dva tisíce kilometrů, se pokusil předvést sponzorům mezi washingtonskými neokony a jejich evropskými pátými kolonami, že je schopen Rusko ohrozit, a dokonce s ním poté jednat z pozice síly. Pro Rusko ale vpád ozbrojenců kyjevského režimu právě do Kurské oblasti měl spíše význam symbolický než vojenský. Právě na tomto území se totiž v létě 1943 odehrála jedna ze dvou největších rozhodujících bitev Rudé armády s nacistickými divizemi pod vedením hitlerovského Německa. Nebyly všechny německé… U Kurska se definitivně zlomila iniciativa nacistické koalice. Od Stalingradu a Kurska pak postupovala Rudá armáda sice pomalu, ale již nezadržitelně do Evropy, jejíž velkou část osvobozovala od německého nacismu. (Čehož ale v současné Evropě, jak se zdá, někdo nejspíš lituje.)

Z vojenského hlediska bylo otázkou, jak dlouho Rusům potrvá osvobození této oblasti a vyhnání ozbrojenců, mezi kterými se nacházela spousta cizích žoldnéřů, z nichž někteří „vyzdobili“ svoje helmy i maskáče nacistickými symboly nebo symboly banderovských spojenců Adolfa Hitlera a zanechali na zdech rozbořených staveb obrovské nápisy hlásající „Smrt Rusům“ nebo „Památka banderovským hrdinům“. Ona symbolická vazba současné kyjevské okupace Kurské oblasti s bitvou v Kurském oblouku z roku 1943 byla nejspíš jasná i organizátorům tohoto avanturismu, a nejspíš i některým jeho přímým účastníkům.

Vpád do Kurska, o jehož neúspěchu nemohlo mít NATO ani nejmenších pochyb od samého začátku, byla další ze záměrných provokací, a to nejenom vůči Kremlu, ale v podstatě všem Rusům, kteří udržují historickou paměť. Je jich nesrovnatelně více, než je obvyklé u většiny jiných evropských národů. Proto také ruský prezident, Vladimír Putin, který se obvykle vyhýbá výhružně znějícím projevům, při vyhodnocení ruské operace v Kurské oblasti, výslovně zmínil, že na cizí žoldnéře se nebude vztahovat ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci, kteří jsou bráni jako vojáci plnící úkoly svých legitimních velitelů, ale že k nim Rusko přistoupí jako k teroristům, a čeká je v mnoha případech doživotní vězení v trestaneckých koloniích na Sibiři. A dost podobně může být zacházeno také s příslušníky ozbrojených sil kyjevského režimu, kterým se prokáže zabíjení či týrání civilního obyvatelstva a záměrné útoky na civilní objekty. Ruské obyvatelstvo Kurského příhraničí, které z okupovaných oblastí neuprchlo, nebylo evakuováno či se mu nepodařilo ukrýt někde v bezpečí, zůstává jako svědkové zmíněných skutků.

Je to patrně poprvé v průběhu tří let trvání této proxy války, kdy se Putin vyjádřil takto nekompromisně. Na území ruského státu poprvé od zahájení Plánu Barbarossa vpadl nepřítel. A dokonce některé jeho složky s sebou přinášely naprosto nepřehlédnutelnou připomínku na nacistický vpád přicházející z roku 1941. Rusko je na své vítězství ve Velké vlastenecké válce (název je rozšířením pojmu Vlastenecká válka pocházejícího z války proti Napoleonově Francii), nejenom hrdé, ale tato paměť představuje samý základ ruského vlastenectví. Právě proto se nepřátelé Ruska ze všech sil snaží vzpomínky na vítězství Rudé armády minimalizovat, dokonce zcela vymýtit. Právě proto nebyli zástupci Ruska pozváni k připomínce osvobození koncentračního tábora v polské Osvětimi, ačkoliv tento tábor, jako mnohé jiné, osvobodila právě a jedině Rudá armáda. Kyjevský režim nadto již téměř všechny památníky vítězství nad nacismem na svém území zbořil. Naopak se nepokrytě hlásí k odkazu banderovců. Tyto skutečnosti samy o sobě tvoří výbušnou směs, jaká kyjevským vpádem do Kurské oblasti nutně musela explodovat. A tak se i stalo. Dráždění Rusa přineslo další výsledky.

Ozbrojené síly kyjevského režimu byly v Kurské oblasti zdecimovány. Jejich zbytky opouštějí svoji techniku a v bezhlavém úprku se snaží po malých skupinách uniknout do Sumské oblasti na Ukrajině, na jejímž území už ruská armáda vytváří opěrné body, takzvanou nárazníkovou zónu. Jediným výsledkem kyjevského vpádu do Kurska je tedy nutnost začít urychleně s evakuací obyvatelstva ze Sumské oblasti. Bumerang se prostě vrátil zpátky. Útěk zbytku ozbrojených sil Kyjeva z ruského pohraničí je mediálním mainstreamem na Západě pochopitelně líčen jako „organizovaný ústup“. No, a plné vědomí cynického a úplně nesmyslného obětování téměř sedmdesáti tisíc lidí, kteří padli nebo byli na ruském území těžce zraněni, líčil vrchní velitel ozbrojených sil kyjevského režimu, Syrskyj, jako „starost o životy vojáků“. Neuvěřitelné!

Fiasko kyjevského režimu v Kurské oblasti není ale jen další citelnou porážkou Zelenského a jeho režimu, ale také vizitkou o skutečných strategických a taktických schopnostech velení NATO. Ukazuje se, že NATO dokáže mít úspěch jen, pokud vede nevyprovokovanou agresi s leteckými útoky zaměřenými především proti civilní infrastruktuře malých a vojensky slabých států. Viz Jugoslávie nebo Irák. Strategie, která by mohla být účinná proti vojensky, technologicky a hospodářsky skutečně silnému státu, je nejspíš nad síly i schopnosti NATO.

Tato Aliance funguje nejlépe jako převodní páka pro toky stovek miliard dolarů a eur, jež jsou odčerpávány z národních rozpočtů členských států na nesmyslné zbrojení. A plynule, v mohutném řečišti, přitékají na konta především amerického vojensko-průmyslového komplexu. NATO mělo být rozpuštěno téhož dne, jako byla rozpuštěna Varšavská smlouva. A byl by v Evropě klid a mír! Jeho úkol spočíval v systematickém ohrožování Ruské federace, jehož výsledkem bylo ustavení jakési nedoložitelné „ruské hrozby“, jaká nehrozila a hrozit ani nechtěla, s cílem přimět občany členských států, aby se, jsouce jati strachem z Ruska, vzdávali sociálních rozpočtů, rozpočtů na školství, zdravotnictví a jiné potřebné věci, a doslova zahazovali svoje peníze do kapes obchodníků se zbraněmi. Kdyby Černochová (česká ministryně obrany) hodila ty miliardy na americké stíhačky F-16 raději do Vltavy, udělala by lépe.

Vojenský rozpočet „pouze“ evropských členů NATO přibližně trojnásobně převyšuje vojenský rozpočet Ruské federace, a přesto evropské vlády volají o pomoc před Ruskem, které na ně hledí s tichou útrpností, a žádají, aby byl ten jejich předimenzovaný rozpočet ještě alespoň dvakrát tak vysoký. Může existovat jasnější důkaz o tom, že se nejedná o obranu, ale výhradně a jedině o zisky? O cizí zisky?! Že se ty peníze na „obranu“, jež obranou není, prostě někam ztrácejí? Kam? Přesně na to by se měli občané ptát svých vlád, než jim podepíšou další nesmyslný bianco šek.