Ledacos tomu nasvědčuje. Politická opozice bojuje proti vládě, vládní strany bojují proti opozici, neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová a většina novinářů bojují proti zlu jménem Babiš, hrstka nezávislých novinářů označovaných establishmentem za dezinformátory bojuje už téměř proti všem a horní třetina rozděleného národa bojuje proti dezolátům, proruským trollům a ruským švábům, zatímco ta dolní bojuje proti jelitářům, proamerickým trotlům a americkým štěnicím. Jenom mlčící menšina, která nám ovšem roste před očima jako houby po dešti, bojuje jen a jen o vlastní přežití.
A tak se ptám: Což takhle raději bojovat za něco? A nejlépe za něco obecně prospěšného. Třeba za mír, jako to dělávaly finalistky soutěží o titul Miss World, než začaly bojovat proti xenofobii a homofobii v literatuře a umění, jež sice patří ke společenským nectnostem, ale které existenci naší planety a ji obývajícího lidstva nijak zvlášť neohrožují?
Nebo že by byl boj za mír už natolik zprofanovaný, že začneme dávat přednost válce jako boji za všechno, čeho se nám nedostává, nebo s čím si nevíme rady? Pak ovšem pámbu a všichni svatí s námi!
(Status na FB 16. januára 2023)