Dva dny před koncem ultimáta se ozval svržený prezident a napsal cituji: „V době, kdy to potřebujeme, vyzývám vládu USA a celé mezinárodní společenství, aby nám pomohly obnovit náš ústavní pořádek. Boj za naše společné hodnoty, včetně demokratického pluralismu a dodržování zásad právního státu, je jediným způsobem, jak dosáhnout trvalého pokroku v boji proti chudobě a terorismu. Nigerský lid vám nikdy nezapomene vaši podporu v tomto klíčovém okamžiku našich dějin.“
Deník Washington post to otiskl. Jedná se v principu o pozvánku k vojenské invazi i přes to, že během celého převratu nebyla prolita krev a prezident Bazoum ve svém „vězení“ nadále vesele telefonuje a komunikuje.
Prodleva s jakou přichází tato pozvánka ukazuje, že jednání selhalo a rozhodnutí kdesi daleko za mořem bylo učiněno.
Přitom Mvemba Dizolele, senior fellow a ředitel afrického programu v Center for Strategic and International Studies, se ve středu nechal slyšet: „Použití vojenského zásahu v Nigeru bude kontraproduktivní, Vůdci ECOWAS, kteří chtějí obnovit demokracii v Africe, nejsou ani sami demokratičtí, většina z nich si cestu k moci zmanipulovala.“
Ve středu nigerijský vojenský náčelník štábu Christopher Musa řekl Radio France International, že pokud nařídí, jeho síly jsou připraveny k nasazení. Včera prezident Pobřeží slonoviny, který byl zvolen po francouzské vojenské intervenci, potvrdil připravenost ozbrojených sil země zúčastnit se invaze do Nigeru. K prohlášení se připojil i Senegal, kde jako reakce na vojenské harašení vypukly protesty. Je to náznak, kam se bude ubírat rozhodnutí summitu náčelníků ozbrojených sil zbylých států Ecowas, který nyní končí v nigérijské Abuje.
Americké ministerstvo zahraničí mezitím nařídilo části zaměstnanců amerického velvyslanectví v Nigeru a jejich rodinám opustit zemi. Američtí vojáci ale prý v Nigeru zůstávají nehledě na názor pučistů.
Pučisté vypověděli smlouvy o vojenské spolupráci s Francií, včetně té, která umožňuje 1 500 francouzským vojákům pobývat v zemi. Rozhodnutí o zrušení pěti vojenských dohod s Francií z let 1977 až 2020 přečetl ve čtvrtek pozdě večer v národní televizi zástupce junty Amadou Abdramane. Pučisté (Národní rada pro ochranu vlasti) zároveň ukončila působení velvyslanců Nigérie, USA, Francie a Toga.
Doposud mnozí pochybovali o tom, že ECOWAS skutečně chce jít do války o Niger. Gambie, kde byl blok naposledy nasazen, je nejmenší zemí na pevninské Africe se slabou armádou. Niger je dvakrát větší než Francie a jeho bitvami prověřená armáda byla vycvičena americkými a evropskými speciálními jednotkami. Jenže to zřejmě nebudou jen jednotky států Ecowas, nýbrž i USA a Francie.
V té souvislosti jsem četl prohlášení generála Salou Džibo v nigerském tisku. Džibo je důstojník nigerské armády a má v Nigeru kvůli své minulosti velkou autoritu. Poté, co se prezident Mamadou Tandja pokusil v roce 2010 zůstat u moci i po skončení svého mandátu, vedl Džibó vojenský převrat, který prezidenta Tandju sesadil, načež se stal šéfem Nejvyšší rady pro obnovu demokracie. Jeho vojenská vláda oznámila, že hodlá z Nigeru učinit „vzor demokracie a dobré správy věcí veřejných“ a po volbách v roce 2011 vrátila moc nové civilní vládě. V roce 2020 kandidoval i v nigerských prezidentských volbách.
Ten ve svém prohlášení vyzval strany k rozhovoru a varoval před „nepřátelskou vojenskou akcí ze strany ECOWAS“. Napsal, že by taková varianta „měla nevyhnutelně katastrofální důsledky a mohla by dokonce vést k internacionalizaci vnitropolitického sporu. Vyzval všechny nigerské i zahraniční strany zapojené do této kauzy, aby se zdržely použití násilí k urovnání tohoto politického sporu.“
Nezapomněl ale na závěr svého prohlášení napsat, že „… v případě vojenského zásahu cizích ozbrojených sil bude na všech Nigercích, hodných toho jména, aby se spontánně zmobilizovali na obranu suverenity země.“
Válka na Ukrajině je ve slepé uličce, přišla tedy vhodná situace na změnu bojiště?
Pokud Sahel vzplane, Evropa se pod přívalem uprchlíků potopí…
(Status na FB 4. augusta 2023)