Na začátku příspěvku, který má v plném písemném objemu cca 12 400 znaků, si dovoluji sdělit hlavní části referátu pro orientaci: Po krátkém historickém exkursu od doby zrození čínského snu bude následovat stručná formulace tří hlavních výsledků 19. sjezdu KS Číny, včetně vojenského, vzdělávacího, včetně problematiky spojené s mladou generací a geopolitického aspektu ve vztahu ČLR s Ruskou federací a USA.
Vědomě, z časových důvodů, se nebudu věnovat politické, vzdělávací, obchodní a vojenské problematice ČLR ve vztahu k Indii, a tím i nepřímé problematice spojené se vztahem ČLR – Indie – Rusko. V části nazvané Co nás rozděluje a co nás spojuje, se zmíním krátce o aspektech migrace s krátkým srovnáním na základě dat, a o svobodě tisku, medií a cenzuře s doporučením, jak je možné se k tomuto problému postavit. Závěrečnou část jsem nazval: Vítejte ve třetí éře ČLR. Proč? Předpokládám, že většině to bude jasné po ukončení referátu.
Když se v zimě 2013 na pekingských plakátových stěnách objevily první plakáty jemně nakreslených figurek s červenými tvářemi v barevném oblečení, jenom málokdo v Evropě a Rusku mi věřil, že ČLR vstoupila do další etapy reformačního procesu, který způsobí západně orientovaným guru bolení hlavy a více. Málokdo z veřejných činitelů Západu si dovolil konstatovat, že politické naděje Západu a jeho hospodářského systému nejsou životaschopné v prostředí, kde se zrodily, a nemohou být životaschopné ani v nově vznikajícím prostředí ČLR. Prostředí totiž formuje.
Jednoduché obrázky, nový styl komunikace oproštěný od tradičních sloganů jasně definoval čínský sen. Netrvalo dlouho, a prakticky všude, včetně projevů politických a ministerských funkcionářů, i podnikatelů, bylo možné slyšet o čínském snu.
V listopadu 2012 zvolený generální sekretář Si Ťin-pching, ve svém první projetu v Národním muzeum, nechal bez ztráty času vědět světu, že nebyl zvolen jenom jako správce dědictví Mao Ce-tunga (1893 – 1976), ale i jako tvůrce nové éry ČLR.
Čínský sen byl již tenkrát viděn v obnově čínského národa a ve spojení s ostatním světem. Tím byly definovány prostředí a směr čínské vnitřní a zahraniční politiky, dovolující ČLR aktivně, ale ve svém stylu, vstoupit do dění na světové scéně.
Měl jsem možnost nejenom v té době, ale již dlouho před tím v 90 létech (když jsem se zabýval některými aspekty rozvoje ČLR ve spojení s postsovětskou Centrální Asií, Ruskem a EU) seznámit se s několika koncepty očekávaného vstupu ČLR na světovou scénu. Autory byli ruští a čínští politologové a vědečtí pracovníci. Německo se koncentrovalo na obchod a peníze, Brusel především na demokracii v Rusku a Centrální Asii, USA na struktury kontroly.
Jako tenkrát, tak i dnes, po 19. sjezdu KS Číny mohu s klidným svědomím konstatovat, že se nejedná o jednoduchou státní doktrínu. Čínský sen je podle mého hodnocení inteligentní komplexní obal, ve kterém jsou zabaleny komplexní politické a hospodářské reformy ČLR a s nimi spojené srozumitelné výzvy a ne vždy definované protiklady. Identifikace, definice a řešení protikladů patří pro každého z nás k největším výzvám a úkolům v životě.
Čas a prostředí realizace předehry této vize jsou známé. Vize je vždy s ohledem na časový a obsahový faktor definována všeobecně. Co nemůže být definováno všeobecně, musí být definováno konkrétně na nižší úrovni. V dané situace to jsou: 1) Upřesnění jednotlivých dílčích cílů tvořících vizi. 2) Metody, kterými má být těchto jednotlivých dílčích cílů dosaženo. 3) Kritické zhodnocení vybraných metod na správnost a jedinečnost, dovolující realisticky očekávat realizaci dílčích cílů a tím v konečném výsledku dosažení vize.
Tyto tři neznámé představují nejen pro interprety a analytiky usnesení sjezdu a změny stanov KS Číny, ale i pro místní realizátory dílčích cílů vize, jejich kontrolu a politické vedení na všech úrovních, komplexní výzvy a rizika, která Si nemohl z objektivních důvodů definovat.
Pro snadnější představu a pochopení toho, co mám na mysli, dovoluji si nabídnout k zamyšlení zkratku nedávné politické historie. Hu (Jintao,1942) bývalý generální tajemník KS Číny, působil jako politický aparátčík nepružně. Jeho kolega Wen (Jiābǎo 1942) bývalý předseda vlády ČLR, působil podobně. Oba měli problém vyjít ze stínu předchůdce Jiāng (Zémín;1926) bývalého generálního tajemníka KS a prezidenta ČLR. Proto dědeček Wen, jak se tenkrát kolovalo, mluvil deset let o nutnosti politických reforem. Samozřejmě nevím, zda je mohl, nebo nemohl prosadit, nebo zda je nechtěl začít vážně prosazovat. Výsledkem jeho působení ale došlo ke koncentraci potřeby reforem a následně i ke generační změně ve vedení: Za Hu byl zvolen Si (generální sekretář) za Wen byl zvolen Li (premiér).
Na tomto místě si dovoluji připomenout, že generační změnu doprovázející srovnání (například s Gorbačovem) a vysvětlení (přijetí západních hodnot) Západ nepochopil. Si nikdy nevyjádřil podporu gorbačovským reformám již proto, že tyto reformy vedly k rozpadu SSSR a komunistického vedení. Jeho cílem bylo od zvolení do funkce generálního sekretáře KS Číny posílit vedení komunistické strany a vyloučit situace a vývoj, který by se podobal vývoji v postsovětském Rusku. To vše bez extrémní korupce a extrémně nezákonného obohacení. Proto hned na začátku působení Si organizoval a realizoval protikorupční program.
V rámci jeho realizace bylo za pět let odstraněno a potrestáno vězením a trestem smrti více než 1,3 miliona zkorumpovaných úředníků a podnikatelů různých úrovní veřejného života. Včetně Čou Jung-kchanga (Zhou Yongkang, 1942), šéfa ministerstva veřejné bezpečnosti od roku 2002, bývalého čínského naftaře. Neznám statistiku obsahující počet odsouzených a potrestaných korupčníků z politiky a průmyslu v Rusku, nebo v české kotlině. Číslo je zcela zanedbatelné, proto jsou současné Rusko a ČR tam, kde jsou.
Vedle protikorupčního programu, jehož výsledky zveřejňuje čínská TV, byl zaveden program re-ideologizace strany a společnosti při současném posílení autority generálního sekretáře. Již z tohoto krátkého výčtu je zřejmé, že poradci a západní experti, kteří si dělali naděje na vícestranický systém, pluralismus a podobné západní vymoženosti v ČLR, patří do kategorie snílků, dobrodruhů a osobností, odmítajících uznat čínskou realitu.
ČLR si vybírá to nejvýhodnější, co nabízejí západní státy, právní reformy a interpretace práva ve světě. Podle mé skromné znalosti, ČLR nepřevzala ani větu z právních reforem současné ČR. Je to jeden z mnoha důvodů k zamyšlení. Již proto, že legislativní pole nabízí velké možnosti mladým právníkům – sinologům. Ignorování právního aspektu totiž může přijít draze ignorantům – obchodníkům, výzkumníkům a politikům.
Kromě toho, vnitropolitický a hospodářsko-právní vzestup ČLR od prvního zvolení Si bezpochyby osvětlí ještě mnoho dalších protikladů indikujících nemožnost přežití současného hospodářsko-politického a finančního systému, včetně západních virtuálních hodnot. Podle mého hodnocení situace nemohou bez přehodnocení z této skutečnosti vyplývající komplexní výzvy a protiklady řešit současní a veřejnosti známí západní politici.
Ignoranti nemohou řešit výzvy a hodnotit určité formy vedení tzv. tvrdou rukou (někdy a některými zvané represe nebo cenzura), jako nutné ceny za jednu z mnoha etap obnovy a rozvoje společnosti (ČLR), protože nemají, a proto nemohou nabídnout adekvátní a pozitivní západní referenci jako příklad k následování.
Rozdvojená společnost, ve které žijeme, se nachází v kriticky nestabilním stavu. Je tomu proto, že akceptujeme mimo jiné typické pro rozdvojenou společnost nucení veřejnosti k absolutní tolerantnosti s pomocí neudržitelných tvrzení o svobodě jednotlivce, genderismu (kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a ženami), migraci, nerozlišování mezi lidskými a občanskými právy, mantru o výhodách současného hospodářského systému (založeného na expanzivitě a ne intenzivnosti), a podobné nesmysly. Než se krátce zmíním o smyslu a nesmyslu, nabízím k zamyšlení citát Dostojevského: Není-li Boha, může člověk všechno. Všechno je dovoleno, jakmile rovnost duší před Bohem je vystřídána rovností pouhých nervových třásní před absolutní nulou, nicotou. Je to právě nicota, která nedovoluje tvorbu veřejně akceptovatelných pozitivních perspektiv vývoje společnosti. V dějinách filozofie se někdy nicota ztotožňovala s nebytím. Jindy se nebytí chápalo jako abstraktnější kategorie než nicota. Spor o nicotu vznikl ve filozofii, jakmile vznikly počátky učení o bytí.
Tvorbu konceptů pozitivního perspektivního vývoje Západu omezuje také pokrytectví, destrukce hodnot a trvání na dogmatech. Například o klimatických změnách. Týkají se i ČLR a čínských politiků všech úrovní. Nejsou explicitně obsaženy v projevu Si. Jedná se o urgentní nutnost přechodu v porozumění procesů. Jinými slovy to, co svého času hlásil Churchill: Bohatství státu představuje množství kvalitních lidí.
Stát, který dovolil oddělit výchovu v rodině od vzdělání, a v němž jedna neúspěšná reforma vzdělání následuje další, tvoří prostředí, ve kterém není možné vychovávat kvalitní lidi. Kvalitní lidé rozumí obsahu slova státnost. K tvorbě státnosti stačí dvě reformy: (organická) finanční a vzdělávací. K destrukci státnosti stačí také dvě reformy: (neorganická) finanční a vzdělávací. Dostojevskij (1821 – 1881)ve Zločin a trest (1866) píše: Pýcha duše se částečně měří i tím, nakolik je a před čím je schopna projevit respekt a dobrotu. Vše (totiž) závisí od toho, v jakém prostředí se nachází člověk. Vše je prostředí, a sám člověk je nic.
V tomto kontextu hodnotím výsledky 19. sjezdu KS Číny a nedostatek pozitivních referencí ze Západu, jeho neochotu k dialogu a respektování objektivních zákonů společenského a hospodářského vývoje. To vše ve spojení s narůstajícím počtem neřešených protikladů a sociálního napětí nutí ČLR, potažmo Rusko a další státy k tomu, aby na základě znalosti archetypů svých kultur a hodnot, začaly působit na světové scéně po svém. Přitom je zcela jedno, zda malá přítomnost kritického (tj. jasného) myšlení, pomalé změny systému politické, hospodářské a občanské kultury (ve smyslu národních hodnot) nepodporují stabilitu vývoje tak, jak si přeje vedení státu. Nestabilitu podporuje mj. neexistence všeobecně platné definice, co je svoboda, co je demokracie a podobné, západem často násilně prosazované hodnoty.
Proto se dnes ČLR a Rusko snaží garantovat vnitřní stabilitu s pomocí vlády tzv. silné ruky a centrální moci. Argument, že režimy ČLR a RF ohrožují svět, je mýtus a nesmysl. Mýtus nesděluje informace, nýbrž vyvolává prostřednictvím obrazů dojem hlubšího porozumění celku světa. Nesmysl zaplňuje místo nepoznané. Faktem je, že ČLR ani Rusko nikdy nepraktikovaly kolonizaci západního typu, a není podstatné, proč ji nepraktikovaly.
Komu se nelíbí argument, nebo vysvětlení je nedostačující, nechť se seznámí s dílem Williama Shakespeare (1564 – 1616). Ten krásně a jasně popsal archetyp chování západního člověka, tím i rozdíl mezi Západem a Východem. Nebo s knihou britského historika skotského původu Niall Campbell Douglas Ferguson (1964) The West and The Rest (ISBN 978‐3‐549‐07411‐4). Obohatit může i satirická novela o Číně nazvaná Cat Country (猫城记) z roku 1932. Autorem je Lao She (1899 – 1966, rozený Šu Čching-čchun), čínský spisovatel a dramatik mandžuské národnosti. Je považován za jednu z klíčových postav čínské literatury 20. století. Jeho díla se vyznačují využitím živého pekingského dialektu čínštiny. Referuji o něm mimo jiné ve své knize Souhlasu netřeba (ISBN 978-300-052470-7). Kdo preferuje americké reference, může se seznámit s dílem etologa a behaviorálního vědce, známého pro svá studia hustoty obyvatelstva a jejího vliv na chování, Johna Calhouna (1917 – 1966 ) . Ten provedl v 60. a 70. letech minulého století řadu experimentů, dokazujících, co se stane myším, kterým vybuduje dokonalý život. Calhounovy studie byly použity jako základ pro Behavioral sink theory a pro proxemické teorie amerického antropologa Edward T. Halla (1914 – 2009). Česky mluvící se mohou seznámit s příspěvkem Natálie Blahové z 16. 01. 2015 pod názvem Myší ráj a úpadek společnosti na: http://pravyprostor.cz/mysi-raj-a-upadek-spolecnosti/. Předpokládám, že realizace vize Si bude doprovázena poradci znalými mimo jiné uvedené téma a teorie.
Projev Si a výsledky sjezdu mi dovolují také tvrdit, že čím vlivnější bude ČLR v představitelné budoucnosti, hospodářsky, finančně a politicky, čím více ji bude Západ připomínat její odpovědnost pro svět, tím více bude ČLR schopná a odhodlaná ovlivnit nové uspořádání světa. Potažmo bude ovlivňovat, transformovat nebo nahrazovat část západních hodnot. Výsledkem bude komplexní transformace svobod, obchodní, podnikatelské a vědecko-technické spolupráce v západním pojetí a následná výzva západním elitám.
Sjezd a poslední týdny
Hlavní projev trval 3 1/2 hodiny a přednesl ho 64 letý Si Ťin-pching (1953). Opíral se o minulost, aby tak načrtl budoucnost ČLR do roku 2050. Ambicí ČLR je přitom se stát do roku 2050 globální velmocí. Si silně zdůraznil vzkaz o tom, že čínská verze socialismu je funkční, takže nepotřebuje kopírovat modely politických systémů z jiných zemí.
Na rozdíl od svých předchůdců Si v projevu neohlásil typické západní růstové cíle čínské ekonomiky. Si pouze naznačil, že cílem je z Číny vytvořit umírněně prosperující společnost k roku 2020. Tento detail může znamenat menší důraz na růst jako prostředek k cíli, ale také větší důraz na boj proti znečištění životního prostředí, krocení finanční krize a spekulantů a v neposlední řadě i urychlení transformace světového finančního systému. Tomu napovídá nedávno zveřejněné rozhodnutí během dvou měsíců začít obchodovat s naftou a plynem v zlatě garantované v lidové měně jüan nebo oficiálně zvané rénmínbì. S ohledem na mnou sdělené, a za předpokladu, že mnohé již bylo komentováno v mediích, formuluji krátce tři hlavní hodnocení výsledků 19. sjezdu KS Číny a s nimi spojené výzvy, které ovlivní vývoj ve světě:
- Socialismus s čínskou tváří v nové éře. Stačilo pouze den, aby si přisvojili nejenom členové politbyra definici, a myšlenky Si byly přijaty pro integrování do stanov KS jako návod k akci. Si plně upevnil svoji pozici a postavení ve straně i do budoucna. I když nebyla diskutována potřebná změna stranických stanov a především ústavy ČLR. Ta t.č. dovoluje pouze dvakrát vykonávat funkci vůdce státu. Sjezd potvrdil oslabení klanových struktur na úkor posílení centrální moci generálního sekretáře Si a jeho týmu. V něm tvoří 3 členové trvalého výboru KS Číny, Li (1950) Zhao (1957), Wang (1955) kromě samotného Si homogenní jednotku. Společně s vedením Centrální skupiny řídící kybernetickou bezpečnost a informatizaci, která kontroluje tok informací, lze tvrdit, že experty zvaný tzv. institucionalizovaný autoritarismus byl transformován, jak to budou ti samí experti nazývat, do tradičního autoritarismu. Třetím faktem je zakotvení pojmu jádro strany (chesin). Není čas, ani místo odpovědět na otázku Proč taková konsolidace moci? Skutečností je, že po sjezdu Si kontroluje stranu, vojska a stát. Má legitimní moc vytvořit největší armádu světa.
- Druhé hodnocení výsledků sjezdu se vztahuje na formulace a tón textu Pracovní zprávy. Formulace jsou asertivní, sebevědomé a nabízejí vizi. Jak jsem indikoval v úvodu, jakákoli vize je vždy spojena s výzvami a riziky. Otázky, jež jsou ve filozofii často považovány za důležité, v praxi nedávají smysl. Dojem z nesmyslnosti by ale neměl být nikdy důvodem se věcí nezabývat. Proto má ve vědě nonsens své místo. Zaplňuje prostor neznámého. Uvádím příklad: Teorie relativity a kvantová teorie nedávají dohromady smysl, neznamená to ale, že jsou nepravdivé. Si je si plně vědom komplexity úkolu, proto rozumně rozdělil rozvoj ČLR od roku 2020 do 2050 na dvě etapy: 2020 – 2035, a 2035 – 2050.
- Třetím hodnocením výsledků sjezdu je záměna základního protikladu: Víra marxistů v Čínu definuje společnost. Nevylučuji, že pro mnohé zní tato formulace nesrozumitelně, možná nevěrohodně, nebo jako nesmysl. Poohlédnu li se ale zpět, jako jsem udělal na začátku příspěvku, zjistím, že protiklad – neustále rostoucí materiální a kulturní potřeba lidí versus zaostalá sociální produkce, existuje minimálně od roku 1981. Od znovuzvolení Si generálním sekretářem KS mohu konstatovat záměnu tohoto protikladu z roku 1981 na nový protiklad: Nevyrovnaný a neadekvátní vývoj a trvale rostoucí potřeba lidí žít kvalitní život. Připomínám dvě věci: 1) Současný průměrný roční příjem jednoho obyvatele ČLR přesahuje 8 tisíc USD. 2) Záměna starého za nové patří do logiky vývoje. V referátu Si formuloval, že obyvatelstvo má dnes potřebu nejenom ve vysoké úrovni materiální kultury, ale že trvale roste potřeba demokracie, právního pořádku, čestnosti, spravedlnosti, bezpečnosti včetně životního prostředí. Je to výzva k jasnému, kreativnímu a balancovanému řešení respektujícího zákony ekologie, efektivity a ekonomie. Ekonomie jako umění vést domácnost, ne jako patologickou vědu ve smyslu definice laureáta Nobelovy ceny za chemii roku 1932 Irving Lungmaira (1888 – 1957).
V následujícím se vracím podrobněji k jednotlivým výsledkům sjezdu.
Proč Čína potřebuje vytvořit nejmocnější armádu za celou dobu historie země?
Úvodem prosím akceptovat, že následující by nemělo být chápáno jako glorifikace vojenského zbrojení z mé strany. Současně prosím si plně uvědomit, že značná část vojenského a kosmického výzkumu se dříve nebo později transformuje a transferuje do civilního sektoru. Ten obohacuje společnost a občany státu. Zde se nabízí analogie s carem Alexandrem III.
Na 19. sjezdu KS Číny Si přislíbil do roku 2035 obnovit vybavení Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) novější technikou a do roku 2050 z ní udělat největší armádu na světě. Jen v tomto roce se obranný rozpočet zvětšil o 7 % a činil více než jeden trilion 78 miliard rénmínbì, přibližně 156 miliárd USD. To je podle oficiálních informací. Podle neoficiálních odhadů několika mně známých analytiků, kteří počítají tajné části rozpočtu, celkový objem vojenských výdajů Číny již přesáhl 200 miliard USD. Tak nebo tak, ČLR zaujímá podle tohoto ukazatele druhé místo na světě, hned po USA. A první místo, co se týče počtu vojáků ve službě. V ČLOA dnes slouží více než dva miliony vojáků. Počet se rychle mění v kvalitu. Jak a proč?
Na začátku tohoto roku vytvořili v Číně Centrální radu pro integrovaný vojensko-občanský rozvoj. Tato organizace se zabývá vědecko-výzkumnými a zkušebně-konstruktérskými pracemi v zájmu vytvoření nových obranných technologií, vývojem a začleněním nových taktických a strategických koncepcí do armády, analýzou zahraniční vojenské zkušenosti a pravděpodobně i průmyslovou špionáží. Radu osobně vede Si, který během veřejných vystoupení pravidelně zdůrazňuje nutnost začlenění inovací do všech druhů a typů vojsk ČLOA. V kontextu uvedeného cituji z interview vedoucího vědeckého pracovníka Institutu Dálného východu Ruské akademie věd Vasilije Kašina: USA už realizují složitou vojensko-průmyslovou doktrínu s názvem Třetí strategie kompenzace. Co znamená Třetí strategie kompenzace?
Strategie kompenzace spočívá v koncentraci zdrojů do směrů: nano- a biotechnologie, umělá inteligence, robotová technika, hyperzvukové zbraně, kybernetická bezpečnost a další. Konečným cílem programu je vytvoření arzenálu zbraní s kvalitativně novými možnostmi. V podstatě se jedná o arzenál zbraní armády budoucnosti. Ten bude obsahovat i zcela nový druh zbraní: genetické zbraně.
Nepřímo se o nich vyjádřil 31. října t. r. sám prezident Putin během zasedání Rady rozvoje občanské společnosti a lidských práv, když se zmiňoval o sběru vzorků krve a tkáně u etnických skupin ruské společnosti nevládními organizacemi a veřejnosti neznámými subjekty. Osobně vím, že sběr začal krátce po perestrojce ve všech státech bývalého SSSR.
Na základě svých skromných znalostí vím také, k čemu takové vzorky slouží. Nic dobrého pod sluncem nás v Evropě nečeká. Zde je vše dávno zpracováno, včetně rodokmenů, spojencem USA. Pentagon (31. 10.) vzkázal Rusku jako odpověď na vyjádření Putina, které hodnotím jako vážnou vyhrůžku, že vzorky potřebuje jako kontrolní vzorky pro nová léčiva, nutná pro patologie pohybového aparátu. Světe, směj se!
Na okraj připomínám těm mladším: Genetika vznikla v Rusku s pomocí násilí Petra I., podobně jako byly násilím zavedeny brambory v Rusku za Kateřiny II. Prvními laureáty Nobelovy ceny v této oblasti byli ruští vědci Ivan Petrovič Pavlov (1846 – 1936), obdržel ji 1904 a Ilja Iljič Měčnikov (1845 – 1916), který ji obdržel v 1908. První oficiální lekce genetiky se začaly nabízet na univerzitě v St. Peterburgu v roce 1913, prakticky první institut genetiky, tenkrát ještě zvaný Institut experimentální biologie, byl založen v 1917, také v St. Peterburgu. Americký genetik Thomas Hunt Morgan (1866 – 1945) obdržel Nobelovu cenu v roce 1933. S ním spolupracoval od roku 1927, po obdržení Rockefelerova stipendia v témže roce a ve věku pouhých 27 let mladý, v Rusku rozený, talent Feodosij Dobžanskij (1900 – 1975). Zůstal v USA a stal se tak americkým vědcem. Nedoporučuji proto podceňovat Rusko v oblasti genetiky.
Tempo modernizace čínské armády udivuje západní experty. Proč ne? Například u námořnictva se za 10 let podařilo vedení ČLR významně urychlit program stavby nadvodních a podvodních lodí všech tříd a kategorií, včetně křižníků a letadlových lodí. Připomínám, že v posledních dnech proběhla zkušební plavba ponorky poháněné magnetickým motorem.
Co se týče všemožných high-tech technologií, i v tomto sektoru ČLR dohání USA. V loňském roce Pentagon oznámil, že americká rozvědka v letech 2014 – 2016 zaznamenala sedm testových startů čínského nadzvukového létajícího aparátu DF-ZF. Takové systémy mohou dosahovat rychlosti více než 6 000 kilometrů za hodinu. Mohou proto být používány například k dopravě bojových hlavic k cíli. Předpokládá se, že podobnou munici nelze fyzicky zachytit prostředky dnes (veřejně) známých systémů PVO a PRO. Zmíněná zbraň je záležitostí budoucnosti.
ČLR aktivně vyvíjí bezpilotní letouny nové generace. Čínská akademie vesmírné aerodynamiky (ČAVA) v únoru oznámila vytvoření bezpilotního létajícího aparátu, který je poháněn sluneční energií. V nejbližším desetiletí Čína bude nadále posilovat skupinu vesmírných aparátů na oběžné dráze. V počtu vojenských satelitů ČLR předběhla Rusko a je již na druhém místě za USA. ČLOA nadále úspěšně rozvíjí globální navigační systém BeiDou. Na konci roku 2015 ČLR začala vytvářet vesmírnou formaci varovného systému proti raketovým útokům a vynesla na oběžnou dráhu první experimentální družici s infračerveným senzorem. Ten umožňuje registraci startů balistických raket. Tvrdím, že americká strategie kompenzace je zaměřena na vojenské zadržování Číny. To potvrzují publikace v americkém tisku, výroky amerických politiků a také vědecké práce o nové doktríně. Přirozeně a s ohledem na chování a konání USA během své historie Peking nemůže mít zájem na tom, aby Washington v blízké budoucnosti získal takovou významnou výhodu. Proto obnovuje a vyzbrojuje a musí kontrolovat migraci a činnost zahraničních organizací, farmaceutických a podobných společností v ČLR.
Jedním z nejambicióznějších úkolů v rámci modernizace ČLOA vidí vojenská složka vlády obnovení technického parku pozemních vojsk. V současné době má ČLR přibližně osm tisíc hlavních bojových tanků. Přibližně třetinou celého parku jsou morálně a fyzicky zastaralé Ture-59, vyprojektované na základě sovětských T-55 ještě na konci 50. let minulého století. V rámci přezbrojení tankových jednotek a svazků budou tyto veteráni vyřazováni z provozu a budou se zaměňovat za současné Ture-96 a Ture-99. Kromě toho začala v tomto roce sériová výroba strojů VT-4. Specialisté je přičítají k přechodné technice mezi tanky třetí a čtvrté generace (kam se řadí ruský T-14 na platformě Armata). O perspektivních vývojích v této oblasti se informace z pochopitelných důvodů v médiích neobjevují.
Analogickým způsobem se vyvíjejí záležitosti s jinou čínskou vojenskou technikou, dělostřelectvem a prostředky PRO. Klony sovětských strojů 60 a 70. let 20. století se postupně vyřazují z vyzbrojení a zaměňují je stroje vlastní výroby. Stejný průběh je i ve Vojenských vzdušných silách (VVS). ČLR ukončila v roce 2013 výrobu stíhaček J-7, licencovanou kopii MiG-21. Ty byly dlouhou dobu základem taktického letectva ČLR. Zároveň novější J-10 a J-11 pokračují v plnění bojové sestavy vojenského letectva.
Budoucností čínského letectva je stíhačka páté generace J-20. VVS ji plánují uvést do výzbroje do roku 2019. Kromě toho se do teď ČLR nevybavila vlastními strategickými bombardéry nosícími rakety. Staré N-6 vytvořené na základě Tu-16 létají půl století a obsadit tuto sféru nemohou. Jsem přesvědčen, že do roku 2035 ČLR vytvoří něco nového. To není ale vše.
Tempo modernizace čínského námořnictva udivuje experty. Za 10 let se podařilo vedení ČLR významně urychlit program stavby nadvodních a podvodních lodí všech tříd a kategorií, včetně křižníků a letadlových lodí. Připomínám, že v posledních dnech proběhla zkušební plavba ponorky poháněné magnetickým motorem. Největší zájem představuje navyšování vlastního expedičního potenciálu ČLOA. Hlavní pozornost je udělena stavbě lodí pro dopravu velkých vojenských kontingentů s technikou a zbraněmi na dlouhé vzdálenosti. Podobně je tomu i v Rusku. Projekty ekranoplánů, o kterých jsem naposledy psal začátkem t. r. se vzletnou váhou 600 tun, transportní kapacitou 550 vojáků plus kompletní výzbroj, které nemohou ohrozit miny, a jsou těžko identifikovatelné radary, jsou ve stádiu testování. Všechny lodě potřebují přístavy.
V červenci t.r. se ke břehům Džibutska vydala nejnovější výsadková plocha MLP 868 Donghaidao a univerzální výsadková loď (UVL) z projektu 071 Jinggangshan pro stavbu první čínské zahraniční vojenské základny. Donghaidao je v podstatě autonomní vojenská námořní jednotka, schopná vytvořit na nepřátelském břehu nástupní prostor pro vysazení základních sil. Loď je vybavena objemným podpalubím, vlastní flotilou výsadkových člunů, vrtulníkovými plochami a potřebným kontingentem vojáků. V roce 2017 byla na vodu spuštěna druhá čínská letadlová loď. Je stejně jako první (Ljanonin) příbuzná s ruským Admirálem Kuzněcovem. Plánuje se ještě jedna loď podobného projektu.
V tomto kontextu se nabízejí otázky spojené s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí, nebo tzv. 6. Konrádovým cyklem, vzděláním a vědou. Na pozadí intenzivního rozvoje umělé inteligence, nových teorií o funkci mozku a možnostech učení, ve spojení se silnou militarizací USA, ČLR a Ruska a paralelním posílením vojenské spolupráce mezi ČLR a Ruskem, nemohou být USA klidné.
V červnu ruský ministr obrany Sergej Šojgu podepsal se svým čínským kolegou Changem Wanquanem plán na rozvoj vztahů v oblasti obrany na léta 2017-2020. Teoreticky by unie dvou vojensky nejsilnějších států Eurasie mohla být výzvou pro spojené síly NATO. Úroveň spolupráce mezi armádami dvou států v opozici k USA je však pro nejnovější historii bezprecedentní. Je tomu proto, že ČLR nebere Rusko jako potencionálního nepřítele, ale jako spojence s týlovou funkcí, v kontextu představitelného konfliktu mezi USA a ČLR.
Připomínám: Posledním vysokým hostem ČLOA v české kotlině byl Ču Te, čínský vojevůdce a státník, považovaný za zakladatele ČLOA. Psal se, vzpomínám si rok1957.
Si má i moc transformovat největší čínské transnacionální korporace do prostředků státní vnitřní a zahraniční politiky. I zde se nabízí vzpomínka na Alexandra III. Si s vlivem na korporace ovlivní přepisování pravidel mezinárodní politiky a bankovnictví. V tomto kontextu je pro mne zajímavé si uvědomit, že tradiční čínský koncept skrývej svoji sílu a vyčkej času (韬光养晦), který praktikoval sám Si během své kariéry, patří dnes minulosti.
5. 11. 2017
(Pokračovanie)
(Referát na pražskom seminári k 19. zjazdu KS Číny)
SÚVISIACE:
Zbyněk Fiala: Na řadě je „čínský sen“
Leopold Moravčík: Z Číny odchádzal Trump plný optimizmu
František Škvrnda: Ďalší krok na ceste k čínskej superveľmoci
Leopold Moravčík: 19. zjazd KS Číny: Viacej disciplíny a ideológie
