V lednu v New York Times vyšel článek s názvem „Je to státní propaganda. Ukrajinci se vyhýbají televiznímu zpravodajství“ a v něm jsme se mohli dočíst, že tzv. „Telemarathon United News“, jediný státem kontrolovaný ukrajinský kanál zpravodajství, financovaný ze 40 procent vládou, nařízený Zelenského dekretem po zákazu opozičních médií jako obrana proti tzv. „ruským dezinformacím“, byl sice kdysi považován za důležitý nástroj pro udržení celistvosti země, ale v současnosti je stále více vysmíván jako hlásná trouba vlády.
NYT napsal, že Ukrajinci si stěžují na neustálý narativ „Vyhráváme, všichni nás mají rádi a dávají nám peníze“, že Oksana Romaniuk, ředitelka Institutu masových informací se sídlem v Kyjevě, kanál označila za „státní propagandu“ a že ho nesleduje ani 10 procent obyvatel. Přiznám se, že jsem se trochu zavrtěl na židli a vzpomněl si na útoky fanatiků ještě před rokem, když člověk popsal situaci mnohem realističtěji, než to dělala mainstreamová média.
Nyní s odstupem několika měsíců před několika dny vyšel další dost zdrcující článek v NYT s názvem „Velký krok zpět“ o tom, jak je na Ukrajině omezována svoboda projevu, což samozřejmě nezačalo včera.
V textu stojí, že ve všech ukrajinských médiích funguje autocenzura, ale nejen to. Stojí tam, že třeba reportéři státní tiskové agentury Ukrinform, která má být nestranná, dostali koncem loňského roku od svého vedení seznam osob, které byly označeny za „nežádoucí“ pro citování v článcích. Že ukrajinské úřady několika zahraničním novinářům odebraly tiskové průkazy po kritických reportážích, že ve městě Oděsa dostali reportéři pokyn, aby v některých případech uváděli pouze prezidentem jmenované osoby, že do vysílání nejsou zváni členové opozice, že od ledna do dubna tvořili členové politické strany pana Zelenského Sluha lidu asi 70 procent politických hostů ve vysílání se vzrůstající tendencí, že v lednu vyšlo najevo, že ukrajinská rozvědka SBU tajně natáčela reportéry skrze navrtaná kukátka do věšáků v hotelových pokojích na večírku zpravodajského webu atd.
Vzpomněl jsem si, jak naše média ještě před rokem narativ Telemarathonu přepisovala, i když tady Zelenského dekret neplatí, jak cokoli, co se přibližovalo výkladu informací ruské strany, bylo označeno za dezinformaci. Vzpomněl jsem si, jak se ty útoky prakticky nachlup podobaly těm o pár let dřív, když někdo vyslovil podezření, že virus, způsobující covid, by mohl být umělého původu a unikl možná z nějaké laboratoře.
To, o čem mnozí psali a co média ani nezmínila, ignorovala a ve své jednostrannosti jakýkoli jiný názor dehonestovala, se nyní v malých dávkách pomalu dostává na povrch, ale jistě se v budoucnu dozvíme, že situace nevznikla počátkem tohoto roku.
V historicky velmi krátké době selhala prakticky všechna mainstreamová média dvakrát po sobě. A selhala i veřejnoprávní média, které si platí občané právě pro případ, kdyby ta komerční média chtěla uspokojit své fanatické čtenáře a pravdy se nechtěla dotknout.
Pro mě osobně tím ztratila veřejnoprávní média svou funkci a je mi to líto, protože jsem v minulosti vždy zastával názor, že přesně v takových společensky hysterických situacích se ukáže jejich důležitost. Nyní si myslím, že by měla začít diskuze o jejich celkové změně, popřípadě zrušení.
(Status na FB 22. júna 2024, titulok SLOVO)
