Policie se podle různých zpráv střetla s více než milionem demonstrantů proti důchodové reformě prezidenta Macrona. Výlev nespokojenosti veřejnosti vyvolalo prohlášení prezidenta, že od příštího roku se věk odchodu do důchodu zvýší z 62 na 64 let. Macron trvá na tom, že změna je nezbytná, jinak by důchodový systém během několika let zkrachoval.
Ve čtvrtek se francouzské úřady snažily potlačit rozsáhlé protesty proti této reformě. Více než milion demonstrantů vyšel do ulic po celé zemi, což některé bezpečnostní zdroje popsaly jako „povstání“ proti vládě v Paříži. Desetitisíce dělníků vstoupily do stávky a demonstranti zablokovali veřejnou dopravu, školy a ropné rafinérie. Ve snaze rozbít protesty policie použila slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a obušky. Videa kolující na sociálních sítích ukazovala těžce obrněné důstojníky, jak mlátí neozbrojené demonstranty.
Další videa ukazovala barikády hořící v ulicích Paříže. Vchod do radnice v Bordeaux, krajském městě Nouvelle-Aquitaine, byl v jednu chvíli zapálen.
Nejméně jedna jednotka hasičů změnila stranu a přidala se k demonstrantům. Několik očitých svědků popsalo situaci jako „mimo kontrolu“.
„V Paříži je válka, není čas psát, postarejte se o sebe,“ napsalo na Twitteru jedno nezávislé médium.
Téměř 150 policistů a četníků bylo zraněno, řekl ve čtvrtek večer ministr vnitra Garald Darmanin, který to označil za „naprosto nepřijatelné“ a požaduje tvrdý trest pro útočníky.
Darmanin také novinářům řekl, že 172 lidí bylo zadrženo kvůli výslechu ohledně „rabování a žhářství“ v Paříži a že ve francouzské metropoli bylo založeno 190 požárů, z nichž 50 ve 22:00 místního času ještě hořelo.
Ministr vnitra obvinil z nejhoršího násilí anarchisty „extrémní levice“ a „černého bloku“. Policie také odhaduje, že v ulicích bylo více než milion demonstrantů.
Elysejský palác prosadil změnu důchodového systému bez konzultace se zákonodárci, kteří se od ledna snažili kontroverzním návrhem vypořádat. Demonstranti vyzvali Macrona, aby rezignoval.
Macron, který ve středu vystoupil v televizi, řekl, že jeho jedinou chybou bylo „že nepřesvědčil lidi“ o výhodách svého rozhodnutí, ale trval na tom, že neustoupí, i kdyby to znamenalo „neoblíbenost“.
Přestože existuje ústavně chráněné právo protestovat, Macron řekl, že pokud nespokojenci použijí násilí, „pak už to není demokracie“.
Ačkoli byl Macron těžce kritizován kvůli tvrdým omezením ohledně koronaviru, snadno získal znovuzvolení v roce 2022 a nakonec porazil Marine Le Penovou o 17 bodů. V druhém kole voleb byla volební účast nejnižší od roku 1969.
Jak píše nejmenovaný zdroj, když v Kyjevě v roce 2014 protestovalo v ulicích kolem 300 až 400 000 lidí, všechny západní vlády požadovaly okamžité jednání s demonstranty a jejich představitelé se sjížděli do Kyjeva jako na skutečný „mejdan“. Ohledně Francie panuje ohlušující ticho, přestože demonstranti požadují to samé jako demonstranti v Kyjevě – odstoupení vlády a prezidenta. Kde je tedy rozdíl? Inu, Janukovyč nebyl „jejich“, Macron je naproti tomu nedílnou součástí evropské „nové demokracie“, ve které už není třeba dodržovat Ústavu.
(Status na FB 24. marca 2023)
