To je titulek z dnešní Weltwoche. Urs Gehriger se ve své analýze vypořádává s komedií kolem zdraví – nezdraví Joe Bidena:
„Demokraté léta klamali Ameriku a svět s Joe Bidenem. Jak se teď strana snaží odvrátit havárii“
Článek pokračuje:
„Joe Biden nebude usilovat o druhé funkční období. Demokraté jsou ve šlamastyce, kterou si sami způsobili.
Dosadili Bidena jako prezidenta Potěmkina, za jehož kulisou tahali za nitky jiní. Ve velkolepé show demokraté přiměli zemi a svět věřit, že Biden jim velí. A sám tomu věřil až do konce.
Už dávno bylo jasné, že 81letý muž je sotva schopen pár hodin denně fungovat, natož vládnout. Nejpozději po únorové zničující zprávě zvláštního právního zástupce Roberta Hura, ve které Bidena popsal jako ‚staršího pána se špatnou pamětí‘, jehož schopnost vybavovat si vzpomínky je ‚výrazně omezená‘, všichni věděli, že jeho prezidentování se chýlí ke konci.
Přesto se strana tvrdošíjně držela Bidena. Sekundovala jim mainstreamová média, která neustále strašila Trumpem. Až 27. června při televizní debatě proti Trumpovi se prezident před celým světem zhroutil a zhroutila se i kulisa.
Potenciální dárci přerušili dárcovství. Celebrity, které právě propagovaly Bidena, ho zapudily jako malomocného.
Vzhledem k tomu, že hrdý prezident nechtěl ustoupit, na scénu vstoupili straničtí kmotři. Titíž agitátoři, kteří léta sloužili jako Bidenovi břichomluvci, nakonec při palácové vzpouře přinutili krále odejít do důchodu – bez šatů.
Co bude dál? Největší šanci na nominaci má Kamala Harrisová. Ale s ní mají demokraté další problém. Je ještě neoblíbenější než její šéf. V primárkách 2020 byla daleko na konci kandidátního pole. Joe Biden ji teleportoval z volebních důvodů – tmavá barva pleti, ženské pohlaví.
Biden doporučil Harrisovou jako svého nástupce pro kandidaturu. Není tedy nominována.
Má oproti ostatním kandidátům výhodu. Těží z peněz, které se na jejich společnou kampaň už vybraly. Ale všech asi 4000 delegátů rozhodlo o Bidenovi, nikoli o Harrisové jako o prezidentském kandidátovi.
Konečné slovo budou mít na Národním shromáždění demokratů v polovině srpna. Mohou se řídit Bidenovým doporučením, ale také nemusí. Neexistuje žádné pravidlo, které by říkalo, že musí daného kandidáta podpořit. Ale pouze to, že ‚by měli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí odrážet pocity těch, kteří je volili‘, jak vysvětluje Financial Times.
Po prvním kole hlasování na stranické konferenci již delegáti nejsou ‚vázáni‘ a mohou hlasovat pro libovolného kandidáta.
Další možností jsou ‚mini předvolby‘. Poté, co vsadil na Bidena a nepovolil žádné další kandidáty, by se nyní během několika týdnů muselo konat výběrové řízení na případné zájemce. Logisticky by se takový předvolební shon téměř nedal zvládnout.
Konečně je tu možnost otevřeného sjezdu. Pokud nebyl předem určen žádný kandidát, koná se ‚otevřená stranická konference‘. Takové zúčtování s sebou nese riziko, že se rozpory uvnitř strany prohloubí a tábory se násilně střetnou. Je velmi pravděpodobné, že k tomu dojde kvůli válce v Gaze.
Poslední ‚otevřená konference‘ demokratů se odehrála v roce 1968 a vyvrcholila chaosem. Tehdejší úřadující prezident Lyndon B. Johnson ze závodu odstoupil. Robert F. Kennedy, který sahal po koruně, byl zavražděn. Hubert Humphrey pak získal nominaci na pozadí protestů proti válce ve Vietnamu. A prohrál volby s Richardem Nixonem,“ píše Urs Gehriger na závěr své analýzy pro švýcarskou Weltwoche.
Inu, nechme se překvapit, koho vytáhnou z klobouku. Roberta Kennedyho juniora zcela určitě ne. A ani bych mu to snad nepřál.
(Status na FB 22. júla 2024)
